K financování základních škol                                                

PŘÍSPĚVEK OBCI PŘÍMO ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU                                                                                                        

Souhrnný dotační vztah "Příspěvek na školství" je určen na částečnou úhradu provozních výdajů základních, mateřských, speciálních základních a mateřských škol, víceletých gymnázií (pokud v nich žáci plní povinnou školní docházku), mateřských a základních škol při zdravotnických zařízeních zřizovaných obcemi a hl. m. Prahou a dále pro přípravné stupně speciálních škol zřizovaných obcemi a hl. m. Prahou. Příspěvek na jednoho žáka a jedno dítě ve výše uvedených typech škol je stanoven na 1 401,- Kč. Východiskem pro stanovení počtu žáků jsou statistické zahajovací (výkonové) výkazy za školní rok 2008/2009.

V případě, že školu nebo školské zařízení zřizuje dobrovolný svazek obcí, má rovněž nárok na poskytnutí dotace v této výši. Prostředky mu budou uvolněny formou mimořádné účelové dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa na základě žádosti a nikoli v rámci finančních vztahů k rozpočtům obcí a hl. m. Prahy.

 

DOTACE NA PŘÍMÉ NÁKLADY VE ŠKOLSTVÍ - mzdové náklady + ostatní neinvestiční náklady                                    

Jsou poskytovány prostřednictvím rozpočtu kraje na základě metodiky MŠMT

Pro případ České Třebové  - záleží na velikosti školy, platí pravidlo "čím větší škola na počet žáků, tím menší normativ na žáka". Největší normativ na jednoho žáka mají tedy malé školy, menší potom městské školy, zároveň je důležité, zda  je škola úplná nebo neúplná  atd.... Jde o poměrně složitý výpočet podle tabulky, ve které se obyčejný člověk hned neorientuje. K tabuilce je ovšem potřeba bližší komentář, jinak je nepřehledná.

 

Alespoň jeden příklad výpočtu finanční dotace pro školu obdobnou českotřebovským ZŠ, které mají cca 550 žáků:

1. stupeň - pedagogičtí pracovníci 300 žáků - normativ - 20.465 Kč/žák - 6.139.500 Kč

2. stupeň - pedagogičtí pracovníci 250 žáků - 28.565 Kč/žák - 7.141.250Kč

Oba stupně - nepedagogičtí pracovníci 550 žáků - 2.841 Kč/žák - 1.562.550 Kč

Jak je to v praxi v České Třebové? Úhrada neinvestičních nákladů za dojíždějící žáky z okolních obcí je v České Třebové vyžadována a je vyjádřena v městském rozpočtu částkou cca 400 000  Kč, zejména jde o žáky II. stupně základních škol z okolních obcí. Podle stanovených zásad, Město Česká Třebová hradí úhradu neinvestičních  nákladů za žáky, které chodí do škol mimo město jen v případě, že navštěvují  některou speciální školu, kterou u nás ve městě Česká Třebová nemáme. Pokud by tedy např. žáci dojížděli do školy v obci v okolí (Dlouhá Třebová, Rybník, Semanín, Třebovice, Ústí nad Orlicí  apod.), tak by to byla vlastní volba  rodičů; stejnou službu město poskytuje, a  tak neinvestiční náklady (pokud by byly požadovány)  v takovém případě neuhradí. Obdobně  to je i s žáky I. stupně z vyjmenovaných obcí s vlastní školou, pokud by se jejich rodiče rozhodli pro návštěvu školy v České Třebové.

Vyplatí se tedy obcím a školám v okolí lobovat pro to, aby  se prvňáčci zapsali na jejich školu ?                                           

Samozřejmě vyplatí. Malotřídní škola v obci získá za každého získaného žáka  "dotaci na přímé náklady ve školství", posílí tím svůj mzdový fond i tzv. ostatní neinvestiční náklady, bude mít víc peněz, víc možností.  Tento nárůst  se ovšem projeví naopak úbytkem finančních prostředků pro tu školu v České Třebové, kde bude tento žák chybět. Tyto chybějící peníze město ze svého rozpočtu českotřebovské škole nenahradí. Chybějící žáci  mají tedy vliv na to, zda se budou nebo nebudou třídy dělit na některé předměty, jazyky, spojovat třídy, na počty žáků ve třídách, ale také na možnosti školy pořídit si nové vybavení a učební pomůcky. Vzpomeňme i na to, jak odchod žáků  z páté třídy na víceleté gymnázium, kde si také plní školní docházku, decimuje počty žáků ve třídách II. stupně, způsobuje spojování tříd. Nespokojenost s tímto stavem byla nejednou vyjádřena v peticích učitelů, ale i rodičů. V tomto případě však žáci z města zpravidla neodchází, přechází na jinou školu. Počet žáků přihlášených ke studiu je důležitý i pro střední školy. Tak např. loni otevřeli na třebovském gymnáziu I. ročník čtyřletého studia jen s 16 žáky a  v rozpočtu školy tím rázem chybí chybí 400 tis Kč. a bude chybět stále, pokud se nepodaří počet žáků doplnit.

Z toho vyplývá, že za lobbováním  prvňáčků pro školy v okolí je jednoznačně ekonomický kalkul. Zapíšeme-li žáka na školu mimo Českou Třebovou, musíme mít na myslí, že tím prospíváme této obci a škodíme České Třebové. Je k diskuzi, zda tím spíše prospíváme či škodíme dětem, o které jde samozřejmě v první řadě. Pro rodiče ze Lhotky může být tak někdy výhodnější zapsat děti do Dlouhé Třebové než na Parník a z Kozlova do Semanína místo přímo do Č. Třebové, kam pak budou stejně chodit na "měšťanku". Přesně to jsem měl na mysli v článku z 20. ledna, kterým jsem reagoval na zaslaný příspěvek Kateřiny Hudecové "Postřehy z rybnické školy" a připomněl, že dojíždění do školy mimo město má také negativa. Na zmíněném článku samotném není vůbec nic špatného (rád jsem ho otiskl i v tištěném vydání zpravodaje), byla však k němu "přilepena" informace o tom, že "Zápis do školy v Rybníku se koná 5. února od...." Byla to tedy vlastně jakási neplacená inzerce, vyjadřující jeden úhel pohledu. Ihned reagoval starosta obce Libor Zajíček  v tom smyslu, že je třeba vše ověřit. Ověřit lze ovšem jen věci zveřejněné. Ptal jsem se na vše i na třebovské radnici, žádnou smlouvu  popisující na papíře to, že Česká Třebová úhradu neinvestičních nákladů za žáky nepožaduje a neplatí mi nepředložili. V právě zveřejněném rozpočtu města  na rok 2010 je zřetelné, že město možnost účtovat úhradu neinvestičních nákladů  za dojíždějící žáky využívá. Školství má svou ekonomiku také na obecní nebo městské úrovni. 

Milan Mikolecký  27.1. 2010 (s využitím informací Martina Netolického)