Českotřebovské kalendárium na prosinec 2009                     80 let od úmrtí Antonína FELCMANA (7.12. 1852 – 5.12. 1929),                                                                                              majitele továrny a veřejného činitele Narodil se v České Třebové v rodině truhláře. Po absolvování zdejší obecné školy nastoupil na lanškrounské gymnázium. Studium ale z finančních důvodů nedokončil. U svého otce se vyučil truhlářskému řemeslu a vydal se, jak bylo tehdy zvykem, do světa na zkušenou. Působil v Praze, Vídni a dalších městech. Po několika letech se vrátil zpět do rodného města. V roce 1876 se osamostatnil a začal pracovat s jedním učněm a jedním dělníkem. Za dalších pět let si již postavil vlastní továrnu na nábytek na Trávníku. Výroba se neustále rozšiřovala a také počet zaměstnanců rostl. Postupně zaměstnával až 140 dělníků a 3 úředníky. Byl třikrát ženatý a z těchto manželství se narodilo osm dětí. Nejmladší syn Jan převzal později po otci rodinnou firmu, kterou vedl společně s bratrem Stanislavem. Pracoval v mnoha zdejších spolcích a korporacích. Patřil mezi první členy Sokola, několik let působil ve funkci náměstka starosty města, byl i náměstkem okresního starosty. V letech 1891 až 1893 zastával úřad starosty města. Za zásluhy o rozvoj svého rodného města byl jmenován čestným měšťanem České Třebové.   65 let od úmrtí Karla KŠÍRA (23.12. 1892 – 13.12. 1944),                                                                                                       známého divadelníka ochotnického souboru Hýbl. Narodil se v České Třebové. Otec František Kšír byl strojvedoucím Českých drah, matka Ludmila rozená Hubálková byla v domácnosti. Měl ještě tři bratry – Františka, Vladimíra a Bohumila. Po ukončení základní školy odešel do Brna, kde se vyučil obchodním příručím a vrátil se zpět do Třebové. Pracoval na dráze, v dílnách pro opravu kolejových vozidel jako mzdový účetní. Ve volných chvílích se věnoval ochotnickému divadlu, kam jej uvedl jeho otec. V souboru Hýbl se seznámil s Josefou Černou, svoji pozdější manželkou. Oba spolu hráli divadlo mnoho let, až do doby, kdy těžce onemocněl a smrt předčasně ukončila jeho život. Karel Kšír divadlo nejen hrál, ale i režíroval, byl jednatelem souboru, navrhoval scény divadelních her, psal recenze za celý divadelní okrsek. Za působení v Brně se seznámil s režisérem tamního Národního divadla Ottou Čermákem. Díky jejich přátelství Čermák režíroval několik divadelních představení v České Třebové. Po přechozené chřipce Karel Kšír onemocněl zápalem plic a to byl začátek jeho dlouhé nemoci ukončené smrtí. Pochován je na českotřebovském hřbitově.   140 let od narození a 65 let od úmrtí Františka PLAŠILA (28.11. 1869 – 29.6. 1944),                                                            majitele stavební firmy a stavitele  Známý českotřebovský stavitel František Plašil se narodil v Chlumu u Hořic v Podkrkonoší v rodině rolníka. Než přišel podnikat do České Třebové, měl první stavební firmu v Rychnově nad Kněžnou. V té době byl již ženat s Marií Chalupníčkovou, dcerou českotřebovského krupaře Jana Chalupníčka. V České Třebové manželé Plašilovi nejprve bydleli v domku manželčiných rodičů Na Splavě. Do vlastního domu čp. 395 v Nádražní ulici se přestěhovali v roce 1902. V jednopatrové novostavbě se kromě bytu Plašilových nalézala i technická kancelář firmy. Vzadu ve dvoře bývala konírna a k ní přiléhající cementářská dílna. K potřebě firmy ještě vybudoval na zakoupené parcele Na Skalce stavební ohradu s kovárnou, skládkou materiálu, garážemi a stavebním zázemím. Dnes tento objekt patří firmě Stavex. Plašilova firma v našem městě realizovala desítky staveb. Kromě rodinných domků a obytných domů zde v roce 1899 postavila taneční sál hostince Františka Hurta v Kozlovské ulici (Národní dům), budovu hotelu Štancl v Nádražní ulici (1901), dílnu kamnáře Josefa Horáka na Trávníku (1907), vilu mlynáře Augustina Vyskočila na Trávníku (1908), budovu městské spořitelny při Hýblově ulici … Plašilova stavební firma ukončila činnost za 2. světové války. František Plašil je pochován v rodinné hrobce na českotřebovském hřbitově.                                                                                                                                                                Jan Skalický