Triarius hraje divadlo deset let   Vzpomínkový večer v Modrém trpaslíku se přesně podle plánu nevyvedl. Byl připravený velmi dobře, o to nejde, i lidé přišli, ale zradila zřejmě přetížená elektrická síť. Díky poruše jističe, který ne a ne znovu nahodit,  se vernisáž výstavy fotografií a doprovodný program  uskutečnil  jen při nouzovém osvětlení a světle z kamery OIKTV. Jan Kopecký připomněl desetiletí divadelních her Triária, hry, které se hrály nejdříve na různých místech. Triarius začínal v Malé scéně, dokonce jako alternativní loutkářský soubor, první  činohrou byl upravený text V. Dyka Krysař, aby se pak na nějakou dobu přestěhoval ve svém působení  do  sálu restaurace Pod Skalkou  a v posledních čtyřech letech  působí "ve svém", tedy v upraveném klubovém prostředí bývalého protiatomového krytu  na Skalce známém jako Modrý trpaslík. Objekt je nyní ve již ve vlastnictví města a o.s. Triarius jej využívá na základě výpůjčky.  Je to určitě ku prospěchu sdružení Triarius podstatně se rozšířily jeho možnosti, činnost se stala pravidelnou, zaměřenou na vyplnění víkendových večerů, ve který zpravidla jiný kulturní programe ve městě (mimo plesy nebo kino) nebývá.  Speciální vzpomínka v úvodním slově patřila hře "Vánoce u Ivanovových", která se v roce 2003 probojovala dokonce na Jiráskův Hronov, kde sice  velký úspěch nezaznamenala, ale ukázala směr, kterým se pak Triarius ubíral a stále ubírá. Vzpomínkou na tuto.  Hru je plechový stromeček  umístěný  pod stropem klubu Modrý trpaslík včetně připojeného anonymního vzkazu, aby Triarius další pokusy o divadelní aktivity raději vzdal, protože nepřináší žádný užitek. Tento vzkaz zřejmě vyslyšen nebyl a  tak se soubor ještě pustil do dalších 12 inscenací  a dramatických inscenovaných čtení. Poslední na jaře  uvedenou autorskou hrou J. J. Kopeckého Dcera a  inscenovaným čtením Petra pýchy a Jaroslava Rudiše Strange Love jistě své aktivity nekončí. Jsou to hry, určení spíše pro klubové prostředí, kterým každý nemusí přijít na chuť . Výstava jistě vernisáží provedenou za tmy nekončí, vybrané fotografie Michala Horáka z desetileté činnosti souboru Triarius  bude možné shlédnout v Trpaslíku i během dalších akcí. "Měli jsme velký problém vybrat z velké spousty fotografií právě takový soubor, který by charakterizoval a desetiletou činnost souboru včetně jeho začátků, které se kryjí s dobou, kdy digitální fotografie ještě nebyla kvalitní a kdy se lépe fotilo na film, " řekl Josef Kopecký  při svém úvodu k vzpomínkovému večeru.   Vzpomínkový večer připomínající "desítku" Triaria pokračoval i za situace, kdy by to jiné kulturní zařízení  určitě "sbalilo" a přeložilo na jiný termín (až budou jističe v pořádku).  Možná byl motivací "vernisážový soudek" Poličského piva, který byl plně "funkční"  i při výpadku elektrické energie....(mm) Vzpomínka na leden 2001: premiéra hry Mandragora  V pátek 18. ledna se v pro kulturu nyní téměř zapomenutém sále restaurace  Pod Skalkou konala premiéra divadelní inscenace  hry  Niccoló Mchiavelliho  „Mandragora“ v nastudování u.s. Triarius  a v režii J. Kopeckého. Hru o 27 obrazech, ve které vystoupilo 7 osob sledovala poměrně slušná návštěva cca 50 diváků. Velmi oceňuji nápaditost a zápal  skupiny Triarius,  jednoduchou a nápaditou scénu i to, že rozhodující část divadelního vybavení museli do sálu přinést  z Národního domu nebo z vlastních zdrojů. Jsem velmi rád že se našla skupina mladých zapálených lidí, ochotných pro divadlo přinášet oběti.  Hrají však evidentně rádi a s potěšením a jistě se dále vypracují. Je jejich volbou, že odmítli nabídku stát se dalším zájmovým kroužkem Kulturního klubu a existují jako občanské sdružení s některými výhodami a ovšem i nevýhodami, mezi které patří ovšem to, že vlastně nemají pevnou „střechu nad hlavou“.  S divadlem to ovšem myslí vážně a proto o nich jistě uslyšíme. Na přelomu února a března  organizují ve Třebové postupovou divadelní přehlídku  (mm)     Poznámka z roku 2010:  Myslím, že dnes by si soubor tuto hru pro nastudování již nevybral