Ačkoliv v rodině nebyl žádný muzikant, projevil zájem o hudbu už v nejútlejším dětství, a to především díky sousedovi Jindřichu Pravečkovi. Rodiče se třemi dětmi si nemohli dovolit vydržovat syna na konzervatoři, proto ho otec přihlásil na Vojenskou hudební školu v Praze. Po absolvování této školy byl Dobromil Keprt přidělen k Vojenské hudbě 28. pěšího pluku v Praze.  V lednu 1938 byl Dobromil Keprt přeložen k 27. pěšímu pluku do Uherského Hradiště.  Po rozpuštění pluku se vrátil do České Třebové. Protože byl také sportovně založen a v té době fotbalisté neměli brankáře, tehdejší předseda pan Řezník mu sehnal zaměstnání v cihelně a mladý Dobromil Keprt odchytal sezónu za místní AFK. V tu dobu se však zřizovalo vládní vojsko a Dobromil Keprt byl povolán ministrem obrany k vojenskému útvaru a přijat jako muzikant k praporu ve Vysokém Mýtě. V květnu 1944 byli vojáci tohoto praporu odveleni do Itálie, kde střežili železniční tratě mezi Veronou a Innsbruckem. Po válce byl Dobromil Keprt přidělen k pražské posádkové hudbě a pak přeložen do Olomouce. Tehdy se rozhodl odejít z armády. Koncem září 1945 nastoupil do stanice ČSD Česká Třebová jako telegrafista.  Na hudbu však Dobromil Keprt nezanevřel. Na hudební škole se stal učitelem hry na žesťové nástroje a 15 let byl vychovatelem na internátě Na Skalce. V té době si Dobromil Keprt také rozšiřoval hudební znalosti v nejrůznějších hudebních kurzech. V letech 1949-52 pak vystudoval dálkově pražskou konzervatoř. Státní zkoušku ze hry na snížcový pozoun složil v červnu 1952.

Pracoval také  ve stanici ČSD jako mistr odborného výcviku a školitel na PO ČSD, odkud musel v době normalizace odejít  a až do důchodu v r. 1980 pracoval jako celní deklarant železniční stanice.

V době, kdy Dobromil Keprt působil jako vychovatel na internátě Na Skalce, založil studentský pěvecký sbor, taneční orchestr a dechovku. Často vystupovali na koncertech v Javorce a  v okolních městech, dokonce i v Pardubicích a v Praze.

V roce 1955 založil spolu se Slávkem Vosykou velký taneční orchestr Collegial, který zprvu vystupoval pod ZK Perla Česká Třebová. O tři roky později založil menši taneční orchestr „Studio“.  V této době také hrál v železničářské dechovce pod vedením Čeňka Urbánka a se svým mladším bratrem Jiřím spolupracoval s divadelním souborem Hýbl.

V roce 1973  přemluvil František Skřivánek Dobromila Keprta, aby se ujal vedení železničářské dechovky. Do dechového orchestru získal nový dirigent mladé muzikanty – mimo jiné i ty, které v tu dobu učil na hudební škole. Úspěchy se dostavily nečekaně brzy.

Od 19. července 1973 do 2. prosince 1976 vystoupila českotřebovská železničářská dechovka pod vedením Dobromila Keprta na více než 40 koncertech na nejrůznějších místech Čech a Moravy, účinkovala i v Polsku. V následujícím období vedl tři roky dechový orchestr v Dlouhé Třebové a osm let obdobnou kapelu v Lanškrouně. Nelze  opomenout další oblasti  hudební činnosti, a to oblast aranžérskou a skladatelskou, vytvořil řadu vlastních orchestrálních skladeb.          

Dobromil Keprt zasvětil celý svůj život hudbě. Není sporu o tom, že se zasloužil o rozvoj hudebního života v České Třebové, především o zvýšení úrovně dechové hudby po 2. světové válce. K životnímu jubileu přejeme Dobromilu Keprtovi především hodně zdraví a radosti ze života.                                                                                                                              Milan Mikolecký