Českotřebovské kalendárium na březen 2009

Českotřebovské kalendárium na březen 2009

70 let Jiřího JASANSKÉHO, narozeného 11.3. 1939 na Lhotce
V šedesátých letech patřil k nejlepším závodníkům motoristického sportu u nás i ve světě. Přesto v našem městě, odkud pochází, je téměř neznámý. Hrál hokej za žáky a dorost v Sokole Lhotka. V deseti letech se naučil jezdit na motorovém kole. Že se v pozdějších letech z něho stal známý motocyklový závodník, způsobil jeden z našich nejstarších motokrosů, který se jezdil v České Třebové. Nesl příznačný název Po lyžařských stezkách a Jirka byl jeho pravidelným divákem. S partou kluků na kolech napodobovali jízdu svých vzorů – Čížka, Kmocha, Klimta, Součka, Róna … Klukovské nadšení u kamarádů opadlo, Jirkovi zůstalo. Měl jít studovat, ale prosadil si své – šel se učit do Přelouče automechanikem. Zde ve vojenských opravnách začala jeho dráha motocyklového závodníka. Základní vojenskou službu již nastoupil jako držitel 1. výkonnostní třídy. V Dukle Praha jezdil s třistapadesátkou ESO motokrosy a s Jawou 350 terénní soutěže. Po celé dva roky se nemohl rozhodnout, které disciplíně dát přednost. Při Zlaté přilbě v Pardubicích, která se jezdila na travnaté dráze a startovaly také motokrosové stroje, obsadil Jiří Jasanský se svým ESEM 350 druhé místo za O. Klaudingerem.
Když vojnu ukončil, využil možnosti nastoupit do motoristického oddílu Rudé hvězdy Praha. Kromě sportovního vyžití zde získal i zaměstnání. Brzy se stal také továrním jezdcem Jawy. Protože se mu začalo více dařit v terénních soutěžích než v motokrosu, zaměřil se na ně. Absolvoval mnoho závodů u nás i v zahraničí. Šestidenní začal jezdit v roce 1963. Tehdy se soutěžilo ve Špindlerově Mlýně, a hned se dostal do týmu, který bojoval o Stříbrnou vázu s Roučkou, Hasákem a Hamršmídem. V roce 1974, po triumfálním úspěchu našich barev při Šestidenní v italském Camerinu, pověsil přilbu na hřebík a začal se věnovat trenérské práci. Pokud jde o soutěže v Šestidenní, stihl dvanáct startů, jednou byl členem Trophy – teamu, jedenáctkrát bojoval o Stříbrnou vázu. Dvě soutěže nedokončil, ze všech ostatních ho hřejí zlaté medaile.

80 let od narození a 15 let od úmrtí Radko JASANSKÉHO (19.10. 1929 – 6.3. 1994), nábytkářského odborníka a sportovce
Narodil se v rodině majitele truhlárny Antonína Jasanského na Parníku. V České Třebové absolvoval reálné gymnázium. Chtěl se stát novinářem, ale na vysokou školu se nedostal. Tak se vyučil truhlářem a při zaměstnání vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Vojenskou službu měl jako syn podnikatele prodlouženou a strávil ji mezi vojáky PTP v ostravských dolech. Zde byla patrně prapříčina jeho pozdějších zdravotních potíží. Po návratu z vojny se vrátil ke svému povolání truhláře a zůstal mu věrný po celý život. Své odborné zkušenosti z truhlářské praxe také předával mládeži jako učitel na středním odborném učilišti ČSVD v České Třebové. V posledních letech života pomáhal ještě rodině se znovuvybudováním vrácené rodinné firmy na Parníku.
K jeho zálibám už od dětství patřil sport. Výborně hrál lední hokej a tenis, později se stal rozhodčím a obětavým funkcionářem v obou sportech. Uplatnil také dopisovatelství, jako svého koníčka. Sledoval veškeré sportovní dění v našem městě a pravidelně s ním seznamoval širokou veřejnost prostřednictvím sportovní rubriky Českotřebovského zpravodaje, regionálního tisku i vývěsní skříňky tenisového oddílu.

135 let od narození Quido Tomáše KOCIANA (7.3. 1874 – 3.1. 1928)), akademického sochaře a tvůrce českotřebovské Šárky
Narodil se v Ústí nad Orlicí v rodině soukeníka Romana Kociana. Vrozený umělecký talent postupně rozvíjel na odborné sochařské a kamenické škole v Hořicích, Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho snem byla pedagogická činnost na AVU v Praze, ale ten se nikdy neuskutečnil. V letech 1906 až 1927 učil figurativnímu modelování na odborné sochařsko – kamenické škole v Hořicích. Vedle svého povolání se také věnoval vlastní tvorbě. Vytvořil celou řadu plastik – návrhů pomníků, portrétů, reliéfů i volných plastik. Předčasné penzionování jej tak rozrušilo, že zemřel záchvatem mrtvice.
Socha Šárky, která se nachází v městském parku Javorka vznikla v letech 1909 až 1911. Zhotovili ji žáci sochařské školy v Hořicích podle modelu svého profesora Quido Kociana. Je z pískovce a celá práce trvala 518 hodin. Je evidovaná jako kulturní památka.Zásluhou Okrašlovacího spolku byla socha v roce 2003 celkově opravena.

110 let od narození Aloise Břetislava MALICHA (24.3. 1899 – 13.7. 1958), středoškolského profesora
Narodil se v Litomyšli v rodině krejčího Alexandra Malicha. Vystudoval místní gymnázium a v Praze Filozofickou a Přírodovědeckou fakultu UK. Studia zakončil promocí v roce 1923. Nejprve byl zaměstnán jako pomocná vědecká síla při Mineralogickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK, po roce nastoupil dráhu středoškolského pedagoga. Začínal jako suplent, definitivní profesuru získal od 21. května 1929. Učil na gymnáziích v Litomyšli, v Českých Budějovicích, Užhorodě a nakonec v České Třebové, kde působil v letech 1937 až 1958. Prof. Malich vyučoval podle své aprobace převážně zeměpisu a přírodopisu. Přírodní vědy byly jeho velkou láskou a předmětem celoživotního studia. Věnoval se zejména ornitologii a z geologických věd pak mineralogii a paleontologii. Výsledky ze sběratelské činnosti zveřejňoval v odborném tisku. Své hluboké vědomosti si nenechával pro sebe. Přenášel je nejen do vyučovacího procesu, ale i na širokou veřejnost svými poutavými přednáškami. Oblíbené bývaly i jím pořádané přírodovědecky zaměřené exkurze po okolních lokalitách. Na českotřebovském gymnáziu spravoval přírodovědecké sbírky.

Jan Skalický