Zprávě
o úmrtí galeristy Karla Šillera jsem nemohl uvěřit. Karla
přece znám (vlastně už od školy) jako aktivního člověka, který měl před sebou ještě
takovou spoustu plánů! To přece nemůže být pravda! - Jenže
úmrtí oznámení to jasně a nekompromisně říká. Musím tomu věřit.
Zemřel náhle, rychle, nepozorovaně. Je to tragedie a nejen pro rodinu,
ale přátele výtvarného umění z daleka široka...
Nám Třebovákům bude chybět a hned tak někdo ho nenahradí.
Především v našem novém, svobodném životě dokázal hodně, jako málokdo
jiný. Obdivoval jsem ho, když 30. dubna 1990, pár měsíců po
"sametu" vrátil klíčky od skříňky v Depu kolejových vozidel a od mašiny,
aby zůstal na volné noze nejdříve jako fotograf a reklamní grafik. Dokázal se pohybovat v oblasti fotografie,
grafiky, zvláště reklamní a dokázal si kolem sebe vytvořit kolektiv
šikovných osobností, se kterými spolupracoval. Dokázal připravovat
veletržní expozice a prezentace malých i velkých firem, v oblasti
reklamního byznysu byl jako ryba ve vodě. Založil firmu PAF Agency
dokonce jako akciovou společnost a to není zas až tak běžná záležitost.
Když se řekne Karel Šiller, tak k tomu patří dodat Galerie Ještě R na
Tyršově náměstí. To je totiž jeho dítě, které se narodilo hned dvakrát.
Poprvé v roce 1997, kdy začal "fest" spolupracovat s Prof. Jiřím Kotalíkem, tehdejším rektorem AVU a díky jeho spolupráci dokázal
uspořádat ve své nově otevřené galerii více než roční cyklus mimořádně
kvalitních výstav, na které jezdili lidé z daleka široka. Byly to
samozřejmě výstavy i prodejní, jenže v našem městě či regionu ten odbyt
brzo vázl. Výstavy ale úplně nepřestaly, ale byly čím dál
méně častější, až nápis galerie zmizel a místo využila firma nabízející
plastová okna.
Karel
Šiller se stále pohyboval v oblasti výtvarného umění, obcházel ateliéry
spousty známých umělců. Nevím čí to byla zásluha, ale Karel se zase
vrátil k výtvarnému řemeslu. Plastová okna zmizela a staronová galerie
dostala novou vnitřní i venkovní úpravu. V Karlově pracovně se objevil
malířský stojan a na něm i rozdělané práce. Víc nevím, nesměl jsem se
podívat. Nicméně nápad a myšlenku dovedl k dokonalosti a v
prosinci 2008 znovu otevírá Galerii Ještě R jako stálou výstavu
výtvarného umění, kde se budou obrazy a jiné vystavené artefakty plynule
a postupně obměňovat. Mezi nimi měly být pod pseudonymem i Karlovy
práce. Objevily se pak také (poprvé) na letošním VII. ročníku výstavy
"Českotřebovský salon" ve Výstavní síni Kulturního centra.
Jedna z prací pseudonymu Sam Dag je na vedlejším obrázku, u kterého autora vyfotografoval Milan Michalski. V Šillerově galerii Ještě R se konaly i
v letošním roce další
výstavy: např. v dubnu znamenitá exotická výstava Jiřího Šorma, se
kterým přijel na vernisáž i jeho přítel "šaman", další
výstava v závěru května uspořádaná v rámci Misijní pouti přiblížila Namíbii a červnová výstava byla uspořádána ke 100. výročí
českotřebovského gymnázia. Těšil jsem se na další podzimní akce této
"nezávislé galerie". Ta však nyní osiřela. Chodím kolem ní s
pokorou, protože vím, že není v současné době ve Třebové nikdo další,
kdo by to, co Karel dokázal. Moc bych si přál, aby se už právě na
počest Karla Šillera podařilo galerii nějak udržet, vyřešit....
Karel Šiller svou odvahou dokázal co může udělat člověk, má-li svůj
cíl jasně před sebou. Dokázal, často na úkor své rodiny (bohužel) se
věnovat své práci a zálibám, které ho skutečně bavily. Myslím, že v
tomto zaujetí přerostl nás Třebováky o hlavu. A přitom byl velkým
patriotem města přispěl k jeho rozvoji a na rozdíl od mnoha jiných nikdy
nehleděl na svůj vlastní prospěch. Naopak ho moc mrzelo, že
takových není ve městě víc. V době, kdy chystal
znovuotevření své galerie, byl nejšťastnějším člověkem na světě.
Moc mě mrzí, že mu to nevydrželo napořád. Protože mít šťastného
Karla Šillera současně znamenalo pro nás ve Třebové zajímavé možnosti.
Takže bych si přál - kdyby to šlo - aby se dalo to parte roztrhat a
všechno se vrátilo zase zpátky. Jenže to nejde.
Karle, budeš nám chybět, nejen rodině, ale nám všem, co jsme ti
drželi palce. Čest tvojí památce!
Milan Mikolecký
-
Karel Šiller na fotografiích tak, jak ho známe a jak si ho budeme
představovat
|