Letošní rok 2010 by bylo možné také napsat jako Rok Mistra Eduarda Hakena. letos n jaře si jeho nedožité sté narozeniny připomněli i v Národním divadle v Praze. Vzhledem k tomu, že od roku 1995 byl Eduard Haken oceněn jako čestný občan města České Třebové, nechyběla na slavnostním matiné v Národním divadle ani českotřebovská delegace. Oba její členové, místostarostka Ing. Jaromíra Žáčková a ředitel Kulturního centra doc. Mgr. František Preisler  se setkali i s dcerou mistra Hakena, PhDr. Marií Hakenovou, významná osobnost české kulturní i politické scény. Zde vznikla i myšlenka uspořádat v podzimním období besedu  v České Třebové, jako jeden z pořadů cyklu Kruhu přátel hudby.  Beseda, původně plánovaná na září, se nakonec uskutečnila s určitým zpožděním 2. prosince 2010. Bylo to velmi povedené vyprávění, ve kterém se ve vzpomínkách na Mistra Hakena střídali jak doc. Preisler, tak Mistrova dcera Marie, která měla možnost interpretovat svůj vztah k oběma rodičům  i k jejich práci  zase z jiné stránky.  Na besedě však byl přítomen vlastně také Eduard Haken. Promlouval k nám svým typickým hlasem a když jsme zavřeli oči, tak to bylo, jako by byl přímo na jevišti "naživo" a nejen na zdařilých prezentacích. Nechyběly ani zvukové  nahrávky a videonahrávky.   Marie Hakenová nebyla v České Třebové poprvé. Již v roce 1995 doprovázela svého otce při slavnostním předání čestného občanství v obřadní síni staré českotřebovské radnice a nakonec zde u nás  znovu i letos a to v rámci předvolební kampaně Věcí veřejných, na jejichž kandidátce kandidovala v jarních volbách do Parlamentu.  Určitě všechny potěšilo, když říkala, že si Eduard Haken uděleného čestného občanství našeho města velmi vážil a že měl  udělenou plaketu stále doma vystavenou. Po udělení čestného občanství se však již dlouho zdraví netěšil a v lednu následujícího roku  zemřel. V lednu to bude již patnáct let.... 

Dramaturgii Kruhu přátel hudby je třeba za zařazení tohoto pořadu pochválit. Je velmi dobrým sdělením pro nás pro všechny, když se dozvíme, že naše město mělo určitý nesmazatelný  vliv na kulturní scénu a že si tak velké osobnosti naší kultury, jakým nesporně Eduard haken byl, velmi vážili přízně našeho místního publika a rádi se sem vraceli. (mm)

 

 

  Marie Hakenová a její manžel malíř Jindřich Ulrich na besedě KPH v Malé scéně 2. prosince 2010

 

 

Eduard Haken

• 1953 Státní cena   1958 titul zasloužilý umělec  1964 titul národní umělec    1975 ocenění zasloužilý člen ND
• 1995 Cena Thálie – zvláštní cena Kolegia za rok 1995 (in memoriam) ^[2]

PhDr. Marie Hakenová – Ulrichová * 20.9.1948, Praha 

---

Marie Hakenová, významná osobnost české kulturní i politické scény, se narodila 20. září roku 1948 v Praze jako dcera velmi slavných rodičů – herečky Marie Glázrové a operního pěvce Eduarda Hakena. V době narození malé Marušky žila rodina Hakenových v Sovových mlýnech u Vltavy, kde se dnes nachází Muzeum Kampa. V bytě v prvním patře vlastnila byt Marie Glázrová, která jej získala po Rudolfu Firkušném, světoznámém klavírním virtuózovi (odešel do zahraničí), a to dokonce i s jeho klavírem. Rodina však v Sovových mlýnech nežila dlouho, brzy po narození Marušky se Hakenovi odstěhovali na Smíchov.
V bystré dívence její umělečtí rodiče pěstovali lásku ke knihám, malá Marie četla i knihy cizojazyčné. Od dětství navštěvovala krasobruslení, balet a rytmiku. Herecké nadání po mamince poprvé uplatnila ve svých deseti letech, kdy si v Nerudově gymnáziu v Hellichově ulici zahrála Zlatovlásku společně s nevidomými dětmi. Maminka Marie Glázrová pomáhala pohádku inscenovat. Přestože však Maruška vyrůstala s dětmi dalších umělců a mnoho času strávila v Národním divadle, aby navštěvovala jejich představení, to si rodiče nepřáli. Dívenka tedy převážně pobývala ve vrátnici u pana vrátného. Nelehký život umělců zapříčinil, že Marie Glázrová a Eduard Haken se snažili svou dceru před divadlem chránit a nepřáli si, aby se vydala v jejich stopách. Dívka toužila studovat taneční konzervatoř, avšak to si tatínek Haken nepřál. Nakonec nastoupila na již zmíněné Nerudovo gymnázium, kde účinkovala v představení Zlatovlásky. Po ukončení gymnázia se mladá Marie rozhodovala o další životní cestě. Rozmýšlela se mezi jazyky a psychologií, nicméně nakonec si podala přihlášku na FAMU. Vystudovala tak filmovou a televizní dramaturgii. Mezi pedagogy se na FAMU setkala např. s Myrtilem Frídou, Milanem Kunderou či Jánem Šmokem.
Marie Hakenová po ukončení studií nastoupila do televize. Nejprve působila jako dramaturgyně dabingu, později přešla do hudební redakce. To bylo v 80. letech. Jak sama říká – tato práce jí byla velmi blízká. Podílela se na přípravách baletů, oper či hudebních cyklů pro děti, připravovala hudebně publicistické magazíny, přenosy vážné hudby apod. Tatínek Haken byl na svou dceru právem pyšný a nenechal si ujít žádný pořad, na kterém se Marie podílela.
V televizi působila Marie Hakenová do roku 1991. Tehdy přešla do Akademie věd. Čtyři a půl roku zde vedla tiskový odbor a zároveň se stala členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Těžké chvíle čekaly Marii v následujících letech v jejím soukromí. Ztratila totiž své milované rodiče. Eduard Haken zemřel začátkem roku 1996. Jeho odchod i přes vysoký věk byl velmi nečekaný. Do poslední chvíle žil velmi aktivním životem, koncertoval po celé Evropě, byť ve svých 82 letech prodělal operaci kyčelního kloubu. Maminka Marie Glázrová následovala svého muže o čtyři roky později, roku 2000. Poslední místo odpočinku našli manželé Hakenovi na Vyšehradském hřbitově, kde jsou pochováni společně s jejich blízkým přítelem Beno Blachutem.
Paní Marie o svém soukromém životě mnoho nehovoří. Dlouhá léta byl partnerem Marie Hakenové chorvatský režisér Lordan Zafranovič. V roce 2001 na křtu kalendáře Žofie Kanyzové potkala malíře Jindřicha Ulricha, za něhož se provdala 22. února roku 2002. V úvodu tohoto článku je zmíněno, že paní Marie je osobností i našeho politického života. V roce 2008 kandidovala do Senátu za stranu Věci veřejné ve volebním obvodu pro Prahu 5. v roce 2010 do parlamentu za stranu VV a úspěšná byla až v podzimních komunálních volbách  do zastupitelstva Praha 5.