KOMUNÁLNÍ VOLBY - co byste měli vědět                 
 
Volební systém uplatňovaný v komunálních volbách má tzv. volební klauzuli, která činí 5% z celkového počtu hlasů a která stanovuje počet hlasů nutný pro postup do skrutinia. Tento volební prvek sice diskriminuje menší strany při postupu do fáze rozdělování mandátů, má však zabránit přílišné fragmentaci stranického systému uvnitř zastupitelstva.
 
Pro vlastní přepočet volebního zisku na mandáty se používá d´Hondtova metoda volebního dělitele, která tím, že vycházející z metody největšího průměru, favorizuje strany s větším volebním ziskem a proti jiným metodám tak způsobuje poměrně značnou disproporci. Od 20 mandátů je již proporční. Obdobně dochází k přerozdělování peněz ze státního rozpočtu. Kdo se domnívá, že každá obec obdrží stejné procento v závislosti na počtu jejich obyvatel, tak se mýlí. Platí zásada, že čím menší obec, tím získá ještě menší procento podílu na výnosu.  
Právo získat zastupitelské křeslo má ta kandidující strana, která by po jeho obdržení vykazovala v průměru nejvíce hlasů na každý přidělený mandát. Pro získání průměrného počtu hlasů na jednotlivé mandáty se volební zisk stran postupně dělí přirozenými čísly od jedné do počtu, který odpovídá velikosti volebního obvodu. Podíly (vypočtené v závislosti na počtu kandidátů na kandidátní listině) se následně seřadí od nejvyššího po nejnižší. Skupina nejvyšších podílů, jejíž četnost koresponduje s počtem volených zastupitelů, přináší příslušným stranám za každý zahrnutý podíl jeden mandát.     

 

V komunálních volbách volič disponuje tzv. kombinovaným hlasem, kdy může kombinovat hlasování pro kandidáty (preferovat je) z různých stranických soupisek, čím je posilována vazba mezi voličem a osobou zastupitele. Hlas pro kandidáta je zároveň hlasem pro stranu.  Hlas pro volební stranu je zároveň hlasem pro každého z jejich kandidátů.

 

V komunálních volbách se uplatňuje pravidlo preference dle volebního výsledku ve skupině kandidátů, kteří překročí hranici 10% nad průměrný počet hlasů příslušné kandidátní listiny. Tedy, kandidáti, kteří překročí stanovenou hranici, mají nárok na získání mandátu v pořadí dle výše jejich volebního zisku, zatímco pořadí zbývajících kandidátů se řídí pořadovým číslem kandidáta bez ohledu na počet obdržených preferenčních hlasů. Může tak dojít k paradoxní situaci, kdy byl jako zastupitel zvolen kandidát č.1, který ale proti všem ostatním na téže kandidátní listině získal nejmenší počet hlasů. Může se naopak stát, že kandidát, který jako jednotlivec obdrží nejvíce hlasů ze všech kandidátů všech volebních stran, nemusí být do zastupitelstva zvolen, pokud jeho strana jako celek nedostane potřebných 5% ze všech platných hlasů. Platí tedy, že čím více hlasů která strana obdrží, tím více míst v zastupitelstvu získá. Pro každou kandidátní listinu se 5%násobí indexem, kde v čitateli počet kandidátů na této kandidátce a ve jmenovateli počet mandátů rozdělovaných v obvodu. Straně s neúplným počtem kandidátů je tak hranice snížena.
                                                                                                                                                                              Ing. Jiří Polák