NEKROLOG Roman Richtermoc

Dekrety na dotaci z ROP Severovýchod předal hejtman Martínek
Letohrad – Dekrety na dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod převzali 10. listopadu v Letohradě z rukou předsedy Regionální rady a pardubického hejtmana zástupci tří projektů. Ty jsou zaměřeny na rozvoj cestovního ruchu. „Situace ohledně čerpání evropských dotací z Regionálního operačního programu a zejména státního podílu se v létě hodně komplikovala. Při pátečním jednání s ministrem Kalouskem jsem byl ale ujištěn, že všechny letos schválené projekty, kromě krajských, dostanou v příštím roce státní podporu a nebudou tak nuceny hledat další zdroje financování,“ uvedl hejtman. To je dobrá zpráva pro desítky zástupců realizovaných projektů z ROP Severovýchod. Patří mezi ně i Jiří Dytrt, starosta Žamberka, Josef Koubík, starosta Pastvin či Pavel Tacl, jednatel společnosti Eywan, kteří dnes v Letohradě převzali dekrety na dotaci. Město Žamberk získalo 7,4 milionů korun na rozšíření stávajícího sportovně - rekreačního areálu Pod Černým lesem. „Postavíme nové srubové chatky s celoročním provozem, outdoorovou horolezeckou stěnu a víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Zmodernizujeme také stávající masážní vanu a přírodní koupaliště. Počítáme i s výstavbou parkoviště a příjezdové komunikace,“ řekl Jiří Dytrt. Pastvinský starosta Koubík hovořil o stávajícím zastaralém centru obce, kterou v létě díky Pastvinské přehradě vyhledávají tisíce turistů. „Chceme postavit nové infocentrum, víceúčelové hřiště, chodníky a relaxační zóny. Upravíme také systém parkování i autobusových stání,“ seznámil se záměry obce starosta, který je ve funkci pouhé dva dny. Pastviny získaly dotaci ve výši 11,2 milionu korun. O revitalizaci letohradské tvrze Orlice hovořil Pavel Tacl. „Díky projektu, na který bude společnost Eywan čerpat dotaci 66,4 milionů korun, se středověká tvrz promění v areál kultury a služeb pro turisty, konkrétně pak čtyřhvězdičkový hotel s konferenčním sálem, s restaurací, středověkou krčmou a expozičními prostory,“ řekl. „Pardubický kraj obvykle končí v žebříčku turistické návštěvnosti na předposledním místě v porovnání s jinými kraji. Také proto jsme vybrali tolik kvalitních projektů z oblasti cestovního ruchu, protože očekáváme, že do kraje přivedou více turistů,“ dodal hejtman Martínek.
Eva Jouklová tisková mluvčí RRS NUTS II Severovýchod
Na Dobré divadlo do Litomyšle.
Díky podpoře Pardubického kraje, města a místních sponzorů zahájilo občanské sdružení Dobré divadlo v Litomyšli nový cyklus divadelních představení. Na prknech historického sálu Lidového domu budou pravidelně vystupovat nejlepší amatérské divadelní soubory z celé republiky, které pořadatel vybírá na prestižních přehlídkách. Na své si ovšem přijdou i děti. Dobrovolný výtěžek ze vstupného bude pořadatel věnovat na uvedení pohádek právě pro ně. První prosincovou neděli budou moci shlédnout pohádky Hrnečku vař! a O Palečkovi. „Otevírat divadlo v této době považuji za malý zázrak. Velmi těmto aktivitám fandím a jsem ráda, že takto nadšené pořadatele v kraji máme. Pardubický kraj se je snaží v rámci možností alespoň finančně podpořit,“ uvedla Jana Pernicová, radní zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči. „Litomyšlské divadlo“ svou existenci zahájilo v polovině října komedií Společnost v podání souboru Prkno z Veverské Bítýšky. Občanské sdružení Dobré divadlo však již několik let úspěšně provozuje také divadlo v Hradci Králové či v Letohradě, pravidelně pořádá řemeslné trhy na různých místech východočeského regionu a řadu dalších jednorázových akcí. S jeho aktivitami se můžete seznámit na webových stránkách www.dobredivadlo.cz.
Lucie Charousová

Disputace mezi učenými profesory a učenlivými studenty.
Dvoudenní konferenci na téma Idea univerzity v dnešní době věnovala katedra filosofie šedesáti letům vysokého školství v Pardubicích. Disputace mezi učenými profesory a učenlivými studenty se konala v Rytířském sále pardubického zámku. Nad setkáním filosofů převzali záštitu hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, radní zodpovědná za školství Jana Pernicová a primátor města Jaroslav Deml. „Považuji za symbolické, že se dnes setkáváme v historických sálech Pernštejnů, kteří patřili k nositelům vzdělanosti,“ odkázal hejtman v úvodní zdravici na duchovní dědictví šlechtického rodu. Připomněl, že Pardubický kraj se v současné době potýká s nelehkým problémem. „Snažíme se dosáhnout, aby úroveň vzdělávání na středních školách spravovaných krajem byla taková, jak jsme bývali zvyklí. Předpokládám, že v nejbližším desetiletí si musíme říci, zda dát přednost masovému vzdělání před kvalitou.“ V hejtmanově řeči tak zaznělo, že cílem Pardubického kraje není zvyšovat počty středoškoláků a vysokoškoláků bez toho, aniž by se zajímal o to, jak vypadá struktura vzdělávání. Na konferenci dále vystoupili filosof Radim Palouš, první rektor Univerzity Karlovy po Sametové revoluci, exministr školství Jan Sokol nebo místopředseda Akademie věd Jaroslav Pánek, který se zabýval tématem obnovy ideje univerzity po dvaceti letech. Magdalena Navrátilová
Obyvatelé Pardubického kraje se ve sběru bílého elektra umístili na osmém místě
Až 1,9 kilogramu elektrošrotu zrecykloval každý obyvatel Pardubického kraje od začátku roku prostřednictvím kolektivního systému ELEKTROWIN. V celkovém objemu sesbírali obyvatelé Pardubického kraje 989 tun vysloužilé bílé techniky. Kraj se tak ve srovnání s ostatními řadí na osmé místo. První místo patří Plzeňskému kraji, kde na jednoho obyvatele připadá téměř 2,5 kilogramu elektroodpadu.
Recyklace elektroodpadu uspoří každoročně značné množství energie, vzácných kovů i dalších nerostných surovin. „Jenom za prvních 9 měsíců letošního roku recyklace elektroodpadu v Pardubickém kraji zabránila vzniku více než 1 480 tun oxidu uhličitého a ušetřila téměř 6 000 MWh elektřiny. Takové množství energie spotřebují obyvatelé průměrné české obce s tisíci obyvateli za celý rok,“ vysvětluje Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. „Nejzodpovědněji lidé přistupují k recyklaci ledniček a mrazniček. Od začátku roku jich jenom v Pardubickém kraji zrecyklovali téměř 604 tun. Díky tomu se předchází úniku nebezpečných látek, zejména freonů, do okolí,“ dodává Tvrzník.
Mezi nejčastěji recyklovaná zařízení po ledničkách a mrazničkách patří velké spotřebiče, jako jsou pračky, myčky na nádobí nebo třeba sporáky. Těch skončilo v Pardubickém kraji v posledním čtvrtletí ve sběrných dvorech nebo u prodejců elektra 90 tun, od začátku roku pak 261 tun. Drobného elektra, jako jsou rychlovarné konvice, vysoušeče vlasů nebo holící strojky odevzdali obyvatelé Pardubického kraje 124 tun. V recyklaci drobného elektroodpadu lidé mají stále co dohánět. „Na základě průzkumu je pro nás stále běžné vyhodit drobný elektroodpad do popelnice. Přitom i z drobného elektra lze znovu využít často až 90 procent materiálů použitých při jeho výrobě,“ uvádí Tvrzník. Celkem Češi za prvních 9 měsíců letošního roku odevzdali téměř 19 tisíc tun elektroodpadu. Z toho bylo bezmála 12 tisíc tun chladniček a mrazniček. Následovalo 5430 tun velkých spotřebičů, jako jsou sporáky, pračky nebo třeba myčky na nádobí. Drobného elektrozařízení bylo recyklováno 1485 tun.
Pozvánka na křest nové knížky Adolfa Macka