V neděli děli 14. 11. 2010 byla  v českotřebovském evangelickém kostele na Trávníku slavnostně uvedena do služby v českotřebovském sboru farářka Debora Hurtová. V České Třebové třetí měsíc působí od října 2010 po odchodu Jaroslava Nečase do důchodu.  Nové evangelické farářce položil  Českotřebovský zpravodaj několik otázek:

Jak jste se k poměrně neobvyklému povolání farářky dostala, odkud pocházíte?  

Narodila jsem se v Roudnici nad Labem v evangelické rodině, otec je evangelický farář. To současně znamenalo  poměrně časté stěhování, bydleli jsme v západních Čechách, na severní Moravě, své mládí jsem prožila v Mladé Boleslavi, kde jsem studovala gymnázium, potom jsem odešla na fakultu do Prahy. Nemám tedy konkrétní místo původu, ale zato hodně přátel mezi evangelíky po celých Čechách, mým domovem je tedy  ČCE a celá Česká republika.

Jak se vlastně stalo, že jste přišla k nám do České Třebové? 

Po fakultě musí každý, kdo chce jít do služby projít vikariátem pod dohledem mentora. Já jsem toto roční působení absolvovala ve sborech v Broumově a v Hronově. Tam jsem se začala rozhlížet po svém vlastním sboru.  Spolu se mnou se takto rozhodovalo letos 6 vikářů. Nakonec jsem si mohla vybrat z nabídek pěti sborů, mezi kterými byla také nabídka na uvolněné místo faráře v českotřebovském sboru (na základě inzerátu na církevním webu).  Pro sbor ČCE v České Třebové jsem se rozhodla v červnu 2010.  Českotřebovský sbor mě zvolil za svou farářku na svolaném shromáždění 22. srpna 2010. Potom  se konala 17. října 2010 v Novém městě na Moravě ordinace, t.j.  pověření  k službě kazatele. Tak jsem se stala zdejší farářkou.

Jaké máte první dojmy z České Třebové?

Jsou vesměs pozitivní. Česká Třebová se mi líbí, postupně se seznamuji s městem i jeho okolím. Mám velice ráda přírodu a okolí České Třebové je opravu krásné a zajímavé.  Jako pozitivní také vnímám přítomnost železnice, která mě umožňuje dobré dopravní spojení. Zatím totiž nemám auto. Musím však přiznat, že mi už teď v mém působišti chybí přátelé, ale věřím, že se to během času změní.

A jak se  Vám líbí působení ve zdejším evangelickém sboru?

Můj dojem ze služby v českotřebovském sboru je zatím v podstatě pozitivní, snažím se realizovat své vlastní představy, spolupracuji s ochotnými lidmi, kteří se mi snaží pomáhat.  Jsem ráda za to, že tu máme vlastní kostel, což není v každém městě samozřejmost.  Jako farářka bych měla pracovat se všemi generacemi, chci se dobře starat o sbor, dělat svou práci opravdu naplno a vyplnit mezery, které tu jsou.  Chtěla bych, aby náš sbor byl ve městě nějak přirozeně vidět, aby o něm lidé věděli a aby byl otevřený každému novému příchozímu. Svoje působení v českotřebovském  sboru jsem přijala na dobu pěti let, pak se rozhodnu dál.