Českotřebovský deník 368/2010 (28.12.)                               
Tříkrálová sbírka v České Třebové

Jako každoročně, i v roce 2011 pořádá od 1. do 14. ledna Charita ČR tradiční Tříkrálovou sbírku na pomoc lidem v nouzi u nás i v zahraničí. Pro Tříkrálovou sbírku v našem městě a okolních obcích (Semanín, Květná, Luková, Řetová, Řetůvka, Přívrat, Anenská Studánka,  Rybník , Třebovice,  Trpík, Skuhrov a Dlouhá Třebová bylo zapečetěno celkem 65 pokladniček, s nimiž budou tříkrálové skupinky obcházet jednotlivé domácnosti. Součástí této akce bude také  Tříkrálový koncert, který se uskuteční v kostele sv. Jakuba v neděli dne 9. ledna 2011 v 16:00 hod. Na tomto koncertu přednese Pěvecký sbor BENDL a Schola od sv. Prokopa z Dlouhé Třebové  vánoční i klasické skladby ze svého repertoáru a výtěžek z dobrovolného  vstupného bude věnován na konto Tříkrálové sbírky. Děkujeme všem občanům, kterým nejsou lhostejné osudy potřebných lidí kolem nás.      Ludmila Rašnerová

OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2011 


Důchodové pojištění OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2011 odvádět pojistné na důchodové pojištění  ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2010).

Od 1. ledna 2011 se pro OSVČ mění  výše záloh na pojistné na důchodové pojištění (DP). OSVČ si bude moci svou platbou zálohy na pojistné (DP) určit měsíční vyměřovací základ.

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2009, minimálně však 1 731 měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2010, minimálně však 1 807 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě SVČ hlavní i nadále povinná.

Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2010 stanovena dle daňového základu roku 2009, minimálně však 693 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2010, minimálně se bude jednat o 723 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2011 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho daňový základ byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2010. V roce 2011 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 148 440 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 43 345 Kč.

Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální roční vyměřovací základ činit 71 136 , pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 28 452  Kč. 

OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože již nebudou poukázky automaticky zasílány všem, jako tomu bylo v předchozích letech. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze  na jeden rok.

Důležité: změny v důchodovém pojištění, ke kterým dochází na základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí s účinností od 1. 1. 2011

OSVČ si od 1. ledna 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.

OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna  a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. V praxi to také znamená, že nebude již možné pro rok 2011 použít přeplatek na úhradu záloh až do června následujícího roku, jako tomu bylo nyní, ale nejdéle do prosince 2011.

Nemocenské pojištění OSVČ

Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Důležité: změny v nemocenském pojištění za základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí s účinností od 1. 1. 2011.

Nemocenské náleží OSVČ až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění je v roce 2010 částka 56 Kč. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění ke 31. 12. 2010.

OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena od 1. 1. 2011 vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. A to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši, nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok. Pro rok 2011 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 807 Kč.

Sjednotily se podmínky nároku na výplatu nemocenského, kdy nárok na výplatu vzniká vždy, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti a nárok na výplatu nemocenského od prvního dne účasti na pojištění, jestliže přihláška byla podána do 8 dnů od zahájení činnosti.

Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 3 415 Kč (2,3 % z 148 440). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k  částce přesahující 3 415 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží. Toto omezení platí i pro měsíční základy roku 2010, jestliže PN nebo PPM vznikla po 1. 1. 2011. Z pojistného na nemocenské pojištění uhrazeného v roce 2010 se jako měsíční základ započte maximálně 148 440 Kč – což odpovídá platbě

 2 079 Kč (1,4 % z 148 440 Kč).

Nové  -  opět se provázalo nemocenské a důchodové pojištění

Od 1. 1. 2011 bude provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“. Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tedy nebude při podání přehledu stanoven přeplatek bez ohledu na výši daňového základu. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.  

Ke 30. 10. 2010 evidovala ČSSZ celkem 993 985 OSVČ. Z toho bylo 746 401 OSVČ, které měly povinnost platit zálohy na důchodové pojištění. Dobrovolné pojistné na nemocenské pojištění si platilo 150 072 OSVČ.

Lékaři z nemocnic odcházejí i v našem kraji - v Ústí n.O. není Lékařský odborový klub, lékaři odchází individuálně         

 Lékařský odborový klub (LOK) shromáždil v Pardubické krajské nemocnici výpovědi od 117 lékařů, což představuje asi 40 procent z jejich celkového počtu včetně částečných úvazků a zaměstnanců na mateřských dovolených. V Chrudimi oznámilo ukončení pracovního poměru 31 lékařů, zhruba třetina, ve Svitavách 22, tedy přibližně čtvrtina, v Litomyšli jen šest. (zdroj Orlický deník)
Výzva hejtmana Michala Haška ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi  

Vážený pane ministře,
na základě Vašich vyjádření v mediích si Vás dovoluji požádat o neprodlené poskytnutí písemné podoby Vašeho záměru činnosti kraji zřizovaných nemocnic v případě odchodu lékařů, včetně konkrétních ustanovení právních předpisů, ze kterých Váš plán (plán Ministerstva zdravotnictví ČR) vychází. Zároveň si Vás dovoluji požádat o návrh urychleného projednání celé záležitosti v Bezpečnostní radě státu za účasti hejtmanů a také o součinnost Ministerstva zdravotnictví se všemi krajskými samosprávami a orgány krizového řízení krajů v ČR. Musím dodat, vážený pane ministře, že jsem zklamán situací, kdy se Vaše plány dozvídáme z medií bez předchozího informování a diskuse s kraji jako zřizovateli většiny veřejných nemocnic. Považuji to za krajně nešťastné a nestandardní. Zprávu zasílám na vědomí také předsedovi vlády a hejtmanům ČR.          S úctou  Michal Hašek,  předseda Asociace krajů ČR