Českotřebovské kalendárium na červen 2009                       
25 let od úmrtí Františka KREJČÍHO (21.10. 1901 – 13.6. 1984), odborníka na astronomii
 
Narodil se v České Třebové. Měl ještě dva mladší sourozence. Otec padl v první světové válce, neznámo kde. Matka zemřela, když mu bylo dvanáct roků. František se vyučil černému řemeslu v továrně Kolben – Daněk v Praze a vrátil se domů. Pracoval ve strojírně L. Kapouna v České Třebové, odkud přešel do služeb ČSD a stal se strojvedoucím. V roce 1946 odešel do Karlových Varů, kde pokračoval i nadále jako strojvedoucí. Když musel ze zdravotních důvodů zaměstnání opustit, nastoupil do redakce závodního časopisu na dole Marie Majerová v Sokolově.
Od mládí se zabýval astronomií, ale až v Karlových Varech se jí mohl plně věnovat. Stal se vůdčí osobností amatérské astronomie. Byl vynikajícím jejím popularizátorem, vedl astronomický kroužek, přednášel, vydával odborný časopis, fotografoval meteory. Z jeho iniciativy byla vybudována karlovarská lidová hvězdárna, kterou řadu let vedl. Po jeho smrti byla hvězdárna a jedna z přilehlých ulic pojmenována jeho jménem. Jméno Františka Krejčího má i planetka, objevená 21. září 1997 na hvězdárně v Ondřejově. Nebeské těleso se jmenuje 29 473 Krejčí.
Za zásluhy o astronomii získal čestné členství v Československé astronomické společnosti, která mu udělila Keplerovu a Koperníkovu medaili. Stal se také čestným členem Akademie věd.
Do rodného města České Třebové přijížděl nepravidelně za svými přáteli a známými a také mu šlo o aktivizaci astronomického kroužku na zdejším gymnáziu. Do školy přivážel a též posílal veškeré dostupné propagační materiály.
 
100 let od narození Jindřicha PRAVEČKA mladšího (28.6. 1909 – 11.2. 2000), hudebního skladatele, pedagoga a dirigenta významných dechových orchestrů
 
Pocházel z kantorské a muzikantské rodiny. Do České Třebové přišel s rodiči z rodných Výprachtic v roce 1920. Studoval reálné gymnázium a zároveň se vzdělával v hudbě. Dojížděl do Pardubic na hudební školu k prof. Stanislavu Ondříčkovi. Hru na housle později zdokonalil na mistrovské škole pražské konzervatoře (prof. Jaroslav  Kocian). Na téže škole ještě vystudoval dirigování u prof. Pavla Dědečka a kompozici u prof. Jaroslava Řídkého.
Celý svůj muzikantský život spojil s dechovou hudbou. Byl vojenským kapelníkem, velitelem Vojenské hudební školy v Praze, velitelem a uměleckým vedoucím Ústřední hudby Československé lidové armády. Vyučoval instrumentaci pro dechové nástroje na JAMU v Brně. Mimořádné jsou jeho zásluhy o amatérské dechové orchestry, festivaly a přehlídky dechových hudeb. Jezdil proto i do Lanškrouna, kde se setkával s východočeskými orchestry a skladateli. Věnoval se rovněž dechovkám mládeže, působil jako umělecký poradce a člen porot při národních i mezinárodních soutěžích a festivalech. Napsal na 150 skladeb, převážně pro dechové orchestry, upravil a instrumentoval mnoho lidových písní a dalších skladeb. Pro velký dechový orchestr upravil např. Dvořákovy Slovanské tance, skladby P.I. Čajkovského a      F. Chopina.
Na Českou Třebovou nikdy nezapomněl. Jezdíval sem za rodiči, kteří obývali jeden z činžovních bytů na Farářství. Mohli jsme jej občas vidět za dirigentským pultem symfonického orchestru Smetana. Osobně se také zúčastnil oslav 700 let trvání města v roce 1978.
Jindřich Praveček mladší se výrazně zapsal do historie naší české koncertní dechové hudby a byl za to po právu oceněn. V roce 1966 se stal zasloužilým umělcem, v předvečer svých osmdesátých narozenin byl jmenován národním umělcem. Jindřich Praveček byl v roce 1965  jmenován čestným občanem města České Třebové.
                                                                                                                                                                                  Jan Skalický
Významné životní jubileum Jindřišky VANÍČKOVÉ – narozena 2. června 1934
Přestože se narodila v České Třebové, nejranější dětství prožila s rodiči a mladší sestrou v Devínském jazeru u Bratislavy na Slovensku. Otec Jindřich Vostárek v té době působil v Lokomotivním depu v Bratislavě jako strojvedoucí ČSD. V době nástupu fašismu (1939 ) se rodina Vostárkova  vrátila do České Třebové a  nastěhovala se do  podkrovního bytu  v Domě práce. Po absolvování gymnázia (1953) nastoupila do zaměstnání k ČSD. Pracovala u vozové služby Železniční stanice v České Třebové do roku 1958. V červnu 1955 se provdala za Eduarda Vaníčka, učitele a pozdějšího ředitele místní hudební školy. O tři roky později ( 1958 ) se jim narodil syn Eduard, dnes vynikající hudebník (člen orchestru Virtuosi di Praga) v Praze.
Hudbě se věnovala od dětství ( soukromá žačka Z. Bezdíčkové a M.Pachové ).S učitelkou Pachovou přešla do nově založené Městské hudební školy, kde absolvovala osm ročníků klavírní hry ( 1945 až 1953 ). Po té spolupracovala s M. Pachovou opět soukromě. V roce 1960 nastoupila na žádost ředitele Šimečka na základní hudební školu v České Třebové jako externí učitelka klavíru. Současně začala také pracovat v Osvětové besedě ( lektorka klavírní hry hudebních kurzů ). Po odchodu učitelky Mojžíšové (1963 ) se stala  interní učitelkou na plný úvazek. Působila zde až do roku 1994. Během pedagogické činnosti vystudovala brněnskou konzervatoř (prof. J. Doležal). V letech 1986 až 1992 byla ředitelkou českotřebovské LŠU. Dlouhá léta byla členkou, později předsedkyní pěveckého sboru Českotřebovských učitelek ( dirigent Antonín Šimeček ), nepravidelně spolupracovala i s pěveckým sborem Bendl.  Ale ani v posledních letech  nesložila ruce v klín, pedagogicky působila např. na ZUŠ v Ústí nad Orlicí,  také vedla hudební kurzy ve spolupráci s místním DDM.  Podle libreta Ing. Jaromíra Šlemra nastudovala Jindřiška Vaníčková v roce 2007 s dětmi základních školy v rámci spolupráce s DDM pohádku se zpěvy "Budulínek". Inscenace byla velmi úspěšná a reprízovala se také v Ústí nad Orlicí. Také letos v tomto trendu pokračuje. Jako "dárek" ke svým narozeninám si dává novou inscenaci pohádky O perníkové chaloupce, která má premiéru 24. května v Malé scéně.  Opět ve spolupráci s českotřebovským Domem dětí a mládeže, kde získala pro svou tvořivou činnost dobré zázemí.
Během svého aktivního pedagogického působení  vychovala  v České Třebové mnoho velmi dobrých a vynikajících žáků. Mnoho  z nich dnes působí jako profesionální hudebníci na ZUŠ, základních školách,  konzervatořích a vysokých pedagogických školách.  Ve své klavírní třídě  vychovala např i své pozdější kolegyně na zdejší  Zušce  Milušku Mimrovou a Blanku Poukarovou,  Mgr. D. Zoubkovou – Bažantovou   a mnoho dalších. Celý život věnuje hudbě. Jako učitelce a později ředitelce LŠU – ZUŠ se dařilo vychovat dobré žáky amatéry a také profesionály. „Hudba", říká Jindřiška Vaníčková, "se mi stala životní povinností – nutností, ale i radostí".
                                                                                                                                                                                 Jan Skalický
5 let od úmrtí prof. Hany HABRMANOVÉ – FOJTOVÉ (19.1. 1937 – 11.6. 2004), dlouholeté členky pedagogického sboru českotřebovského gymnázia
Narodila se v Praze. Výpravčí a dispečer ČSD, známý loutkář a betlemář Václav Fojt byl jejím otcem. V České Třebové absolvovala Jedenáctiletou střední školu (maturovala v roce 1955) a v Praze Vysokou školu pedagogickou s aprobací dějepis, čeština. Aprobaci si ještě později rozšířila dálkovým studiem španělštiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Na českotřebovském gymnáziu působila více než 40 let a patřila k nejuznávanějším a nejoblíbenějším učitelům této školy. Na školu (tehdy se jmenovala Střední všeobecně vzdělávací škola) přišla v září 1963 a působila zde téměř do posledních hodin svého života. Jejím oblíbeným předmětem byl dějepis, ale měla ráda i další předměty, které učila – češtinu, španělštinu, latinu i hudební výchovu. Hudba, jako celoživotní koníček ji doprovázela celým životem. Pravidelně navštěvovala koncerty vážné hudby, byla členkou pěveckého sboru Bendl, vedla pěvecký sbor gymnázia, hrou na klavír doprovázela divadelní hry českotřebovských loutkářů, dlouhá léta hrála na harmonium při bohoslužbách Církve československé husitské.
Prof. Hana Habrmanová byla zakládající členkou a dlouholetou předsedkyní Spolku absolventů a přátel gymnázia, pracovala v redakční radě Českotřebovského zpravodaje a to už od jeho založení v roce 1970, spolupracovala na publikaci Česká Třebová 1278 – 1978.

Sopranistka Magda Málková  - 50 let                          

(nar. 11. 6. 1959)

Dne 11. června 2009 oslaví svoje padesátiny českotřebovská rodačka, operní pěvkyně Magda Málková, roz. Honlová. je absolventkou zdejší  Lidové školy umění a svou profesní dráhu začínala v opavském divadle. Nyní je dlouholetou členkou a sólistkou opery  v Moravském divadle Olomouc a od roku 2005 také Státní opery Praha. Jako jediná česká Turandot se zúčastnila Mezinárodního operního festivalu v Salzburku (v říjnu 2008).

Třebováci mohli Magdu Málkovou vidět i na loňské Smetanově Litomyšli jako Abigaile ve Verdiho opeře Nabucco, také se souborem Státní opery Praha.  Ve Státní opeře Praha Magda Málková vystupuje jako Cizí kněžna v Troškově inscenaci Dvořákovy opery Rusalka, Jako Abigaile (Nabucco) a Turandot (Puccini).