DIVADELNÍ VÝSTAVA

DIVADELNÍ VÝSTAVA „HÝBL“ - 130 LET
Vernisáž dne 1. 11. 2010, Kulturní centrum Česká Třebová, 17.oo hodin

Dámy a pánové, divadelní kolegové, vážení přátelé divadelního umění a kumštu ochotnického, vítám Vás všechny na dnešní vernisáži k zahájení výstavy, kterou jsme pro vás připravili k výročí 130 let divadelního spolku „Hýbl“ v České Třebové. Nula na konci letopočtu, kterým se doba, událost či člověk prodere k jakémusi výročí, má téměř magický význam. Jako by chtěla postrčit to, co člověka provázelo od jedničky až do této chvíle a pak – začít pěkně znovu – od jedničky….. Jubilejní rok lze oslavit radostně i smutně, je to věcí obsahu našich vzpomínek, splněných či nesplněných tužeb a přání. Obzvlášť v divadle, které pulsuje životem, je jeho součástí i obrazem a u nás ochotníků se stává vášní a potřebou. Potřebou společnosti lidí a přátel, potřebou radosti a krásné zábavy, kterou těžko vyměníme za jinou. Divadelní soubor „Hýbl“ se najednou ocitl v prostoru zaoblené nuly na konci čísla 130 a zdá se, že se vzpírá uložit k jistě zaslouženému odpočinku.

Ochotnická tradice je příliš silná, než aby se na ní dalo zapomenout, nebo v ní nepokračovat. Dnes je to již téměř 200 let. Naši někdejší předchůdci a kolegové divadelní branže v České Třebové šířili živé slovo z jeviště již na počátku předminulého století a postupně tak vytvořili ve městě velmi pevný základ kulturního života. Z našeho rodiště pochází například známá divadelní a filmová herečka 30-40 let paní Zdeňka Baldová a dále například herečka Milena Asmanová. Z dřívějších dob vzešli z našeho města i známé osobnosti naší české národní kultury jako byl např. František Matouš Klácel a pro naše divadlo z nich nejznámější českotřebovská postava Jan Hýbl, literát, kritik a vlastenec, který už v roce 1816 vydal první dějiny českého divadla. Nejsilnější divadelní spolek v České Třebové posléze pojmenovaný po slavném rodákovi Janu Hýblovi – tedy divadelní spolek „Hýbl“ začal působit jako první organizovaný kolektiv v roce 1880. Ano, vážení přátelé a příznivci divadelního kumštu, je to opravdu již 130 let, kdy vznikl tento divadelní spolek v České Třebové
a my dnes můžeme slavit toto kulaté jubileum.

Vedle divadelního spolku „Hýbl“ se postupně utvářely spolky další, až jejich počet mezi válkami dosáhl téměř desítky. V posledních letech to byly a jsou spolky, jejichž členové se též významně podílely nebo se podílejí svojí činností na kulturním životě v našem městě. Takovým dříve bylo např. Studio 02 a dnes především spolek od Sv.Kateřiny spojený s tradiční Jabkancovou poutí, ve kterém učinkují mj. i divadelní ochotníci ze souboru „Hýbl“ a někteří členové z bývalého Studia 02 a další. V dnešní době ve stále zesilující konkurenci profesionálního umění a v expanzi sdělovacích prostředků, internetu a komerční zábavy hledá ochotnické divadlo nové možnosti jak být přitažlivější, zajímavější, a přitom zůstat umělecky na výši a mít svoji osobitou tvář. A o to se snažíme i v našem souboru „Hýbl“.
Tady má ochotnické divadlo v České Třebové za úkol být rozsáhlým zdrojem zábavy, naplněním volného času publika i samotných ochotníků.
Nejen v letošním roce – v roce stotřicátého výročí spolku „Hýbl“, ale i v nedávno uplynulých letech, se nám dařilo na krajských divadelních přehlídkách a také na přehlídkách národních. Chtěli bychom dělat dobré divadlo – a nejen pro přehlídky, nebo i jiné pořady, ve spolupráci s jinými kumštýři, které by se lidem líbily i nadále. Věříme, že vás, diváky, nezklameme.
Společná záliba ochotnického divadla přivedla do českotřebovského souboru „Hýbl“ nespočet lidí. Všichni sehráli ve své době svou roli a každý popsal několik stran jeho stotřicetileté historie. A tak všem, kteří stanuli ne jevišti, všem režisérům i těm, kteří stanuli v zákulisí, patří uznání a dík. Dík za spoustu hodin trpělivé práce i za všechny pěkné chvíle, které nezištně připravili nejen sobě, ale i všem milým divákům a příznivcům bez nichž by divadlo nemělo smysl.

Vážení hosté, dovolte mi abych připomenul, že divadlo i jiné akce divadelního spolku „Hýbl“ by nešly dělat také bez podpory našich nejbližších – drahých poloviček - manželek, (manželů), přítelkyň či přítelů, přátel, bez podpory šikovných lidiček - například švadlenek, výtvarníků a muzikantů, ale ani bez podpory města, městského úřadu a zaměstnanců kulturního centra a za to jim patří náš velký dík.

Herec Luděk Sobota ve své humorné scénce – tuším, že to bylo v televizi na Silvestra děkoval všem a nakonec až pánu bohu a tak se do toho krásně zamotal, že bych ho nechtěl následovat nebo se po něm opičit. Přesto ještě jednou poděkuji všem divákům, že na nás chodí, fandí nám a třeba se i těší na další kus. Tím jsou hnacím motorem pro činnost našeho spolku a tak se třeba dožijeme i té 140.
Závěrem mého povídání bych vás zde přítomné chtěl pozvat za týden na reprízy divadelní hry Věno slečny Laury a v prosinci na premiéru a reprízy divadelní hry Podskalák v režii Jirky Jireše. Budeme se na Vás těšit. Děkuji Vám.

Další příspěvek a fotografie z vernisáže najdete ZDE