-
100 let od
narození plukovníka Františka DOLEŽALA (14.9. 1909 – 4.10. 1945)
-
 Narodil
se v České Třebové v rodině strojvedoucího c.k. rakouských drah.
Vystudoval českotřebovskou reálku a ČVUT v Praze. Po studiu nastoupil
prezenční službu ve škole pro důstojníky dělostřelectva v záloze v bývalé
pevnosti Josefov. V roce 1934 byl vyřazen jako podporučík. V letech 1934
až 1936 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a
v Prostějově. Na podzim roku 1936 nastoupil jako poručík letectva k II.
leteckému pluku v Olomouci.
- Po okupaci Československa odešel 20. května 1939 do Polska. Zde musel
spolu s dalšími podepsat závazek na pět let služby ve francouzské
cizinecké legii. S vypuknutím války byl ale odvelen do čsl. Výcvikového
střediska pro stíhací piloty v Chartres. Přeškolený na francouzskou
techniku odchází na frontu. Když francouzská vojska kapitulovala, přešel
bojovat do Velké Británie. V říjnu 1940 odešel k 310. čsl. peruti, v roce
1941 byl jmenován velitelem její A- letky. V dubnu 1942 mu bylo svěřeno
velení nad celou perutí a o rok později nad celým čsl. stíhacím wingem,
skládajícím se z 310., 312. a 313. peruti. V únoru 1944 odchází na Vysokou
válečnou školu do USA a po jejím absolvování pracoval až do konce války
v různých funkcích na Inspektorátě československého letectva v Londýně.
- Během války absolvoval více než 100 operačních letů a sestřelil
oficielně 7 nepřátelských letounů. Za úspěšnou bojovou činnost byl
vyznamenán francouzským válečným křížem s dvěma palmami a dvěma hvězdami,
britským řádem za význačné služby D.S.O., záslužným leteckým křížem D.F.C.,
čtyřmi československými válečnými kříži 1939 a třemi medailemi Za
chrabrost.
- Do osvobozené vlasti se vrátil 17. května 1945 a hned se pustil do
práce. Pomáhal budovat nové vojenské letectvo, aktivně pracoval
v přípravném výboru Českého národního aeroklubu. Dlouho se však ze
šťastného návratu a z prvních poválečných úspěchů neradoval. Zahynul
v dopravním letounu Siebel 204 s dalšími sedmi letci jako cestující u
Bučovic na Moravě.
-
-
35 let od úmrtí
Jaromíra ROLLERA staršího (15.12. 1910 – 11.9. 1974)
-
 Byl
nejen známým parnickým knihkupcem, ale i výborným muzikantem, učitelem
houslí a také betlemářem. Krátce vedl i dětský pěvecký sbor při základní
škole na Parníku.
- Narodil se v Ústí nad Orlicí v Královéhradecké ulici, kde měl jeho
otec hostinec. Jaromír působil v Bratislavě ( první zaměstnání po vyučení,
v letech 1931 až 1932 vojenská prezenční služba) a v Březové nad Svitavou,
kde měl své první knihkupectví. Zde také poznal svoji budoucí manželku
Boženu. Na Parník přišel v roce 1938 pod vlivem mnichovských událostí.
Nejprve bydleli v Růžičkově domě v dnešní ulici Dr. E. Beneše, kde si
Jaromír Roller zřídil i obchod. Po šesti letech se rodina přestěhovala i
s knihkupectvím do domu holiče Františka Vrby. Dům, který Jaromír Roller o
rok později zakoupil, stojí na rohu ulic Dr. E. Beneše a Čechovy.
- Po znárodnění obchodu pracoval Jaromír Roller jako dělník v Koventě a
prodejnu Kniha převzala jeho manželka, paní Božena Rollerová. Spolu
vychovali čtyři děti – Hanu, Jaromíra, Janu a Petra.
- Ve volném čase hrával v českotřebovském smyčcovém kvartetu (E.
Vaníček, Jos. Petrák, J. Roller, R. Urbanec), v orchestrálním sdružení
Smetana a také v parnické Kyralově dechovce. Zasloužil se o založení
městské hudební školy v České Třebové, byl jedním z iniciátorů hudebních
čtvrtků, zapříčinil se o odhalení pamětní desky profesora a ředitele
pražské konzervatoře Antonína Bennewitze v nedalekém Přívratu. V poměrně
mladém věku onemocněl zhoubnou kloubní chorobou, kterou trpěl do konce
života.
- Jan Skalický
|