Milovník historie
Mgr. Jan Šebela oslaví v prosinci 70 let
 Celoživotní
působení Mgr. Jana Šebely, velkého patriota našeho města, bylo zaměřeno na
dokumentování mizející České Třebové, zachycení historie města, jeho
firem, živnostníků, řemesel, vztahů mezi lidmi. Byl dlouholetým
spolupracovníkem městského muzea, autorem mnoha článků a publikací o České
Třebové a okolním regionu. Jeho prosincová sedmdesátka je tady. Je to
příležitostí k ohlédnutí:
Jak jste se ke svému celoživotnímu zaměření dostal?
Ještě jako žák základní školy jsem dostal od strýce, známého
typografa Josefa Štusáka, několik starých českotřebovských pohlednic,
pocházejících ještě z časů monarchie. Dřívější podoba náměstí a některých
dalších částí města mě natolik zaujala, že jsem se začal pídit po dalších
exemplářích. To byly počátky mého sběratelství pohlednic a starých
fotografií. Časem se sbírka neomezila jen na vzhled města, ale rozrůstala
se i o fotografie známých osobností, učitelů, duchovních, živnostníků,
dokumentů ze spolkové činnosti i kulturních a společenských akcí. Záhy
jsem začal sám obraz mizející Třebové zachycovat objektivem fotoaparátu,
když mě do tajů fotografie zasvětil otec, sám profesionální fotograf.
Ojedinělou příležitostí byla plošná demolice starého Trávníka. Sbírka
utěšeně narůstala až do dnešního rozsahu více než 20 000 položek.
Nahromaděný materiál mne přivedl k hlubšímu zájmu o regionální
historii. Shromažďoval jsem příslušnou – mimochodem nikterak bohatou
literaturu – a nakonec jsem se stal jedním ze spolupracovníků městského
muzea, kde jsem se podílel nejprve na stěhování sbírek z nevyhovujícího
depozitáře v bývalé Horákově tiskárně do budovy dnešního MěÚ, v dalších
letech jsem pracoval na evidenci fondu pohlednic a fotografií.
Vaše jméno jsem našel ale i mezi autory odborných paleontologických
publikací.
Druhou oblastí mého zájmu se stala paleontologie, opět regionálně
zaměřená. První znalosti jsem nabyl v období studia na tehdejší
jedenáctiletce od nezapomenutelného profesora Aloise Malicha. Díly jeho
pochopení jsem mohl v budově školy uspořádat malou výstavu svých nálezů.
Velkým přínosem pro mne bylo přátelství s bohužel předčasně zesnulým doc.
RNDr. Ilju Pekem, CSc., z Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity v
Olomouci. Ten trávil téměř veškeré víkendy a převážnou část prázdnin ve
Třebové a nikdy nezapomenu na naše společné návštěvy dnes již
nepřístupných paleontologických lokalit v okolí, spojené se sběrem
zkamenělin. Tak to bývalo za příznivého počasí. V zimě jsme naše úlovky
hodnotili a plánovali další jarní „expedice“. Žel, tato etapa nečekaně
skončila. Díky získaným znalostem jsem mohl pracovat na evidenci a
determinaci fosilního materiálu v městském muzeu, neboť muzeum odborného
pracovníka tohoto zaměření nemělo a vlastně nemá dosud. Práce pokračovala
i po předčasném odchodu doc. Peka, kdy muzeum obohatila je početná kolekce
zkamenělin.
 Tím
se dostáváme k vaší bohaté publikační činnosti.
Některé ze svých získaných a setříděných poznatků jsem publikoval na stránkách
Českotřebovského zpravodaje. Stať Hrnčířský cech v České Třebové byla
zařazena do 2. dílu sborníku Česká Třebová – historie, osobnosti (2007).
Se synem Martinem jako spoluautorem jsme připravili publikaci Z
betlemářské tradice České Třebové (2006), oceněnou v roce 2007 cenou
Českotřebovský kohout. Z druhého okruhu mých zájmů je možno uvést úvodní kapitolu
Prehistorie Českotřebovska v publikaci Toulky minulostí Českotřebovska
(2000) a stať Geologicko-paleontologická sbírka Městského muzea Česká
Třebová, její vznik, geneze a současný stav ve II. ročence Městského muzea
Česká Třebová (2008)
Díky vaší celoživotní práci jste vytvořil velmi bohatý a dobře
utříděný archiv starých fotografií a dokumentů. Obrací se na Vás spousta
zájemců a badatelů, vedle sbírek, které máme v městském muzeu to je další
"klenot", který ve městě máme. A protože jej mám možnost také využívat,
tak vím, že se stále rozšiřuje a navíc také digitalizuje.
Podle rčení „jablko nepadá daleko od stromu“ se zaníceným
sběratelem starých pohlednic a fotografií stal i syn Martin. Také on
dokumentuje změny ve městě svým fotoaparátem. Především díky němu dosáhla
sbírka současného rozsahu a já jsem mu již předal pomyslné otěže, takže
„správcem“ sbírky je v současné době právě on. Předmětem jeho zajmu je
především historie města a úzkého regionu v 19. a první polovině 20.
století se zaměřením na bývalá řemesla, živnosti a drobné podnikatele.
Jeho bibliografie je úctyhodná, vedle více než 400 příspěvků do
Českotřebovského zpravodaje, bývalých Českotřebovských novin, Orlického
deníku, časopisu Kvasný průmysl a dalších periodik je autorem 5 svazků
edice Zmizelá Česká Třebová z nakladatelství Oftis Ústí nad Orlicí.
Jeho vědomostí nebo fotoarchivu využila již řada studentů pro své
ročníkové či diplomové práce i dalších zájemců a čas od času rád vyjde
vstříc i městskému muzeu. Jsem rád, že jsem nalezl pokračovatele.
Děkuji za rozhovor.
Milan Mikolecký
|
