Zdálo by se, že na téma počátků České Třebové (soudě podle utichlé diskuse) snad bylo vyřčeno už vše a přesto se podaří objevit nějakou nepublikovanou souvislost. Tak jsem zcela náhodou narazil na magisterskou diplomovou práci Jindřicha Kačera s názvem Budování cimburského dominia na Moravě ve 14. století, která se týká počátků jednoho moravského šlechtického rodu. Hlavní roli zde hrají dva Bernardové z Cimburka, o nichž se až dosud většina historiků i veřejnosti domnívala, že byli pouze jednou osobou. Popisované cimburské panství najdeme u městečka Koryčany nedaleko hradu Buchlova, v kopcích zvaných Chřiby. Práce začíná osobností Bernarda z Cimburka (takzvaně starého u Trnávky) a končí okamžikem, kdy rod Cimburků v roce 1358 přesídlil definitivně na Tovačov. Součástí je samozřejmě obsáhlý poznámkový aparát, pro přehlednost příslušné odkazy vkládám zde přímo do textu. Autorovy závěry nikomu nevnucuji ani nekomentuji, ostatně vedoucím práce na HÚ FF MU v Brně (2006) byl doc. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. Jen bych připomenul v diskusi už dříve zmíněné, že Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D. chystá monografii Páni z Cimburka (Nakladatelství Lidové noviny, edice Šlechtické rody). Uvidíme, nakolik zde citované obstojí v konfrontaci s profesionálem, snad se i dočkáme rozřešení, zda (a kdy) Třebovou přepadli opravdu z Cimburka nebo možná Mladějova či Krotenfulu a zda ona cribonia byla skutečně (a bez výhrad) Třebová litomyšlských premonstrátů. Dejme už ale slovo autorovi: O Bernardově mládí nemáme příliš mnoho informací, jen tu a tam můžeme z krátkých zmínek odvodit některé dílčí okolnosti prvních let jeho života. Bernardovým otcem byl jistý Ctibor z Lipníka či Lipnice, k němuž se sám hlásí roku 1308 (CDM VI č. 16, s. 13). Dříve se mělo spíše za to, že onou „Lipnicí“ je míněna Lipnice nad Sázavou na Čáslavsku a od toho se odvozoval český původ Cimburků. Již August Sedláček [A. SEDLÁČEK, Rozletité kapitoly ze starého místopisu a dějin rodův, 1. Počátky pánův z Cimburka, Časopis Matice moravské 16, 1892, s. 219-222, jm. 221] však vyslovil domněnku, že predikátem „de Lipnicz“ může být míněn moravský Lipník u Hrotovic. Po něm tuto myšlenku rozvinul například Ladislav Hosák [L. Hosák, Příspěvky k starému rodopisu moravskému, VI. Erb Cimbuří, Časopis společnosti přátel starožitností 45, 1937, s. 167-169, jm. 168] a později se k ní přiklonili i další badatelé [naposledy F. MUSIL, Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526), NLN Praha 2009, s. 370, dodávám já]… Koncem sedmdesátých let získal Ctibor z Lipníka území kolem Trnávky u Moravské Třebové, kde byl později založen první hrad jménem Cimburk. Ctibor byl příznivcem krále Přemysla Otakara II. a ten mu v letech 1277-1278 udělil tuto oblast, dříve kolonizovanou Borešem z Rýzmburka [J. Mackerle, Starý Cimburk u Trnávky, Trnávka 1965, s. 1]. Boreš byl naopak královým odpůrcem, za což se dostal do vyhnanství, kde roku 1277 zemřel. Možná tak Ctibor získal na pozemcích u Trnávky menší tvrz [L. LANCINGER – L. SVOBODA, Hrad Cimburk u Městečka Trnávky, Průzkumy památek 2/1, 1995, s. 29-36, jm. 30; bez podrobnějšího archeologického průzkumu ovšem existenci tvrze doložit nelze], která se kolem roku 1300 mohla proměnit v kamenný hrad, zvaný později starý Cimburk, aby se odlišil od nového Cimburku, postaveného u Koryčan na jižní Moravě. Tyto nové državy mohly sloužit jako základna pro nájezdy na statky litomyšlského kláštera v roce 1280 [J. URBAN, Lichtenburkové, vzestupy a pády jednoho panského rodu, NLN Praha 2003, s. 105; L. Hosák, Příspěvky k starému rodopisu moravskému, s. 168; J. Mackerle, Starý Cimburk u Trnávky, s. 1], kdy Ctibor stejně jako mnoho jiných českých pánů zneužíval interregna k loupežím a plenění církevních statků. Jeho jméno se objevuje i v Dalimilově kronice [Viz Kronika tak řečeného Dalimila, sv. 2, s. 421 (Pak Čstibor z Lipníka okolo Prahy…)] v kapitole o těžkých letech po pádu krále Přemysla Otakara II. Tak řečený Dalimil chtěl v tomto místě vyzdvihnout odvahu některých pánů, kteří prý bojovali proti Němcům vpadnuvším do Čech po bitvě na Moravském poli roku 1278… (str. 12) …Na rozdíl od dosavadní literatury předpokládám, že (Bernard) první z nich byl spojen se starým Cimburkem u Trnávky, zatímco Bernard II., pravděpodobně jeho syn, by si připsal zásluhu na vybudování nového dominia u Koryčan. Nelze to tvrdit s jistotou, protože písemné prameny takové rozlišení mezi oběma Bernardy neposkytují. Tato úvaha se však zakládá na genealogických vazbách (Bernard II. byl pravděpodobně syn Sabiny z Koryčan – druhé manželky), věku obou Bernardů v době postavení druhého hradu a také logického rozlišení mezi politickou kariérou otce a syna. Bernard I. byl moravský podkomoří roku 1318 a zřejmě i onen diplomat z 20. let ve službách krále Jana Lucemburského. Po něm by Bernard II. pak vystupoval v listinách od roku 1333 při zmíněném sporu velehradského kláštera a vybudoval ve 30. a 40. letech nový hrad Cimburk. Jeho bratři by pak byli Albert a Jan. Bernard II. by se pak stal hofmistrem na dvoře Karla IV., čímž by se také vysvětlovaly mnohé daleké cesty ve 40. a 50. letech, nad nimiž se můžeme podivovat u sedmdesátiletého šlechtice, ale o generaci mladší syn by s tím problém neměl… (str. 21) Zdroj: http://www.mravenec.cz/henry (Novinky) Miloslav Renčín
|