CHODNÍK – PŘÍBĚH ADVENTNÍ                                                  
Je pátek, 17.prosinec. Zima, jakou kdysi maloval pan Lada. Ve vzduchu je cítit vůně vanilky, ruch vánočních příprav občas prořízne ostrý hlas motorové pily, která po částech ukrajuje život smrků před gymnáziem. Pohledem z okna se loučím s posledním stromem, který ještě stojí, když tu mi zrak padne na čtyřkolku s radlicí, která stojí na chodníku před naším domem. Najednou se pohne a vjíždí do sněhu, který kryje velký záhon, do něhož byly v létě vysázeny různé ozdobné rostliny. Za radlicí, která odhrnuje nejen sníh, ale zároveň ničí a poškozuje vše živé pod ním, zůstává spoušť. To jsem již venku a cvaká spoušť mého fotoaparátu. Ptám se řidiče, kdo mu k té práci dal příkaz a co ta akce má znamenat. Dostává se mi odpovědi, že odpoledne přijede plošina, jak jsem vyrozuměla zřejmě kvůli kácení v parku, a že vše se děje na popud Městského úřadu. Ihned volám paní inženýrce Vrbické, ale ta o ničem neví a doporučuje mi, ať zavolám EKO-BI. Telefon bere paní Doubravová, neví také o ničem, ale je velmi vstřícná a slibuje mi, že se pokusí něco zjistit a výsledek mi zavolá zpátky. Vskutku, za chvíli volá a říká mi, že vzhledem ke kalamitě nebylo možné akci provést jinak a že škoda bude na jaře nahrazena. To si stále myslím, že jde o akci Městského úřadu, konanou v souvislosti s kácením stromů v parku, jen mi nejde na rozum, proč nebude plošina stát na druhém chodníku, který je k parku blíž. Upozorňuji, že jsem technický antitalent prvního stupně a věřím všemu, co se mi v této oblasti řekne. Zároveň musím podotknout, že ani paní inženýrka Vrbická, ani paní Doubravová se o souvislosti s parkem nezmiňovaly, že jsem si vše vyvodila jen z rozmluvy s řidičem čtyřkolky a že mě, kromě toho, že byly zničeny nevinné rostliny, rozčilovalo hlavně to, že byly zbytečně vyhozeny peníze nás, daňových poplatníků. Ale největší překvapení teprve přišlo. Odpoledne skutečně přijelo velké a těžké auto s výsuvným ramenem a uvelebilo se přímo uprostřed záhonu. Jaké ale bylo mé překvapení, když se rameno vysunulo ne směrem přes silnici k parku, ale k domu na rohu křižovatky a muž, který stál na konci v koši, začal sundávat staré reklamy umístěné na zdi a vzápětí přidělávat nové. Tak proto umíraly rostliny, které pod sněhem čekaly na jarní probuzení, proto i my se budeme na jaře, místo na svěží zeleň, dívat na polámané zbytky a na hluboké dolíky, které vyryly kola auta. Doufám jen, že záhon znovu zvelebí na své náklady firma, která ho poničila a že tak nebude učiněno z peněz nás všech.
 
A teď se ptám se vší vážností – co bude dál? Za nějakou dobu bude muset dojít k výměně reklam, jak to bude probíhat? Připusťme, že to bude v létě. Dříve řidič vjel na chodník podél našeho plotu. Jenže to byl ještě starý chodník, léty zdevastovaný a jen tak nic mu už nemohlo ublížit. Teď je tu chodník nový, dobře udělaný, jistě zesílený v místech vjezdů k domům. Ale je i v ostatních místech schopen udržet tíhu velkého auta, nebo se bude muset po každém, či několikerém nájezdu znovu předláždit? A co v zimě? Dojde znovu k devastaci zeleně, která se bude muset na jaře znovu vysazovat? Nebude pak lepší místo záhonu vybetonovat přistávací plochu pro těžké auto, abychom se mohli dívat na hezké reklamy? V tom případě bych se přimlouvala za reklamy, které by na velké ploše zobrazovaly zeleň a květiny.
 
                                                                                    Iva Stolínová