Jaký bude rok 2010 v kulturní oblasti                                                                      
V článku věnovaném očekáváním roku 2010 nebyla v podstatě zmíněna oblast kultury. Dění v kultuře je zřejmé v plánu, který zveřejnilo Kulturní centrum  zejména zatím na I. pololetí roku. Kulturní dění se neplánuje na kalendářní roky, ale kulturní sezóna je  vždy plánována od  září do června a prázdniny jsou specifickým obdobím s určitým útlumem kulturního i sportovního dění. Nicméně  i v oblasti  kulturního dění je o čem psát: mezi úspěšné projekty Kulturního centra patří především divadelní předplatné. Už nyní je zřejmé, že že jarní cyklus  byl v podstatě vyprodán,  neprodávají se pouze dvě řady, které se v případě hudebního titulu ruší, aby bylo možné pod jeviště umístit operní nebo operetní orchestr.

Kulturní centrum také podporuje uměleckou tvořivost. Při hodnocení činnosti Kulturního centra je třeba zmínit to, že je nejen správcem  sálů a prostor vhodných pro pořádání kulturních akcí, ale také sdružuje soubory, které to tak chtějí a které obohacují kulturní dění ve městě. Bude tomu tak jistě i v nastávajícím roce 2010. Jde především o DS Hýbl, který po úspěchu s muzikálem Chlestakov plánují další hry, především díky aktivnímu režisérovi Jiřímu Jirešovi. Tituly už jsou vybrány a začalo se na nich pracovat, můžeme se těšit už na jarní divadelní přehlídku.  Dalším úspěšným souborem je Velký swingový orchestr, který  bude pokračovat ve své činnosti  v r. 2010, s KC spolupracuje skupina Medvědi,  loutkářský soubor Čtyřlístek a také výtvarná skupina Maxmilián.  To jsou klady našeho Kulturního centra, kterými  trumfuje např. obdobné Klubcentrum v Ústí nad Orlicí. Chce-li někdo v Ústí n.O. provozovat kulturu, musí mít formu spolku nebo občanského sdružení a pronajímat si  prostory, ucházet se o dotace, aby je pak zpátky vrátily Městu mapř. formou úhrady pronájmu prostor. U nás soubory spolupracující s Kulturním centrem  toto nemusí. Lze říci, že je více než svoboda, samostatnost a "samofinancování z dotací"  zajímá samotná tvořivá činnost a k tomu jim lze blahopřát.

Už nyní je naprogramován i XII. ročník Hudebního festivalu Antonína Bennewitze, který opět přinese do České Třebové a do Přívratu opravdu vynikající  koncerty, např.Vaňhalovo a Rossiniho  Stabat mater v kostele sv. Jakuba, Amadeus v podání Komorní filharmonie Pardubice, recitál vynikajícího zpěváka Štefana Margity, Koncert Bendla a  hostujícího italského pěveckého sboru  v Přívratu a také koncert Komorního orchestru Jaroslava Kociana s dechovou sekcí, který přednese  velmi obtížnou symfonii Bohuslava Martinů.  

V programu I. pololetí je jako v letech předchozích zařazena divadelní přehlídka Zlom vaz po X. Z vyjádření principála dosavadních přehlídek Ing. Martina Malínka je zřejmé, že existují jisté potíže s financováním, které hodlá pořadatel řešit "rozkročením" mezi Českou Třebovou a Ústí nad Orlicí. V tomto směru je myslím na místě vyjádřit nad tímto rozhodnutím určité zklamání.  Před lety byla pro pořadatele z OSDO Ústí nad Orlicí Česká Třebová a její Kulturní centrum dobrá na to, aby zde získala dobré podmínky organizační i finanční a od okamžiku přesunu z Ústí do Třebové se tyto podmínky vlastně ještě dále zlepšily otevřením rekonstruované a dobře vybavené Malé scény. Vždyť v době jejího dokončení  Česká Třebová vážně kandidovala na pořadatelství celostátní divadelní přehlídky. Nakonec jen díky jistým zákulisním tlakům bylo nepochopitelně zvoleno město Děčín, absolutně asymetricky umístěné na mapě republiky, když divadelní vybavení bylo jistě srovnatelné. Částečný přesun divadelní přehlídky do Ústí n.O. je tedy určitým rozčarováním a a myslím, že je na místě toto vyjádřit. Pořadatelé by se sami měli rozhodnout, které z těchto dvou měst je pro ně dost dobré pro pořadatelství, myslím, že  letos chystaná podoba přehlídky se tváří jako v pohádce "Chytrá Horákyně". Není myslím žádná jiná soutěžní postupová přehlídka, která by se konala současně ve dvou městech. Určitou tendenci k takovému rozhodnutí lze u Martina Malínka pozorovat již na jiné akci, podzimní  "Mezinárodní přehlídce" amatérského divadla, která se ale konala podle jeho vyhlášení loni naposledy. Způsob rozptýlit pořádání přehlídky do dvou měst lze jedině pochopit podle potřeby spolufinancovat akci ze dvou měst. Nechci  nikomu z městských orgánů radit, ale domnívám se, že by měl i z této úrovně zaznít požadavek "Rozhodněte se co vlastně chcete, Česká Třebová bude podporovat jen přehlídku, která bude u nás ve Třebové, podmínky pro to  máme. Chcete-li něco jiného, budeme podporovat jiné naše projekty, máme jich dostatek"....

V oblasti kultury nelze ještě zapomenout na další velkou událost, která nás v tomto roce čeká a to závěrečný koncert Smetanovy Litomyšle v našem českotřebovském kostele sv. Jakuba, kde zazní opět mimořádná díla v podání mimořádných umělců.k poctě slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.  Jde o jediný externí koncert letošní Smetanovy Litomyšle.  I zde se jedná o společnou akci s o.p.s. Smetanova Litomyšl, ale je to naopak než u předchozí úvahy s divadelní přehlídkou. Pořadatelství tohoto externího koncertu Smetanovy v České Třebové  je pro nás velkou poctou a obohacením.

Do kulturní oblasti patří ještě  činnost výstavní, která zatím nebyla v kulturním plánu zmíněna. Pro výstavy máme v České Třebové výstavní sál Kulturního centra v přízemí, kde  se střídají výstavy pořádané  Kulturním centrem, Městským muzeem a také případně dalšími pořadateli. Na rok 2010 zatím podle všeho co vím nebyl dosud takový plán vytvořen. Důvodem může být to, že se dosud nerozhodlo o další dosud otevřené možnosti  využívat pro výstavní účely nyní zatím po nešťastném  úmrtí Karla Šillera  také prostory jinak vybavené galerie Ještěr alespoň do doby, než bude mít Městské muzeum po rekonstrukci svoje vlastní prostory v Klácelově ulici. Toto rozhodnutí je spojené s nárokem na financování z městského rozpočtu a ten jak známo musí být především úsporný. Nicméně domnívám se, že bychom se měli  snažit využít všeho, co bylo pro kulturu v našem městě vytvořeno. Máme-li ve městě k dispozici prázdnou zařízenou výstavní galerii, proč ji nevyužít! Jak potom odůvodníme  loni publikované plány italských architektů na multifunkční kulturní centrum pro městskou knihovnu, muzeum  a výstavními galeriemi projektované pro budoucnost v lokalitě na Hrdličáku? 

 Ještě poznámka ke kulturní spolupráci institucí kulturou se zabývajících, tedy Kulturního centra, Městské knihovny,  Městského muzea. K nim je třeba řadit  i další, které již nejsou v přímé gesci města a též do oblasti kulturního dění zasahují:  DDM, Základní umělecká škola, Taneční škola, Modrý trpaslík a také Národní dům nebo Římskokatolická farnost, do oblasti veřejného též kulturního působení zasahuje i činnost obou organizací ochránců přírody působících v našem městě a v neposlední řadě je třeba přiznat, že Týden sportu pořádaný soukromou agenturou s masivní finanční podporou města je především projektem "kultury zadarmo" a bez této složky by se ani neuskutečnil. Sleduji tuto oblast dlouhodobě a tak trochu se mi zdá, že spolupráce těchto institucí není úplně ideální. Daří se řada zajímavých projektů za účasti více institucí, to je pravda: celoměstská akademie, univerzita volného času, cyklus výstav městského muzea, kulturní akce v kostele sv. Jakuba, v Modrém trpaslíku se konaly také akce pro školy apod. Ke spolupráci jsou kulturní instituce vlastně nuceny tím, že každá sama nemá pro práci  všechny podmínky. Prvním stupněm spolupráce by mohla být koordinace termínů akcí. A zde je kolikrát řada problémů a to dlouhodobě. Přitom Kulturní centrum a nyní i městská knihovna již publikovaly své dlouhodobé plány (Čt. zpravodaj leden 2010) a bylo by tedy dobré, kdyby jej ostatní kulturní akce pořádající instituce vzaly na vědomí. Je to těžké ovlivnit, alespoň u akcí, které  nejsou podpořeny finančním příspěvkem města.  Tam, kde pořadatel žádá o dotaci z městské poklady by se již jistě našla možnost, jak současně ovlivnit i to, aby akce nekolidovala s jiným podnikem, do kterého město vkládá svoje síly i prostředky a občané tak měli lepší možnost výběru. Někdy sice jde o akce specificky zaměřené, ale i tak by  snaha o jejich koordinaci neuškodila.

K využívání kulturní nabídky a propagaci akcí. Stále více roste význam internetu, využijme toho. Také místní tisk a televizní kanál dává spoustu možností k propagaci, dále plakáty a nově i cílená mailová informace. Zatímco webovou stránku je třeba otevřít (a mít k tomu nějaký důvod), tak  mail o podrobnostech akce dostane každý (kdo bude chtít) do své vlastní schránky a rád se na to podívá, zvláště pokud si takovou službu objednal. Psal jsem o tom  před několika měsíci, ale zatím se v této oblasti nic nezměnilo  A ještě k plakátování v okolních městech. Možná je drahé, ale stojí to za zvážení. Zatím se třeba ústeckým pořadatelům vyplatí plnit naše plakátnice jejich akcemi, ale na českotřebovský plakát v Ústí nad Orlicí nenarazím jak je rok dlouhý. Loni snad jen v době Týdne sportu a před koncertem skupiny Tři sestry.  Plakáty v okolních městech a  v informačních centrech  by jistě pomohly i k propagaci dění v našem městě.

Únava z kultury? Je to spíše výmluva, ale setkám se s tím. Že prý je nabídka tak velká, že se nedá stihnout. Kéž by tomu tak bylo.  Co by pak museli říkat v Litomyšli... Je to spíše tím, že se akce kumulují do úzkých dopředu známých časových období a mezitím  se třeba nic neděje. V létě kulturu ve Třebové opravdu nikdo neprobudí, věřím však že jen do doby, dokud nebudou dokončeny expozice muzea v Klácelově ulici, které umožní i další akce ve venkovním prostoru. Také v lednu bývá nabídky chudší než jindy. Omlouvalo se to plesovou sezónou. Ale letos není třeba ani žádná výstava. Daří se postupně plnit měsíce  červen a září, které bývaly dříve  také dost slabé. Jde také o nabídku. Kulturní centrum ale není vhodné na rockové koncerty, bylo už ověřeno, také na plesy. Naštěstí máme Národní dům. Tam by  zatím takové akce chybí, třeba v gesci Města nebo ve spolupráci. A ještě jeden postřeh: účast městských zastupitelů na kulturních akcích je skutečně nízká, od doby, kdy se tvoří kulturní komise ze zástupců volebních stran to je podobné i s jejími členy. A často je to tak, že představitelé a členové kulturní instituce chodí jen na svoje vlastní akce, ostatní je nezajímají, i když mají podobné zaměření. Jako by si chtěli hrát jen na svém písečku. Je to škoda, ale je těžké s tím něco udělat. Na návštěvnosti kulturních akcí v roce 2009 se mohla také projevit ekonomická krize, vstupenky nejsou nejlevnější. Ale pro mládež nic neznamená dát stokoruny za drink a kouření  na diskotéce a skoro dvě stovky za lístek v multikině. Je svoboda a nikdo nesnáší mentorování. Ale tím, že budeme dotacemi podporovat kulturu nekvalitní, kulturní život ve městě nepovzneseme. Kéž by to bylo v roce 2010 lepší. 

  • Milan Mikolecký 3.1. 2009
  •