Českotřebovský deník 351/2010 (9.12.)                                 
Přání Ježíškovi   
Milý Ježíšku. Nejdřív bych Ti chtěl poděkovat za dárky, které jsem od Tebe dostal pod loňský stromeček. Celý rok jsem z nich měl radost, i když se zatím nějaké už rozbily a porouchaly.   A protože už jsou brzy zase další Vánoce, chtěl bych ti napsat, co bych letos moc chtěl. Maminka mi říkala, že když budu zlobit, že dostanu jenom pytel brambor, tak se trochu bojím, jestli mi vůbec něco nadělíš, ale přeci jen bych Tě chtěl poprosit o pár věcí, co bych si přál. Ve škole nám říkali, že se má mluvit pravda, nemá se krást a lidi na sebe mají být hodní. Je mi líto rodičů, kteří si myslí, že to tak není a že to je skoro tak špatný, jako když byli malí. A to muselo být hodně ošklivé, protože ještě neměli ani barevnou televizi. Přál bych si, aby ti pánové, co o nich jsou zprávy, nebyli tak strašidelní, bojím se jich. Vypadají zle, kradou a koulí očima, když se jich někdo ptá na to, co se jim nelíbí. Babička je nemocná a v nemocnici se jí nelíbí, porád ji posílají někam pryč a nechtějí ji vyléčit. Pro sebe bych chtěl, aby mne to bavilo ve škole, chtěl bych se naučit hodně cizích řečí a taky dobře s počítačema, chtěl bych, aby nás učil někdo opravdu anglicky, ale rodičům říkali, že na to škola nemá peníze. I když chodit do školy možná není tak moc potřeba, protože spolužákův tatínek má taky jenom základku a přitom je o hodně úspěšnější než náš pan učitel, akorát za nima domů pořád chodí nějací policajti, ale on je s nima velký kamarád. Až příští rok dosáhnu na stupačky, budu si přát velké nové kolo, ale teď mě vlastně pro sebe za dárky asi nic dalšího nenapadá. Je mi líto všech  rodin, které budou o Vánocích smutné. Mohl bys jim nadělit něco místo dárků pro mne ? Budu se těšit na stromeček a Štědrý den. 
Tvůj malý  Dušan
 
Kolik takový přáníček vylétlo spolu s balónky z našeho starého náměstí mi není známo. Potěšilo mne, že se však českotřebovská městská knihovna spojila s dalšími spoluorganizátory k celorepublikové akci organizované rádiem F1 a ve čtvrtek odpoledne 9. prosince opět společně vypustili spousty balónků, ze kterých má jistě radost nejen sám Ježíšek, ale také  rodiče  a nakonec samotné děti, které se na akci podílely, nebo třeba jen přihlížely.
 
Posvětili jednotné přijímačky na gymnázia 
Vedení Pardubického kraje i ředitelé gymnázií se vyslovili pro tento krok už od příštího školního roku  Na jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté i osmileté gymnázium se musí už nyní pomalu připravovat všichni, kteří chtějí zahájit studium v příštím roce. Shodli se na tom ředitelé gymnázií s vedením Pardubického kraje.  Kraj zároveň stanovil jako minimální počet dvaadvacet studentů ve třídách na gymnáziích. Snaží se tak reagovat na neustále se snižující počet dětí, které opouštějí základní školy. V případě, že škola nedodrží stanovený limit žáků ve třídě ve dvou po sobě následujících školních ročnících, v následujícím roce už třídu nebude otevírat vůbec.  „Cílem navržených změn je stabilizace sítě gymnázií v kraji. Jsme si vědomi významu tohoto typu škol pro mikroregiony, pro jejich rozvoj i ekonomickou sílu,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD). „Zájemci o studium na víceletých gymnáziích by tedy měli vykonávat test studijních předpokladů. Stejně jako u přijímacího řízení ke studiu na čtyřletých gymnáziích by měly být testy připraveny certifikovanou firmou,“ uvedl Ivan Hudeček z oddělení komunikace krajského úřadu. „Nevím, proč se všichni diví, že úroveň vědomostí studentů klesá. Již dávno je známo, že školský systém nefunguje a že úroveň středních škol upadá. Na střední školy nastupují studenti bez ohledu na to, jestli mají odpovídající studijní předpoklady. I proto Pardubický kraj přistupuje k tomu, že od příštího školního roku zavede přijímací zkoušky, aby rozvratu středního školství zabránil a zachoval výběrovost maturitních studijních oborů,“ zdůraznil hejtman. Na těchto krocích se tedy společně dohodli zástupci kraje i vedení gymnázií přesto, že tady vznikne reálné nebezpečí ukončení některých gymnázií. Důvody jsou však více než pochopitelné. Každý rok opouští základní školy až o stovky žáků méně než v minulosti. Navíc tento trend bude pokračovat minimálně až do roku 2018. Tato negativní prognóza donutila kraj už nyní některé školy slučovat, omezovat jejich provoz, nebo přímo rušit některé nabízené studijní programy. Situace je opravdu alarmující, vždyť v Pardubickém kraji za posledních osm let ubylo středním školám 2500 studentů. Při očekávaném poklesu počtu žáků jsou změny podle kraje nezbytné.
 
Srovnání cen vodného 2010 / 2011
 Letos jsme platili
cena vodného v Kč za m3 bez DPH …………..…23,00 Kč
 cena stočného v Kč za m3 bez DPH ………….…18,00 Kč
 cena vody předané  v Kč za m3 bez DPH ………11,60 Kč
 Celková cena vodné + stočné + 10% DPH letos činí  45,10 Kč
 
Příští rok zaplatíme
cena vodného v Kč za m3 bez DPH …………..…24,40 Kč  (+ 6%)
cena stočného v Kč za m3 bez DPH ………….…19,30 Kč  (+ 7,2%)
cena vody předané  v Kč za m3 bez DPH ……… 12,30 Kč  (+ 6%)
Celková cena vodné + stočné + 10% DPH příští rok bude  48,07 Kč
 
Kdo je obětí? Pacient, nebo litomyšlská nemocnice?  Polemika Radko Martínka v deníku Právo   
Kraj nechce rušit žádné nemocnice a odmítá omezení rozsahu a kvality poskytované péče o pacienty.
Apeluje na vládu, aby odvrátila hrozbu, že část mladých lékařů v rámci iniciativy Děkujeme, odcházíme! opravdu odejde. Dnes ještě kraj nedokáže přesně říci, kolik lékařů reálně podá výpověď. Odboráři čísla nezveřejnili, ale v Litomyšli mají jasno. Nakonec jako vždy. Podle ředitele Libora Vylíčila chce Pardubický kraj vyslat litomyšlské lékaře do okolních nemocnic, kde mají nahradit odborníky, kteří odejdou v rámci této výzvy. Je s podivem, kam na svá tvrzení pan ředitel chodí. Na krajské porady s kolegy z nemocnic a odboráři nechodí, ale přesto rozsévá mezi pacienty a lékaři nepravdy a ještě se staví do pozice obětního beránka.  Kdyby se účastnil porad, věděl by, že ředitelé nemocnic společně s Lékařským odborovým klubem a krajem vyzývají prostřednictvím  Asociace krajů ČR vládu, aby se vážně zabývala požadavky mladých lékařů a urychleně řešila situaci ve zdravotnictví. Také by byl informován o tom, že kraj odmítá úvahy ministerstva zdravotnictví o snižování platů lékařů a nesouhlasí se snížením úhradové vyhlášky navrhované ministerstvem zdravotnictví. Namísto aby přispěl svým názorem k tomu, jak současnou situaci co nejlépe řešit, raději pan ředitel hovoří o zákulisních hrátkách. Má zřejmě na mysli ty, které rozehrává v Litomyšli. Radko Martínek
 
Video z celoměstské akademie na webu
Evroservis, Jan Jasanský umístil na web záznamy ukázek z jednotlivých vystoupení  akademie: http://mesto-ct.cz/?page_id=1069
 
Noví profesoři na Univerzitě Pardubice 
Prezident České republiky Václav Klaus jmenuje dnes 76 nových profesorů českých vysokých škol. Profesorský dekret převezmou také dva nově jmenovaní profesoři Univerzity Pardubice: Antonín Kavička pro obor technologie a management v dopravě a telekomunikacích a Jaroslav Novák pro obor dopravní prostředky a infrastruktura.
 
V Náchodě  bude kubík vody za 60 korun
Společnost Vodovody a kanalizace Náchod (VAK) zdraží od 1. ledna 2011 vodné a stočné v průměru o 5,4 procenta na celkových 59,96 koruny za metr krychlový dodané a odkanalizované vody. Hlavními důvody zdražení jsou zvýšené ceny elektřiny a potřeba peněz na opravy a rekonstrukce vodárenských sítí.
 
Zástupci krajů hovořili o závěrech páté kohezní zprávy Evropské komise
Pardubice – O závěrech Páté kohezní zprávy, kterou letos na podzim vydala Evropská komise a která věnuje pozornost hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie, diskutovali v úterý 7. prosince zástupci českých a moravských krajů a Svazu měst a obcí. Ti se setkali v Pardubicích na Řídicím výboru regionů.
„Je zásadní, aby politika soudržnosti uplatňovaná po roce 2013 respektovala různou úroveň rozvoje jednotlivých regionů v České republice. Každý region by měl mít možnost určit investiční priority, které podpoří jeho konkurenceschopnost a budou odpovídat jeho konkrétním podmínkám,“ řekl Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje.
Pátá kohezní zpráva konstatuje například fakt, že má Česká republika díky dotacím z evropských fondů o 0,35 % vyšší HDP, že má poměrně nízkou míru nezaměstnanosti i chudoby. Naopak velké rezervy máme například v produktivitě práce v průmyslu i službách a v podílu terciárně vzdělaných osob. Nejen proto jsou regiony a jejich ekonomika nedostatečně konkurenceschopné, což je potřeba změnit. A k tomu by měla přispět také politika soudržnosti EU realizovaná v ČR po roce 2013. „Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci nad závěry 5. kohezní zprávy a klade členským státům a jejich regionům několik otázek. Jde především o to, jak tuto politiku zefektivnit a zjednodušit, jak a kdo by ji měl řídit a jak zlepšit dopad realizovaných intervencí. V těchto záležitostech již dokonce navrhuje některá opatření,“ vysvětlil Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod.
Nad tím vším budou kraje diskutovat tak, aby mohly na začátku příštího roku prezentovat svoji ucelenou a jednotnou pozici k navrhovaným opatřením i otázkám Evropské komise týkajících se budoucí kohezní politiky.                           Eva Jouklová