Českotřebovské kalendárium na leden  2008
40 let od úmrtí Františka BĚLSKÉHO (12.8. 1884 – 17.1. 1968), akademického malíře a středoškolského profesora
Do České Třebové přišel v roce 1923. V té době měl za sebou vojenskou povinnost, svatbu a několik let praxe na středních školách v Novém Městě na Moravě a Jindřichově Hradci. Rodina prof. Bělského nejprve bydlela v ředitelské vile reálného gymnázia (dnes ZUŠ), později si zakoupila vlastní domek ve Svatováclavské ulici na Trávníku. Na zdejším gymnáziu František Bělský působil jako profesor kreslení a modelování. Nezanedbával ani svoji uměleckou tvorbu. Všechny jeho práce (figurální, krajiny, portréty, zátiší, květiny, oleje, pastely a grafika) byly poznamenány školami, které absolvoval. A nebylo jich málo. Uměleckoprůmyslová škola, Královská bavorská akademie výtvarných umění v Mnichově (prof. Otto Seitz), Akademie výtvarných umění v Praze (profesoři Emanuel Dítě, Vojtěch Hynais, August Brőmse). Získané zkušenosti ještě rozšířil cestami za obrazy do Itálie, Německa, Francie a Holandska. Pravidelně obesílal výroční výstavy, které pořádala Jednota výtvarných umělců, vystavoval v řadě měst doma i za hranicemi (např. Záhřeb, Londýn). Některé názvy jeho děl z výstavních katalogů : Makové pole (olej), Bez (pastel), Astry (pastel), Kopretiny (olej), Dvě matky (lept), Odpočinek (lept), Pastva (lept), Vnitřek českotřebovského kostela (olej), Pivoňky (olej), Kuřata (olej), Vnitřek lesa (olej). František Bělský je také tvůrcem velkolepého třídílného obrazu Vztyčení státní vlajky, který byl ozdobou slavnostní síně českotřebovského gymnázia. Dnes je obraz nezvěstný. Prof. Bělský se také objevoval v různých uměleckých porotách a byl též jmenován prvním čestným předsedou Mezinárodního svazu mírových umělců. Poslední roky života prožil ve svém rodišti – v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, kde i zemřel.
 
20 let od úmrtí Emila MIKOLECKÉHO (21.3. 1907 – 5.1. 1988), učitele, městského kronikáře, hudebníka a správce muzea
Narodil se ve Vídni. Krátce na to se rodina přestěhovala do České Třebové, kde bydlela v chalupě čp. 292 v Riegrově ulici. Dnes zde stojí slušivě opravený vysoký rohový dům. Otec se zabýval malým hospodářstvím a věnoval se obuvnickému řemeslu. Emil měl ještě dva mladší sourozence – bratra Roberta a sestru Marii.V České Třebové vystudoval reálku (maturoval v roce 1924), v Čáslavi učitelský ústav. Učitelskou dráhu započal na Žamberecku, na měšťanskou školu do České Třebové přišel z nacisty obsazeného Lanškrounska, z Horní Čermné Hned po příchodu se začal věnovat, kromě náročného povolání učitele, osvětové činnosti. Pracoval v městské knihovně, kulturní komisi Měst.NV, občanském výboru. Dopisoval do krajinských časopisů, do kterých uložil mnoho zajímavých vlastivědných příspěvků z České Třebové a jejího okolí. Byl spoluredaktorem časopisu Hlas Osvětové besedy a jedenáct let působil jako městský kronikář. Mnoho pro město vykonal ve funkci správce sbírek městského muzea. Organizoval výstavy, přednášel, publikoval, pomáhal muzejním badatelům i studentům při zajišťování vlastivědného materiálu. Tato práce nepřinášela jen radost. Musel řešit vyklizení expozic muzea ve staré radnici a následné uložení sbírek do náhradních, nevyhovujících depozitářů. Muzejní práci opustil až ze zdravotních důvodů. Hudební talent prokázal v pěveckém spolku Bendl a v Orchestrálním sdružení Smetana, kde sedával u partu druhých houslí. Za dlouholetou obětavou práci pro město a činnost v kulturních institucích, obdržel Emil Mikolecký řadu diplomů a čestných uznání od městských i okresních orgánů.
 
85 let od narození ing. Josefa POŠTULKY, narozeného 6.1. 1923, stavebního projektanta významných staveb doma i v zahraničí
Narodil se v českotřebovské železničářské rodině. Jako absolvent gymnázia v místě rodiště pokračoval ve studiu na fakultách inženýrského stavitelství v Bratislavě a Darstadtu. Studia dokončil v roce 1950. Po úspěšném zakončení vysokoškolských studií nastoupil nejprve do Stavoprojektu Bratislava, kde pracoval plných 18 let ve funkci projektanta konstrukcí. Další zaměstnání absolvoval v družstvu Expertia a v projektovém ústavu kultury Bratislava. Ing. Poštulka vypracoval projekty pro více jak 1500 staveb, realizovaných na Slovensku i v zahraničí (Čína, Afganistán, Maďarsko, Rakousko, Německo, Holandsko). Je také autorem sedmi patentů. Navrhoval stavby z oceli, betonu i dřeva. K nejznámějším stavbám patří zastřešení olympijských stadionů v Mnichově, neb sportovní haly v Bratislavě. A nebyly to jen nosníky, střechy a stropy. Realizoval také výrobní haly ve Snině, velkogaráže v Bratislavě, Žilině, Ostravě a Plzni, věžové domy v Krasňanech, Partizánském neb v Bratislavě. Je také autorem Domu odborů v Bratislavě. Pro Českou Třebovou připravil projekt rekonstrukce střechy pro tehdejší Strojtex a projekt rekonstrukce budovy čp.11 s náčrtem přístavby ve vedlejší proluce. Za významný přínos v oblasti projektování staveb, hlavně střech a stropů, obdržel ing. Josef Poštulka od Slovenské komory stavebních inženýrů cenu Prof. dr. ing. Jozefa Havrančíka. Stalo se tak 17. září 1998 při příležitosti Betonářských dní v Bratislavě. 
 
195 let od narození MUDr. Františka RYBIČKY (8.1. 1813 – 17.3. 1890), lékaře – lidumila, veřejného činitele a překladatele
Byl nejmladším ze tří dětí manželů Josefa a Veroniky Rybičkových z České Třebové. Lékařství studoval v Praze a ve Vídni, kde promoval v roce 1838. Po studiích se usadil v rodném městě České Třebové. Původně žil v otcovském domě čp. 22 na náměstí (dnes bar  a herna U Kašny), později se přestěhoval do nově postaveného domku  čp. 605 na úpatí Jelenice. MUDr. Rybička se vedle své lékařské praxe věnoval různým koníčkům a veřejnosti. Zabýval se literární činností, studiem přírodních věd, stal se druhým starostou místního Sokola  a mnohaletým předsedou Občanské besedy. Spoluzakládal Občanskou záložnu, patřil k prvním místním divadelním ochotníkům. Zajímal se o botaniku (sestavil obsáhlý herbář českotřebovské flóry), filozofii, překládal z italštiny, latiny a řečtiny. Vlastnil bohatou několikajazyčnou knihovnu. V roce 1848 se stal prvním konstitučním starostou města České Třebové. Úřad starosty města vykonával do září 1850, kdy jej vystřídal kupec Jan Čížek. Zasloužil se také o postavení akciového pivovaru v České Třebové. Do tohoto podniku dal téměř všechny své úspory, o které později přišel. To byla také jedna z příčin jeho dobrovolného odchodu ze života.
Jan Skalický

Nedožitých 75 let Ing. Jiřího Jandery - najdete ZDE