Socha „vévody země české“ neznámého autora byla instalována podle farní kroniky v roce 1839 (viz Ludmila Kessegruberová, Ten který udržuje život, čili několik poznámek o dvou českotřebovských sochařích, I. ročenka Městského muzea Česká Třebová 2004) na Trávníku přibližně v místě bývalé Faitovy kovárny, kterou mají starší z nás ještě v živé paměti. V roce 1901 byla, opět podle farní kroniky, „buď vichrem aneb zlomyslnou rukou svržena  a zlomena“. Pamětník Eduard Stříbrný uvádí: „… Proti dřevěné lávce přes splav stávala dříve kamenná socha sv. Václava. … Zanedlouho byla pak v noci hrozná vichřice a ráno ležel světec povalený v příkopě. Šuškalo se, že to neudělal vítr, ale ‚socani’. Více tam postaven nebyl. Byl přemístěn na Trávník a dnes je na východní straně chrámu sv. Jakuba.“ (E. Stříbrný, Jak to bylo na Splavě, Kulturní zpravodaj Česká Třebová, březen 1985.) Oprava byla svěřena místnímu kamenosochaři Františku Voleskému a socha umístěna na novém stanovišti na křižovatce tehdejších ulic Svatováclavské a Kozlovské, kde ji v malém parčíku pamatují ti starší z nás. (viz. 1. fotografie) V souvislosti s výstavbou sídliště Trávník došlo v roce 1982 k jejímu „uklizení“ do skladu Technických služeb města, kde po řadu let mezi pytli cementu odpočívala skryta zrakům veřejnosti, jak rozhodli tehdejší „mocipáni“.  Poté byla přemístěna na dnešní stanoviště.

Prováděná výstavba budoucí pěší zóny by byla vhodnou příležitostí k jakési „rehabilitaci“ uvedené plastiky jejím přemístěním právě do této lokality. Je možno uvést minimálně tři důvody:

1. Socha sv. Václava by opustila své dosavadní nevhodné stanoviště, kde téměř nikdo z kolemjdoucích nezaznamená její  existenci a naopak by vhodně doplnila a ozdobila nově rekonstruovaný prostor, část městské památkové zóny.

2. Skulptura by se přiblížila svému původnímu stanovišti, pro které byla vlastně vytvořena, jež je vzdáleno jen několik desítek metrů.

3. Přemístění sochy by prospělo i jejímu technickému stavu, neboť místo za kostelem v trvalém zastínění podporuje růst řas a lišejníků, což evidentně neprospívá materiálu skulptury a má negativní vliv na její životnost.

Jistě, nejedná se o dílo výrazné umělecké hodnoty ani evidovanou kulturní památku, přesto však – již z úcty k tradici a k těm, kteří sochu vytvořili a instalovali – by stálo za zamyšlení její přemístění na – doufejme – již trvalé stanoviště. Jednalo by se zajisté až o II. etapu akce, takže je ještě čas pokusit se uvedenou změnu do projektu „vkomponovat“. Konkrétní situování plastiky – snad nejlépe někde na okraji přilehlého parčíku – by pochopitelně bylo v kompetenci architekta.                                         Mgr. Jan Šebela

 

Fotografie: socha Sv. Václava  na Trávníku a v současné lokalitě u kostela.

 

V Ústí nad Orlicí již něco podobného dělají, viz Orlický deník 6. listopadu 2010:

---