Z České Třebové do Brixenu po stopách Karla Havlíčka Borovského                                Jako bývalí železničáři  jsme využili přímého  mezinárodního vlakového spojení  z České Třebové do Vídně abychom  tímto  nejrychlejším  a pohodlným spojením navštívili působiště Karla Havlíčka Borovského. Novinář  a národní buditel K. H. Borovský  byl nuceně vystěhován do Brixenu, který  je od r. 1919 v Itálii a má italské jméno Bressanone.  Nebyl to však jediný cíl naší cesty. V zámku v Brixenu je rozsáhlá expozice, světově proslulé stálé výstavy betlémů, kterou jsme také chtěli shlédnout a cestou tam se ještě stavit a prohlédnout si významný železniční uzel jakým je hlavní město Rakouska. Byli jsme zvyklí, že všechny přímé vlaky z České Třebové  do Rakouska končí na  kusém nádraží Wien – Südbahnhof, ale toto nádraží je nyní již zcela zbourané a  na jeho místě se  staví nové centrální průjezdné nádraží, které bude křižovatkou tří evropských železničních koridorů a to vedoucích z Paříže  do Bratislavy,  z Atén přes Prahu do Německa a z Gdaňska přes Brno a Bratislavu do Benátek. Stavba je realizovaná podle projektu rakouských architektů Alberta Wimmera a Ernesta Hofmanna a je to za 900 mil. Eur největší investice rakouských drah. Staví se na prostoru 108 ha, a aby obyvatelé mohli sledovat výstavbu nádraží  je v blízkosti staveniště postavena prozatímní dřevěná rozhledna 66 m vysoká (Bahnorama) se zabudovanými 2 panoramatickými výtahy,  je umístěna nedaleko stanice S - Bahn, Südtiroler Platz. Výstavba nádraží má být dokončena v prosinci r. 2014, poté bude rozhledna demontovaná a přemístěna. Pohodlným nočním vlakem (EN) jsme z Vídně  přes noc přijeli ráno do Innsbrucku a odtud brennerskou železnicí  do Itálie, jízdou jsme  také sledovali  odvážné konstrukce brennerské dálnice procházející  vysokými mosty mezi nimiž vyniká tzv. Euromost a  s mnoha odvážnými estakádami vedoucí v souběhu s železniční tratí vybudovanou již v roce 1867.  Brixen  je město s cca 20 tisíci obyvatel obdobně velké jako Česká Třebová, je to družební město H. Brodu a zastavují v něm všechny vlaky včetně  všech vlaků vyšší kategorie. Ponejprv jsme zašli na ul. Kachleraustrasse, kde Havlíček  pobýval, sice pohodlně ale nedobrovolně, se svojí rodinou v letech 1852 až 1855 a kde napsal svá nejznámější díla Král Lávra a Tyrolké elegie. Na domě je od r. 1925  umístěna pamětní deska s italským a českým textem. Přestože obyvatelé této oblasti ze dvou třetin hovoří německy, němčina nebyla do nedávné doby úředním jazykem, stala se   jím až po druhé světové válce. Dodatek německého překladu  textu byl k pamětní desce slavnostně odhalen za přítomnosti předsedy Poslanecké směnovny Parlamentu ČR Milana Uhdeho v roce 1995. Brixen je město  ležící na soutoku dvou řek Isarco a Rienzy a má  mnoho turisticky zajímavých míst a památek. Mezi nejcennější patří Dóm a křížová chodba, sloup tisíciletí a zejména  biskubský zámek s expozicí historických uměleckých památek tyrolských umělců a se světoznámou  výstavou betlémů.  Všechny betlémy jsou unikátní, historické  a  zhotovené z různých materiálů. Po prohlídce Brixenu a  posezením v příjemném prostředí z jedné z četných venkovních caffeterií jsme ještě zajeli do nedalekého centra oblasti, stotisícového Bolzana, kde je vystaven v místním muzeu pravěký lovec z ledovce Ötzi a ve večerních hodinách se vrátili zpět do Insbrucku abychom se nočním vlakem vrátili přes  Bruck a.d. Mur a odtud přímým mezinárodním  vlakem, EC Gustav Klimt, do České Třebové, kam jsme se vrátili  již  třetí den od vycestování.                                                                                                      Ing. Josef Jirsa Texty k obrázkům: 1. Domek, kde K. H. Borovský pobýval se svojí rodinou 2. Část jednoho z vystavovaných betlémů s voskovými figurkami