Kulturní komise - správná volba?          Když jsem si přečetl usnesení Rady města Česká Třebová ze dne 29.11.2010, byl jsem velmi překvapen. Schválené složení nové kulturní komise je dle mého názoru velmi nešťastné. Čekal jsem, že v dnešní, nepříliš kultuře přející době, se bude město takové velikosti a významu snažit, aby v poradních orgánech města byli lidé, kteří jsou profesionály ve svém oboru a mohou příznivě ovlivnit kulturní život města. Velmi mne překvapilo, že v komisi nezasednou některé kulturní osobnosti města, například ředitelka městského muzea, ředitel ZUŠ a ředitel Kulturního centra. Můj celkový dojem z této komise je dosti rozporuplný, zdá se, že složení této komise je dáno přesným rozdělením mandátů dle voleb a nejde o skutečný zájem a profesionální znalost kulturního prostředí. Kultura je velmi opomíjené odvětví lidské společnosti, na obecné úrovni i na místní. Očekával jsem jako volič současného vedení, a jako člověk, který se tomuto oboru věnuje na vysoké škole, větší debatu a zájem kompetentních osob o kulturní život. Když se před nedávnem vedly horké debaty o soše Jana Pernera, bylo mi řečeno, že Třebová chce být kulturní město 21.stol. Opravdu budeme na takové úrovni, na jaké bychom chtěli být? Obávám se, že těžko, když si nedokážeme vážit schopností lidí, kteří jsou vzdělaní a profesionálně činní v kulturní sféře v České Třebové a dělají svoji práci dobře. Dnešní kultura je z valné části o finančních možnostech a o zájmu kompetentních správních orgánů. Pokud se nebudeme snažit o nápravu a nevyužijeme schopnosti dnešní i budoucí generace, nečekejme, že budeme kulturní občané našeho města a státu.                                              Karel Hampl, DiS., student JAMU   Pár vět na vysvětlení Proti minulým letům skutečně nejsou členy komise  představitelé příspěvkových organizací města, kteří rozhodně patří mezi osobnosti, které z velké části formují kulturní život města. Podobně jako pisatel článku jsem se nad tím pozastavil,  vždyť v článku Karla Hampla jmenované osobnosti kulturního života města byly v kulturní komisi od počátku. Děkuji tedy Karlu Hamplovi za jeho příspěvek.  Nechal jsem si situaci vysvětlit. Bylo mi sděleno, že členy komise byli určeni ti, které byli nominováni jednotlivými volebními stranami.  Těch šlo do voleb šest, proto je členů kulturní komise šest a navíc byl určen jako předseda komise Mgr. Josef Menšík, navržený jak Koalicí pro Českou Třebovou, tak i  ČSSD.  Dalšími členy kulturní komise  byli radou města určeni  na základě nominace:  Juklová Ivana, Kopecký Josef, Mgr., Kumpoštová Petra, Bc., DiS., Peterková Magdaléna Mgr., st., Slezáková Sabina,  Šich Ladislav.  Každá volební strana má tedy jednoho zástupce, Koalice pro Českou Třebovou má  díky předsedovi komise Mgr. Josefu Menšíkovi zástupce dva.  Domnívám se, že mezi sedmi nominovanými jsou rozhodně  z převážné části osobnosti kulturního života města. V radě města zvítězil názor, že ředitelé  příspěvkových organizací města působících v oblasti kultury, tedy Kulturního centra, Městské knihovny, Městského muzea, Základní umělecké školy a Domu dětí a mládeže  budou pravidelně zváni na všechna na jednání této komise, budou zde působit svým poradním hlasem, budou podávat návrhy, diskutovat, vznášet připomínky k projednávaným problémům, hlasovat budou pro navržené usnesení jen výše jmenovaní členové kulturní komise, aby se údajně vyloučila jakákoliv možnost střetu zájmů. Je těžké dopředu odhadnout, jak se tento model v budoucnosti osvědčí, neboť si lze představit  také jiný model pro práci komise, ve které by spolupracovali přímo zástupci jednotlivých souborů, nebo alespoň těch nejaktivnějších. Tak tomu ale bylo dříve, např. za starosty  Zdeňka Langa nebo Lubomír Hýbla.  Za starosty Jiřího Páska byl naopak předsedou kulturní komise ředitel KC doc. František Preisler.  Nyní se práce komisí tak trochu zpolitizovala a může se stát, že některá volební strana nominuje zástupce, který ve skutečnosti nemá k problémům kulturního dění ve městě tolik co říci a vlastně zabírá místo jiným, kteří by zde působili aktivně a udělali pro město větší kus práce. Snad by se tato situace dala řešit  za stávající  situace tím, že se  kulturní komise čas od času sejde se zástupci všech souborů a v kultuře působících subjektů všeho druhu, kam patří k vedoucí zájmových kroužků, zástupci církví  k dialogu  o potřebách a představách  jednotlivých subjektů  a současně je  informuje o možnostech finanční podpory ze strany města. Je to však plně v kompetenci této komise a jejího předsedy, do toho opravdu nemůže nikdo jiný mluvit....   Podané vysvětlení je však zprostředkované, bylo by správnější, kdyby jej podali přímo členové radniční koalice (mm)   Ještě jedno srovnání: sportovní komise se v novém složení ostatním komisím tak trochu vymyká   Je jedenáctičlenná, každá strana zde tedy navrhla větší počet svých zástupců, ze kterých pak rada města sama vybrala tak, aby bylo pokud možno zastoupeno celé spektrum sportů, které mají v České Třebové větší základnu a největších sportovních organizací ve městě.  Jak se to podařilo, můžete  posoudit z jejího složení: Brusenbauchová  Hana,  Gregar Jan,  Jasanský Pavel,  Jiroušková Jana Mgr., Kadlec Michal, Ing.,  Kovář Jan. Mgr.,  Kyncl Josef, Peterková Magdaléna, Mgr. ml,. Slavík Zbyněk,  PaedDr., Typl Martin, Ing., Vašina Lubomír. I zde je jistě vidět určitý kompromis, neboť některé volební strany jmenovaly i  členy, které výše uvedenému hledisku neodpovídají. Sestavení sportovní komise dalo radě města podle všeho nejvíce práce, neboť byla jmenována ze všech komisí až jako poslední a dokonce zde dosud nebyl určen ani její předseda, který bude teprve zvolen na prvním jednání sportovní komise.   Lze se ptát, proč byla v tomto případě určena komise širší.  Myslím, že to logiku má, neboť  pohled do městského rozpočtu ukazuje, že v oblasti sportu se točí poměrně velké peníze a  pro jejich rozdělování by  mělo být dbáno, aby bylo co nejprůhlednější a co nejvíce pod kontrolou samotných sportovců jednotlivých odvětví.  Srovnání uvádím proto, abych ukázal, že změny ze zažitého systému jsou možné, ale že se neprovádí lehce. V oblasti sportu nemáme řádné  příspěvkové organizace města, pracují  zde vesměs občanská sdružení, sportovní kluby, v této otázce nelze sport a kulturu srovnávat. (mm)   Jak bych si představoval kulturní komisi Představoval bych si, že by  mělo být členství v komisi nabídnuto zástupcům všech aktivně působících subjektů v oblasti kultury,  tedy představitelům všech souborů, v kultuře působících  zájmových občanských sdružení, a tedy i církví, které se aktivně podílejí  na formování kulturního dění ve městě. Konkrétně by zde byli (pokud by nabídku akceptovali a zavázali se  k pravidelné spolupráci v komisi)  např. zástupci DS Hýbl,  loutkářů, Bendla, KOJKu, Velkého swingového orchestru, Fotoklubu, Triaria, České křesťanské akademie, Maxmiliánu, Spolku od sv. Kateřiny, MC Rosa a možná i dalších. Do komise by  dále nikdo nebránil jednotlivým volebním stranám nominovat také svého zástupce, pokud by to ještě potřebovaly za potřebné . Počet členů není nikde omezen, nezakládá žádné finanční náklady. Pokud se komise ustavuje, měla by být přece co nejkvalitnější. Proto by v komisi měli mít logicky místo i ředitelé příspěvkových organizací  působících v kultuře. Takováto kulturní komise by pak měla jistě větší autoritu, její doporučení by  mělo v radě města větší váhu. Jde ovšem o to, zda chce vůbec rada města takovou komisi mít. Je to jen v její pravomoci. Další věcí spojenou s fungováním kulturní komise je také objem prostředků, na jehož rozdělování  se může podílet. Dosud to bylo proti sportovní komisi neúměrně málo (200 tis. Kč)  a další větší část peněz na kulturu rozdělovala bez jakékoliv  diskuze s kulturní komisí a bez ohledu na schválená pravidla přímo rada města (např. prostředky pro o.s. Triarius (150 tis. Kč), letos 291 tisíc Kč na kulturní část Týdne sportu, příspěvky na vydávání některých publikací). Prostředky pro podporu kulturní činnosti se obecně nedostávají,  množství o rozsah požadavků každoročně roste, vznikají další subjekty, které většinou pracují bez podpory města v konkurenci s dalšími, kteří mají podporu zajištěnou, řadu kulturních akcí pořádají nově osadní výbory. To jsou  důvody pro to, aby  se prostředky  pro podporu kulturních aktivit v dalším rozpočtu navýšily. Jako zdroj pro tento účel, by mohl být nově vybíraný poplatek ze všech druhů výherních terminálů. Peníze z hazardu by tedy mohly posílit podporu těch kulturních aktivit, které si tu podporu zaslouží a dosud byly opomíjeny.                                                                                                                                                          Milan Mikolecký