Českotřebovský deník 308/2010 (27.10)                                

Petice za odstranění sochy Jana Pernera se teprve rozbíhá, - píše MFDNES    

Cílem je získat 2000 podpisů.  Petice si všiml již Orlický deník, Českotřebovský zpravodaj, a nyní také MF DNES a OIKTV. Teprve nyní se tedy dostane více do povědomí. Elektronická petice  bude mít také svoji papírovou podobu, podpisové archy je možné podepsat v prodejně Probit-ELEKTRO na Nádražní ulici 9082 (naproti Sazce). Vše důležité k problematice petice a nakonec i k dílu Jaromíra Garguláka  je ve fotokopii článku z MFDNES.  Právě nedávné dokončení  dopravního terminálu a "betonového parku Kociánka" v Ústí nad Orlicí odhalilo skutečnost, že Jaromír Gargulák je najednou z ničeho nic tak oblíbený  sochař (amatér, tedy bez uměleckého vzdělání), že se bez něho neobejdeme ani v České Třebové, ani v Ústí nad Orlicí. A mezi těmi, kdo se podíleli na výběru autora je jeden člověk, dnes už pomalu bývalý starosta Ústí nad Orlicí. Když se dokončila (nešťastná a podle  stanoviska České komory architektů neregulérní) výtvarná soutěž na sochu Jana Pernera, tak jsem v nadsázce napsal o tom, jaký poprask nová socha vzbudí v okolí. Všichni budou také chtít Gargulákovu sochu. Daleko to od pravdy nebylo. První je Ústí nad Orlicí, které si objednalo na Kociánku hned několik jeho prací, i když v původním záměru byly kopie sochařských děl ústeckoorlického rodáka Quido  Kociana.  Jak je vidět, tak se bez Jaromíra Garguláka na Orlicko-Třebovsku nic kloudného nepostaví.  To vše píši proto, abych ukázal, že okolnosti výběru sochy  jsou poněkud zahaleny tajemstvím a doprovázely jej pochyby od samého počátku. Stačí totiž porovnat stanovisko poroty s textem vyhlášené výtvarné soutěže a zjistíte, že se v každém z textů hovoří  o něčem jiném. Je to zřejmý nesoulad, nedovedu posoudit, zda měl být vlastně Gargulákův návrh do soutěže připuštěn. Ve stejném nesouladu  je odlitá socha a osobnost, kterou má znázorňovat..... (mm)

Souhlasím s ústeckým architektem Petrem Kuldou, že Perner by měl vypadat jako Perner

 
Bezpečnostní rada kraje si prohlédla sklady pohonných hmot  

Kostelec u Heřmanova Městce (26. 10. 2010) – Sklad pohonných hmot Správy státních hmotných rezerv v Kostelci u Heřmanova Městce se v úterý 26. října stal místem jednání Bezpečnostní rady Pardubického kraje. Její členové si vytvořili  představu o tom, jak vypadá strategicky nejvýznamnější sklad na území Pardubického kraje.  
„Jak se stalo tradicí, bezpečnostní rada se seznamuje se strategickými objekty v Pardubickém kraji,“ zahájil hejtman a předseda Bezpečnostní rady Pardubického kraje Radko Martínek  výjezdní zasedání v areálu skladu pohonných hmot. „V krizovém řízení je důležité, že víme, na koho se máme obrátit, co můžeme v případě krize využít a za jakých podmínek,“ poděkoval hejtman vedení Správy státních hmotných rezerv za to, že kraji umožnilo prohlídku areálu.
Členové nejvyššího krizového managementu kraje si prošli jak sklady pohonných hmot postavené  v roce 1952, tak nový areál.  „Mnoho  zařízení již bylo na pokraji životnosti. Od roku 2004 modernizujeme zařízení i technologie. Zároveň jsme zvýšili skladovací kapacitu na dvojnásobek. Rozhodující část nouzových zásob skladujeme ale ve společnosti ČEPRO,“ řekl předseda SSHR Ladislav Zabo. Stavba nových skladovacích nádrží byla dokončena nedávno a zaplatila ji z rozpočtu nejen Státní správa hmotných rezerv, ale také Ministerstvo obrany ČR a centrála NATO v Bruselu.  Předseda Ladislav Zabo informoval Bezpečnostní radu Pardubického kraje o přípravě a testování karetního systému SSHR pro odběr pohonných hmot v době krizových stavů, který je využitelný i v běžné době.                                                                                             Magdalena Navrátilová tisková mluvčí
 
Na trhu v 85 % vítězí starší Li-Ion baterie, modernější Li-Pol brzdí jejich vysoká cena 

Na českém trhu jsou v 85 % využívány baterie typu Li-Ion do všech elektronických přístrojů. Novější Li-Pol baterie s nižším objemem a hmotností jsou používány pouze v 10 % případů. Vyplývá to z aktuálních statistik internetového obchodu BatteryShop.cz. Masivnějšímu rozšíření moderních Li-Pol baterií brání jejich vysoká cena. Hodnota akumulátoru totiž tvoří až pětinu ceny notebooku či mobilu.
Do elektrických přístrojů jsou tradičně používány tři druhy akumulátorů, a to Li-Ion, Li-Pol a Ni-MH. Využití nejstaršího typu niklmetalhydridových baterií za posledních pět let pokleslo o 54 %. Podle průzkumu obchodu BatteryShop.cz jsou letos Ni-MH akumulátory instalovány pouze do 5 % přístrojů, nejčastěji pak do aku nářadí. V tuzemsku v současné době dominuje využití lithium-ionových baterií, které mají oproti starším typům delší životnost i vyšší kapacitu. Navíc nejsou ohroženy paměťovým efektem, je tedy možné akumulátor dobíjet i před úplným vybitím.
„U běžné elektroniky již klasické Ni-MH baterie nenajdeme, zde převažují Li-Ion a nově se začínají prosazovat Li-Pol. Lidé však nejsou o rozdílných vlastnostech baterií informováni a stále nabíjejí mobily až po úplném vyčerpání kapacity baterie,“ sdělil Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz, který se specializuje na prodej baterií. „Lze očekávat, že jakmile se sníží cena Li-Pol akumulátorů, tak zcela vytlačí ostatní druhy z trhu,“ podotkl Radim Tlapák.
Nejnovějším typem baterií jsou lithium-polymerové akumulátory, které mají oproti ostatním druhům vylepšenou technologii jádra. Díky tomu jsou při stejné kapacitě baterie výrazně lehčí a tenčí. Kvůli vysoké ceně jsou však Li-pol akumulátory využívány pouze pro hi-tech elektroniku. Do standardních modelů notebooků, mobilních telefonů či fotoaparátů nejsou využívány, protože by výrazně navyšovaly jejich cenu, čímž by se snížila jejich dostupnost. Hodnota baterie představuje 5 až 20 % z ceny přístroje podle typu.
 
Petice za záchranu stromů u Pastvinské přehrady - počet podpisů rychle roste
Orlický deník si všímá nové petice za záchranu stromů rostoucích  podél silnice spojující Pastviny a Mladkov, jež má kvůli opravě vozovky značně prořídnout. Celkem má padnout 160 stromů, které rostou u silnice a tím porušují zákon. Petici podporují také členové výboru občanského sdružení Nádraží nedáme, Ing. Martin Kadrman a dokumentaristka Olga Somerová. Oba dva zítra ve středu přijedou osobně podpořit ostatní do regionu. první zastávkou bude v pravé poledne" historické nádraží v Ústí nad Orlicí.  Fotografie této aleje  mají být  zařazeny do ankety Aleje a stromořadí Pardubického kraje, kterou vyhlásilo sdružení Arnika. Cílem ankety je popularizovat aleje a stromořadí mezi veřejností jako přírodně kulturní a vlastivědnou hodnotu.Vítězná alej či stromořadí má být  známa v dubnu 2011  ke Dni Země Doufejme, že se zmíněná alej u Mladkova  dožije této události ve zdraví.