- O ROČENCE A FILMECH
- (Reakce na články Jana Jasanského)
Není nám blízký postup přetřásání žabomyších sporů přes
média. Po posledním článku Jana Jasanského jsme už ale museli reagovat.
Výpady Jana Jasanského vůči našim osobám začaly po zveřejnění výsledků
výběrového řízení na Ročenku Českotřebovska.
Lze lidsky pochopit, že člověka mrzí, když výběrové řízení nevyhraje, ale
výhra i prohra se dá přijmout různými způsoby…
Mrzelo by to i nás. V důstojnosti člověka ale je ustát i životní prohry. Vždyť i děti se od malička snažíme naučit prohrávat. Jan Jasanský se ale stylizoval do role velikého chudáka, kterého někdo podvedl. Jan Jasanský tvrdí, že jsme měli informace o jeho nabídce, my tvrdíme, že ne… Tvrzení proti tvrzení a nikdo z nás to logicky nemůže dokázat… Můžeme však přemýšlet o tom, proč by Jan Jasanský nechal tvořit klíčovou nabídku svými zaměstnanci (přičemž jednoho z nás téměř dva měsíce před podáním nabídky Městu propustil a druhého se chystal propustit hned po dokončení ročenky) a neudělal to sám. Když tedy pro něho byla tato zakázka tak důležitá…
Je ale daleko snazší vypadat jako chudák a stavět se do role podvedeného než unést tíhu skutečnosti, že věci jsou jinak, než jsem se vysnil, než jsem chtěl a než jsem taky potřeboval…
Myslíme si však, že občany našeho města tento spor nijak nezajímá. Důležité je, aby ročenka byla kvalitní a dostala se do každé domácnosti. To je momentálně naší prioritou…
V kauze nařčení z podvodu v soutěži bude firma Evroservis.cz, s.r.o. patrně raritou. Zpochybňovat různá ocenění jakékoliv práce a tedy i snímku, který vznikl v jeho firmě (tedy firmě Jana Jasanského), je mírně řečeno na hlavu postavené. Každý normální podnikatel by se z tohoto ocenění radoval a využil takovou velikou reklamu ve svůj prospěch.
Dokument Osmá barva duhy získal pouze v letošním roce devět různých ocenění na různých soutěžích po celé republice i v zahraničí. O tom, kdo je profesionál, nezávislý dokumentarista nebo amatér, se vede již několik let diskuse téměř na všech soutěžích i mimo ně. Většina zainteresovaných se přiklání k názoru, že profesionál je ten, kdo má filmařinu vystudovanou, ostatní se zařazují do kategorie nezávislých filmařů nebo amatérů. Je však na porotě, zda film do amatérské soutěže přijme nebo ne. Stalo se nám již dvakrát, že film přijat nebyl a zase mnohokrát byl. V roce 2009 byl film dvakrát skutečně zařazen do kategorie profesionální. Prostě názory skutečně nejsou jednotné. Jsme rádi, že se nám podařilo vytvořit film, který je odbornou porotou velmi dobře hodnocen a dává nám to motivaci v naší práci pokračovat.
Otázka autorských práv je dávno vyřešena. Město Ústí nad Orlicí (jako jejich majitel) poskytlo souhlas s přihlašováním snímků do soutěží. Dle platných zákonů může s filmem jako autor takto nakládat i režisér (Karel Kubišta).
Porotu soutěže Tatranský kamzík jsme v omyl neuvedli; přihlášku jsme řádně vyplnili a v titulcích filmu jsou uvedeny veškeré informace včetně financování tohoto dokumentárního filmu. Porota se tedy rozhodla na základě těchto informací film do soutěže zařadit.
Myslíme si, že než se obviňovat přes média je lepší, abychom se každý věnovali své práci. Je přece daleko lepší trávit volný čas (kterého máme všichni tak málo) se svými dětmi, než psát články plné nenávisti, frustrace a obviňování…
Pěkný den všem
Karel Kubišta, Jaroslav Prossa
