Rotary International Club Česká Třebová: Stopy po dokumentaci končí před 60 lety na SNB Klub "Rotary Internacional" byl založen v České Třebové v březnu roku 1931. Hnutí Rotary Internacional vzniklo již v roce 1905 ve Spojených státech severoamerických v Chicagu. Zakladatelem byl tamní advokát, který k sobě pozval význačné osoby města, aby se s nimi radil o zlepšení neutěšených všeobecných poměrů ve veřejném životě. Schůzky byly pravidelné, každotýdenní a pravě působením těchto lidí ve veřejné správě, v podnicích, ve všech spolcích a sdruženích, ve zkorumpované policii i v soudnictví. Během několika málo let bylo pozorováno usměrňování a postupné zlepšování ve všech směrech veřejného života. Proto Rotary kluby se zakládaly nejdříve v USA a pak v téměř všech ostatních státech světa a již v roce 1930 jich bylo přes 3000. Nutno důrazně podotknout, že Rotary Internacional bylo hnutí nepolitické, sledující etické, vysoce humánní a sociální cíle. Zájem o stát a jeho všeobecnou prosperitu byl vedoucí myšlenkou. Každá schůze byla zahajována vztyčením státní vlajky, členem se mohl stát každý čestný člověk, vynikající ve svém povolání, bez ohledu, zda jsou v poměru zaměstnaneckém nebo soukromě podnikatelském. Podmínkou byly také urovnané poměry rodinné a ten nejlepší vztah k lidem vůbec na podkladu demokratickém. Každou profesi mohl v místním klubu zastupovat pouze jeden č1en a bylo povinností v určitém časovém období přednášet o aktuálnostech své profese, o které následovala diskuse. V roce 1938 po zřízení Protektorátu se Rotary Club v České Třebová rozešel. V té době jsem byl sekretářem a rozpuštění Clubu jsem oznámil v Úředním listu ČSR s poznámkou, že klub ukončil svoji činnost na protest proti událostem, které tak těžce postihly náš stát. Dostal jsem pak několik výhružných dopisů, z nichž zůstal zachován pouze jeden. V roce 1941 mě navštívili dva příslušníci gestapa a ptali se, zda jsem byl sekretářem R.C. scházíme-li se někdy a kde jsou knihy a ostatní inventář klubu. Odpověděl jsem po pravdě, že se nescházíme a knihy i ostatní inventář jsou uloženy v muzeu. Přísně zakázali veškerou činnost, že se přesvědčí, jsou-li knihy skutečně v muzeu a poznamenali, že kdyby přišli ještě jednou, že by to dopadlo hůře. Všeobecně bylo známo, že tendence R. C. I. byly krajně protinacistické a protifašistické.
Proč jsme nebyli zavoláni, aby byl otevřen za naší přítomnosti, aby byl obsah byl řádně zapsán a písemný materiál přečten? Několikrát jsem se také pokoušel získat knihy a inventář regulérní cestou prostřednictvím pana Oty Štancla, který se blíže znal s bezpečnostním referentem ONV panem Šťouračem, ale bezvýsledně. Vyprávěl jsem o tom panu Františku Pirklovi a podotkl jsem také, že se v žádném případě nejedná o politický materiál, který byl již bez naší přítomnosti na SNB prozkoumán, a že nevím, na koho se obrátit, aby legální cestou nám byl materiál navrácen. Pan Pirkl přislíbil, že se s tímto případem svěřil vrchnímu strážmistrovi Volmuthovi, aby poradil a případně sám zařídil vrácení materiálu. Po několika týdnech jsem přišel kanceláře a na mém pracovním stole ležel balíček a po rozbalení jsem zjistil, že obsahoval dvě jednatelské knihy a t. zv. zlatou knihu, do které se zapisovaly mimořádné události slavnostního rázu. To bylo vše, ostatní zůstalo pravděpodobně v kufru. S panem Pirklem jsem již o tom nemluvil, měl jsem dojem, že by mu to bylo nepříjemné. Z pozůstalosti Karla Frimla, řezníka a uzenáře v České Třebové. Kdo je však pisatelem a pro jaký účel tento text vznikl teprve zjišťujeme. (mm)
|