Některá výročí roku 2009 z historie České Třebové

Před 385 lety (1624) zrušil kníže Karel třebovským občanům právo vařit pivo a vinný nálev. Nutil je odebírat vína ze sklepů Valtických a Lednických.

Před 355 lety (1654) bylo v našem městě pouze 78 domů a 30 stavení bylo ještě po ohni pustých nebo rozbořených. Tehdy zde žilo 348 obyvatel bez dětí do 10 let.

Před 265 lety (1744) byla postavena původní dřevěná kaple na Horách. V roce 1787 vyhořela.

Před 215 lety (1794) navrhl vídeňský architekt Josef Hardmuth plány pro výstavbu děkanského kostela sv. Jakuba v empírovém slohu.

Před 160 lety (1849) byl zahájen železniční provoz na trati Brno – Česká Třebová a byly postaveny železniční dílny. V témže roce si připomínáme výročí vzniku textilní továrny postavené na hranicích třebovského a panického katastru.

Před 140 lety (1869) byl po zničujícím požáru na Horách obnoven Janem Rybičkou hostinec a lázně.

Před 135 lety (1874) byla v našem městě zřízena měšťanská škola. Bylo také započato s budováním tehdy okresních silnic do Lanškrouna a Ústí nad Orlicí. V témže roce se konaly obecní volby a starostou se stal kupec Jan Rybička ml., synovec MUDr. Františka Rybičky.

Před 105 lety (1904) byla zřízena městská spořitelna. Ve stejném roce byl městský farní úřad povýšen na děkanství.

Před 100 lety (1909) byla zřízena státní reálka s českou vyučovací řečí. Došlo též k postavení budovy chorobince, dnešního domova důchodců v Bezděkově. Stejného roku započala firma Jindra na Parníku s výrobou armatur.

Před 95 lety (1914) byla zřízena na Parníku dvojtřídní všeobecná živnostenská škola pro učně.

Před 90 lety (1919) byla založena dechová hudba železničářů, městská knihovna a spolek pro vybudování městského divadla.

Před 85 lety (1924)  byla předána do provozu nynější železniční stanice i se dvěma nástupišti a poštovní úřad 02. Stejného roku byl založen před dnešní budovou polikliniky v Masarykově ulici park, nedávno přejmenovaný na Park čs. legií.

Před 75 lety (1934) došlo ke zboření Podbranského mlýna (postaven v roce 1636), byla postavena budova Habrmanovy školy práce (dnes VDA) a chlapecká škola obecná a měšťanská na Farářství.

Před 70 lety (1939) byli zatčeni tři rukojmí německými okupanty – pánové Ervin Vacník, Zdeněk Lom, učitel a legionář Hladík. Město se stalo po Mnichovu pohraničním městem.

Před 60 lety (1949) měla Česká Třebová i s Parníkem 11 986 obyvatel.

Před 55 lety (1954) vznikla Střední odborná škola pro pracující a byl otevřen studentský domov SPŠŽ.

Před 50 lety (1959) začaly práce na výstavbě nového českotřebovského náměstí. Přitom probíhala rozsáhlá asanace starých domků, Felcmanovy pily a Tykačova mlýna.

Před 30 lety (1979) vedla Českou Třebovou cyklistická etapa Závodu míru, byl zbourán železniční most, tzv. Beranův na Lhotce.

Před 15 lety (1994) byl zbourán na Starém náměstí Pištův dům a začal se stavět hotel Korado.

Jan Skalický

Českotřebovské kalendárium na leden 2009 

145 let od narození Gustava HABRMANA (24.1. 1864 – 22.3. 1932)

Přestože pocházel z chudých poměrů, stal se tento pilný samouk uznávaným politikem, novinářem a nakonec i spisovatelem. Za svého života napsal dvě knížky vzpomínek – Z mého života (1914, 2. vydání 1924), Mé vzpomínky z války (1928) a spis Cesta k socialismu (1932).

Narodil se v rodině českotřebovského pekaře. Jeho rodná chaloupka čp. 62 stávala pod kostelem, při dnešní spojnici mezi Starým a Novým náměstím. Ve svém rodišti vychodil obecnou a měšťanskou školu a také se zde u strýce Viléma Dobrovského vyučil soustružnickému řemeslu. Po vyučení nemohl mladý soustružnický tovaryš najít ve Třebové zaměstnání, a proto se roku 1879 vydal do světa na zkušenou. Nejprve působil ve Vídni. Zde se účastnil tajných politických schůzí a také se stal kolportérem radikálně levicových časopisů a letáků. Když se vše prozradilo, byl ve dvaceti letech odsouzen pro „ velezradu, spáchanou tiskem proti císaři a státní moci “ na čtyři roky těžkého žaláře. Vazbu si odseděl ve Steinu. Po propuštění odjel do Paříže a posléze do USA, kde žil osm let. Živil se zde jako fotograf a redigoval socialistický tisk. Když se musel vrátit do vlasti ze zdravotních dúvodů, působil v letech 1897 až 1901 jako redaktor brněnské Rovnosti, od roku 1901 byl šéfredaktorem plzeňské Nové doby a vůdčí činitel sociální demokracie. V době 1.světové války patřil k nejbližším spolupracovníkům T.G. Masaryka. Koncem října 1918 se zúčastnil jednání mezi představiteli domácího a zahraničního odboje v Ženevě. V letech 1918 až 1925 byl poslancem Národního shromáždění a od roku 1925 senátorem. Zároveň vykonával funkci ministra školství a národní osvěty (1918 – 1920) a následně ministra sociální péče (1921 – 1925). V těchto funkcích se zasloužil o založení univerzit v Brně a Bratislavě, Pedagogického ústavu J.A. Komenského, zestátnění hudebních konzervatoří, zřízení školských poradních sborů, vydávání nových osnov, zrušení celibátu učitelek, upravení prázdnin, lepší hmotné zabezpečení učitelů, zavedl do praxe zákon o nemocenském, invalidním a starobním pojištění dělnictva a zákon o stavebním ruchu, který umožnil, že velká bytová krize po 1.světové válce byla do osmi let zažehnána.

Postupem času se zdravotní stav Gustava Habrmana stále zhoršoval. V roce 1925 musel opustit konsolidované ministerstvo a v následných volbách, které se konaly v letech 1925 a 1929 se nechal zvolit již jen do Senátu. Zemřel ve Skrbkově sanatoriu v Praze. Českotřebovští na svého rodáka nezapomněli a pojmenovali nově postavenou učňovskou školu v roce 1934 jeho jménem. Škola nesla čestný název Habrmanova škola práce. Dnes nese jeho jméno se školou sousedící ulice.

80 let od narození Vladimíra HAMPLA, nar. 10.1. 1929 v Litomyšli

Nejprve bydlel na Trávníku při dnešní Litomyšlské silnici. Později se s rodiči přestěhoval do klidné čtvrti v Javorce, kde žije do dnešních dnů. Známe jej jako dlouholetého propagátora a znalce historie našeho města. Po studiu na ústecké průmyslové škole textilní věnoval nejlepší léta práci úředníka v parnické textilce. Když musel z politických důvodů továrnu opustit, našel si místo v podniku Sigma.

Od mládí se zajímá o filatelii, hudbu a zpěv. Největším jeho koníčkem ale bylo dopisovatelství, kterému se věnoval od osmnácti let téměř do dnešní doby. Vedle článků o osobnostech města České Třebové a jeho historii psal také články odborné z oblasti textilu a strojírenství. Podílel se  na známém sborníku Česká Třebová 1278 – 1978, je autorem deseti drobných publikací a spoluautorem několika almanachů. Byl redaktorem závodních časopisů Výzva a Informace. V roce 1969 patřil mezi iniciátory myšlenky vydávat městský zpravodaj. Ten také v roce 1970 začal vycházet a prvním šéfredaktorem se stal právě Vladimír Hampl. V této funkci pracoval šest let. Ale ani potom nezanevřel na Českotřebovský zpravodaj a stal se pravidelným dopisovatelem.

Jan Skalický