|
Josef Glücksmann (25. 7. 1853 - 14. 4. 1918)
Josef Glücksmann byl rodák z Nymburka a do České Třebové jej přivedlo povolání poštovního úředníka, kterému zůstal věrný a postupem času se stal c. k. vrchním poštmistrem na českotřebovské hlavní poště. V této funkci se plně zapojil do veřejného života tehdy velmi dynamicky se rozvíjejícího města, ve kterém r. 1891 žilo podle výsledků sčítání lidu (bez Parníku) 4982 obyvatel, z toho 82 německé národnosti.
Poprvé se dostal Josef Glücksmann do funkce starosty města po krátkém působení Antonína Slámy 13. května 1890, avšak po roce 11. května 1891 na tuto funkci rezignoval spolu s dalšími třemi radními: E. Pražským a pány Vyskočilem a Mehlem. O bouřlivém vývoji města v tehdejší době svědčí i další změny ve složení městské rady v tomto roce. Po dvou a půl roce pak byla tehdejšímu starostovi Antonínu Felcmanovi vyslovena nedůvěra a starostou se stává opět Josef Glücksmann, aby v této funkci pobyl dalších dvacet let.
Za starostování Josefa Glücksmanna je v kronikách a dokumentech zaznamenán velký rozvoj města, město se stále rozvíjelo, vznikaly nové veřejné budovy, úřady, školy, byly vytyčeny nové ulice. Během jeho působení se počet obyvatel města zdvojnásobil, město také trvale usilovalo o své zviditelnění a přiblížení státní správy.
Město třikrát žádalo zemský sněm o zřízení c.k. okresního soudu, což ovšem nebylo nikdy vyslyšeno. Pouze od r. 1903 zde byly organizovány soudí dny, které trvaly i v době I. republiky. Po dvou návrzích byla v r. 1904 zřízena městská spořitelna (v přízemí školy na náměstí). Město se začalo vážně zabývat otázkou školství. Příliv obyvatel do České Třebové si vynutil stavbu nové školní budovy v Nádražní ulici. Byla dostavěna v roce 1896. Za přispění obce byla také koncem století postavena sokolovna Na Skále. Začalo se také s úpravou řečiště Třebovky na Zámostí, v r. 1905 byla provedena velkým nákladem regulace. Levému břehu řeky se dostalo jako uznání starostových zásluh názvu „Glücksmannovo nábřeží“. Nad jezem v Bezděkově bylo na Třebovce zřízeno tzv. „Staré koupaliště“. Geometr Hampejsek z Litomyšle připravil nový regulační plán města a velké změny vznikly i na třebovském nádraží, které bylo zvětšeno a prodlouženo. Byly zrušeny dva přejezdy se závorami u Javorky a na jejich místě byl roku 1902 zbudován jeden podjezd. Na brněnském zhlaví nádraží byl zrušen starý železný „Müllerův most“, místo kterého byl o 300 metrů dále postaven most nový (Herzánův), odstraněný pak v srpnu 1960.
Důležitou událostí bylo zřízení nového (nyní již kovového) vodovodu s 37 hydranty v roce 1901, který byl v r. 1912 vylepšen pro zvýšení tlaku v potrubí vystavěním dvoukomorového vodojemu na Robově kopci. Tím byla umožněna výstavba i na výše položených místech katastru města. Nový vodovod byl příčinou řady sporů města se zdejšími mlynáři. Vyhrotila se tzv. „Vodní otázka“. Voda z Vrbovky a Javorky poháněla několik mlýnů a tak spor mezi městem a mlynáři o vodu se dostal až před c.k. správní soudní dvůr, který 26. 5. 1909 město vyhrálo. Na základě tohoto výsledku pak město uzavřelo smlouvu o dodávce vody pro nádraží a zakoupilo Hurtův mlýn čp. 565, později přestavěný na Národní dům, neboť jako jediný využíval k pohonu výhradně vodu z Vrbovky.
Město začalo pro informování občanů vydávat nepravidelně tištěný informátor s názvem OBČAN. Za přispění obce, knížete Liechtensteina a sbírky občanů byly v r. 1901 do chrámu sv. Jakuba zakoupeny nové varhany od firmy Kobrle v Lomnici nad Popelkou (za 6000 K)
V roce 104 byly zakoupeny pozemky pro nový hřbitov, který byl vybudován a v r. 1905 otevřen „Na Pazderce“. Hrobníkem byl určen pan Josef Pavlišta, zahradník. Město i okres vedlo iniciativu pro vybudování izolační nemocnice v České Třebové (v Bezděkově). Byla zřízena v r. 1909 pod vedením Dr. Nebeského. Pro nevyhovující podmínky však fungovala jen do roku 1913, kdy byl v budově zřízen chorobinec.
Do roku 1911 bylo město bez elektrického proudu, který se používal jen na nádraží nebo v parnické textilce, která tehdy zaměstnávala až 2500 dělníků. Stavba městské elektrárny (na stejnosměrný proud, vyráběný dieselovými agregáty proběhla v roce 1911 firmou Křižík Praha za 210 tis. K. Elektrický proud byl dodáván i na Parník. Městskou elektrárnu řídila správní rada volená městskou radou.
Školský program města pokračoval na začátku 20. století vybudováním dívčí měšťanské školy na Vinohradech (v Komenského ulici) a k iniciativě vedoucí ke zřízení a otevření českotřebovské reálky. Plány na zřízení nové střední školy nebyl Josef Glücksmann zpočátku příznivě nakloněn, neboť se obával příliš velkého finančního břemene pro město. Vznik reálky totiž byl spojen s nutností vybudovat odpovídající moderní školní budovu a následně ji řádně udržovat. Nakonec starosta svůj názor změnil a monumentální budova, dodnes chlouba města, byla postavena. V uvedeném období se objevily nové objekty v městském parku Javorka (restaurace, bosenský pavilon, toalety, nová sochařská výzdoba).
Josef Glücksmann se také stal prvním předsedou nově založeného „Družstva pro umělý chov ryb a pěstování ušlechtilé vrby košíkářské“. Jeho jméno se objevilo i v první inventární knize českotřebovského městského muzea. V roce 1889 došlo v areálu železničního uzlu k sesuvu půdy. Při likvidaci následků objevili dělníci kosterní pozůstatky třetihorního chobotnatce Deinotherium cuvieri, které se zásluhou tří dárců, pánů Pavla Žídka, přednosty stanice, Kincla, průvodčího vlaků a Josefa Glücksmanna, poštmistra, dostaly do českotřebovského muzea, kde dodnes představují nejvzácnější část paleontologické sbírky. Josef Glücksmann, čestný občan města České Třebové, člen obecního výboru, působil také jako úřadující náměstek okresního starosty. Dne 25. 9. 1911 se Josef Glücksmann oženil s Olgou Štěpánkovou z Kozlova. Zemřel ve věku nedožitých 65 let v sanatoriu v Praze - Podolí. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo dne 18. 4. 1918. Josef Glucksman byl ještě na konci jeho posledního funkčního období 24. května 1912 za jeho zásluhy prohlášen čestným měšťanem České Třebové. K Josefu Glücksmannovi se letos váže několik výročí: Před 110 lety nastoupil podruhé do funkce starosty, od úmrtí uplynulo letos v dubnu rovných 85 let a v červenci letošního roku si připomeneme navíc i 150. výročí jeho narození. Josefa Glücksmanna právem řadíme do galerie elity našeho města. Martin Šebela, Milan Mikolecký |
V řadě
dvou desítek řádně zvolených dosavadních českotřebovských starostů zaujímá
čestné místo Josef Glücksmann. Starostenský úřad zastával dvakrát, prvně od 13.
5. 1890 do 11. 5. 1891, po druhé pak souvisle po neuvěřitelných devatenáct let
od listopadu 1893 do 4. 11. 1912. Tak dlouho nebyl v čele našeho města nikdo
další. 
Město
prodalo dům čp. 17 na náměstí (bývalou školu) a za stržené peníze koupilo dům čp.
29 v Chorinově ulici. Po zbourání zde nákladem 20 000 K vybudovalo město novou
hasičskou zbrojnici se cvičištěm a dvoupatrovým lezištěm (v r. 1904). Město
mělo v té době tři obecní strážníky, které do funkce jmenovala městská rada,
stejně jako městského hajného, obecního cestáře, správce lesů, ředitele kůru a
kapelníka, městského lékaře, školníka, vodáka a ponocného.