Irma, tehdy Stinglová, se narodila  dne  28. října  1914 v Berlíně. Její maminka Marie, rozená Holečková z  parnického Brázdova, byla sestrou českotřebovského zednického mistra Františka Holečka. Jako mladé děvče sloužila Marie v židovské rodině ředitele textilní továrny v Brně a  spolu s nimi se dostala do Berlína. Tam nalezla zaměstnání jako šička v konfekci, kde se poznala se svým budoucím manželem, krejčím Aloisem Stinglem, který zemřel v letech první světové války na tuberkulózu. Z manželství se narodila jediná dcera – paní Irma.

V roce 1919 se malá Irma spolu s maminkou navrátila  do České Třebové. Přístřeší obě ženy nalezly ve staré části Dělnického domu v Nádražní ulici.  Paní Marie totiž již v Berlíně bývala členkou DTJ a navíc  její bratr, již vzpomenutý František, si tehdy pronajal hostinec, nacházející se v Dělnickém domě.  Paní Marie se zde starala o chod kuchyně. Irma ve Třebové navštěvovala obecnou školu. První třída se  nacházela v budově v Komenského ulici, druhá až třetí třída sídlila v budově na náměstí (dnešní MÚ). Zde Irma  poznala řadu známých učitelek, např. Filoménu Novákovou, Andělu Hubálkovou, Pravdovou, Kubíčkovou  a další. Pátou třídu Irma dokončila ve Starém Městě u  Uherského  Hradiště, kde po čas žila u svého strýce Spáčila, zatímco  maminka  v Německu hledala práci.

Jakmile František Holeček složil patřičné zkoušky ze svého oboru, otevřel si ve Třebové vlastní stavební firmu  a  na jeho místo  nastoupil hostinský Leopold Kotík. Paní Marie Stinglová se tehdy provdala za Jindřicha Klacla, majitele nedaleké holičské živnosti z  Nádražní ulice,  který  hostinec občas navštěvoval.

Nové prostředí, v němž  Irma vyrůstala, ovlivnilo její budoucí povolání. Začala se zde učit kadeřnicí,  zaškolena  byla ve Svitavách  a Brně. Současně navštěvovala zdejší Pokračovací školu, sídlící v jedné třídě  školy v Nádražní ulici. Jejími spolužáky  byli příslušníci různých oborů. Byli to kromě holičů  např.  František Skřivánek (kamnářský učeň), p. Štusák (tesař), nescházel ani řeznický učeň od Hamplů. Po odchodu do Svitav byla přijata do tamní německé Pokračovací školy.

Po vyučení  Irma  u Klaclů zůstala pracovat. Od svých 16 let vedla  dámské oddělení firmy. Setrvala zde až do roku 1941, kdy se provdala za majitele parní pily na Trávníku, známého člena místní jednoty Sokol, absolventa českotřebovského gymnázia a nadšeného lyžaře, Jana Felcmana. Nové prostředí, do něhož se Irma po svatbě dostala, ovlivnilo její další život. Sama do té doby členka DTJ,  v roce 1946, po manželově vzoru  vstoupila do místního Sokola. Tehdy se začala věnovat i lyžaření.

Jméno paní Irmy Felcmanové je neodmyslitelně spjato s hrou na klavír. Její učitelkou byla slečna Valérie Seidlová z Riegrovy ulice. Jako mladé děvče, od sedmnácti let, společně s Emilem Zoubelem z Parníka, hrávala v  Kyralově kapele na plesích a zábavách v sálech Na Horách a Za Vodou, působila také  u Františka Preislera st., např. v operetě Podej štěstí ruku, v sále Na Skále. Svoji hrou doprovázela promítání  němých filmů v  biografu v  Lidovém domě. Po založení tanečního orchestru Collegiál vešla ve známost jako jeho dlouholetá  klavíristka. V dobách nedávných se stala dlouholetou korepetitorkou tanečního oboru tehdejší, zdejší LŠU.

Do konce padesátých let  Felcmanovi žili v areálu jejich někdejší firmy na Trávníku. Výstavba dnešního Nového náměstí a nadcházející demolice  je přinutila toto předměstí opustit. Na starý Trávník však do konce života nezapomněla.

Ve sportovním duchu, spolu se svým manželem vychovala i své dvě dcery, Irmu a Hanu. Sama, dokud zdraví dovolilo, bývala pravidelnou návštěvnicí plaveckého bazénu, ráda vypomáhala při organizování populárního pochodu – Třebovského kohouta. Často se vydávala na vycházky po okolí našeho města. Irma Felcmanová se účastnila snad všech zdejších kulturních akcí – vernisáží výstav,  přednášek, koncertů a divadel. Do konce svého života si zachovala výbornou paměť a stala se nevyčerpatelnou studnicí informací a vzpomínek z dob jejího dětství a mládí.