Poslední rozloučení s panem Janem Jánou                           Pan Jan Jána se narodil 15.9.1957 v Litomyšli. Po prožitém dětství v Dolním Újezdě se vyučil autolakýrníkem a nastoupil v litomyšlském autoservisu. V roce 1978 uzavřel sňatek se slečnou Hanou Malínskou. Nejdříve bydleli v Litomyšli u jejich rodičů, později si koupili a zrekonstruovali rodinný domek v České Třebové. Po šestnácti letech manželství přišel na svět vytoužený syn Honzík. V České Třebové pracoval Jan Jána jako lakýrník v Depu kolejových vozidel. Po revoluci si doma otevřel malou soukromou autolakovnu. Za nějaký čas přebudoval dílnu na výrobnu masných výrobků, čímž začala další etapa jeho života, zaměřená na řeznictví. A byla to etapa velmi úspěšná. Jeho výrobky byly vyhlášené a žádané v širokém okolí. Pracoval tvrdě a poctivě. Přesto si díky své vitalitě dokázal najít čas i na mnohé záliby. Mezi ty největší patřilo rybaření. Ryby rád lovil a ještě raději jim navracel svobodu. Byl dlouholetým členem a místopředsedou rybářského svazu. Velmi aktivně se také podílel na činností dobrovolných hasičů. S jejich pomocí realizoval některé své nápady, které nakonec vedly k vytvoření tří rekordů, zapsaných do České knihy rekordů. Jedním z nich byl obří sněhulák, postavený v blízkosti železniční tratě v Dlouhé Třebové. Cestující překvapeně hleděli na to nečekané a milé zjevení v krajině, které jako by jim říkalo: "Lidé usmějte se, svět je krásný." Tohle bylo pro Jana Jánu typické - otevírat lidem oči, upozorňovat je na krásy života. Neboť on sám je vnímal velmi intenzivně a dokázal šířit optimismus a dobrou náladu i ve svém okolí. Jako skvělý vypravěč bavíval jiskrným a chytrým humorem celou společnost. Byl šťastný, když se lidé smáli. Ač byl od mládí sužován vážnými zdravotními problémy, nikdy se nelitoval, nešetřil, nevyžadoval ohledy. Právě naopak - on chtěl pomáhat a také pomáhal druhým. Díky svým všestranným schopnostem to výborně uměl. Svědčí o tom mimo jiné i Čestné uznání za zorganizování a poskytnutí pomoci při povodních v Protivíně v roce 2002. Navíc dokázal zorganizovat velkou vánoční akci pro děti z povodní postižených rodin v Protivíně, kam nakonec odjelo auto plné  vánočních dárků, které  předtím zaplnily celou klubovnu hasičů v Rybníku. Věděl si rady snad se vším. Byl velmi zručný manuálně, ale měl i neobyčejně široký všeobecný rozhled. Dokázal zasvěceně hovořit o astronomii, historii, přírodě, technice. Když se svými kamarády hasiči připravoval před Vánoci minulého roku další pokus o vytvoření českého rekordu - obří svíčky, věděl již, že je vážně nemocen a že prognóza jeho nemoci je beznadějná. Na slavnostní zapálení svíčky jej kamarádi přivezli přímo z královéhradecké nemocnice na propustku. Přesto nebyl zlomen. Stále se díval před sebe. Bojoval nesmírně statečně. V těžkých chvílích mu byla oporou jeho rodina a věrní kamarádi. Pracoval téměř do poslední chvíle. Zemřel dne 28. 9.2010. Odešel tiše a skromně. Říká se, že lidé zapomenou na mnohé, co s Vámi prožili. Ale nikdy nezapomenou na to, jak jim přitom s Vámi bylo. S Janem Janou bylo lidem dobře a proto na něho jistě budou vzpomínat s láskou a úctou. Byl to muž s velkým srdcem a velkou duší.                                                                                                                                                                    Čest jeho památce! Vlevo - Jan Jána při zapálení největší svíčky 30. listopadu 2009 na Starém náměstí v České Třebové Vpravo Jan Jána při přijetí delegace z Protivína v obřadní síni českotřebovské radnice. Poslední zápis Jana Jány do pamětní knihy města dne 8.7. 2010 při přijetí organizátorů akce "rekordní svíčka"na třebovské radnici. Vpravo Jan Jána při proslovu v Dlouhé Třebové květnu 2005, kde převzal ocenění obce Dlouhá Třebová za "Největšího sněhuláka"