7 otázek pro radní Janu Pernicovou o změnách ve středním školství Pardubického kraje

7 otázek pro radní Janu Pernicovou o změnách ve středním školství Pardubického kraje
1. Proč se má snižovat počet tříd na gymnáziích a obchodních akademiích a ne na těch, které mají dětí nedostatek?
"K tomu máme dva hlavní důvody. Tím, prvním je to, že tyto školy měly být vždy školami výběrovými a elitními, což ve chvíli, kdy na nich studuje téměř polovina všech žáků v kraji, rozhodně neplatí. To je způsobeno přijímáním stále stejného počtu žáků při neustálém snižování celkového počtu dětí. Na gymnázia a obchodní akademie v našem kraji bylo přijato 1121 žáků, přičemž se o studium na těchto školách ucházelo 1397 dětí. Z toho vyplývá, že studium bylo umožněno téměř každému. Lze takovou školu považovat za výběrovou? Považujeme to za dlouho neřešený problém, kdy kapacita těchto škol odpovídá silným ročníkům ze sedmdesátých let.
Díky menšímu počtu tříd budou na těchto školách opět studovat jen ti skutečně nejlepší. A za druhé, vzdělávací systém musí co nejlépe vyhovovat požadavkům trhu práce. My jsme v situaci, kdy naše školy chrlí spoustu maturantů a poté i vysokoškoláků se všeobecným, ekonomickým nebo humanitním vzděláním, kteří pak nemusejí najít odpovídající uplatnění. A to vše v době, kdy společnost trpí stále větším nedostatkem technických a řemeslných profesí. To nevyřešíme zavřením škol, které takové vzdělání poskytují, ale naopak motivováním dětí, aby si vybraly právě je. Navíc není pravda, že se těchto škol změny nedotknou. I jejich síť budeme optimalizovat, aby co nejlépe naplňovala už zmiňované cíle. Těmito kroky v uskutečňování změn ve středním školství našeho kraje naplňujeme obsah koncepce schválené našimi předchůdci v letech 2005 a 2008, k jejíž realizaci však nenašli dostatek odvahy."
2. Máte už nějaké reakce ze škol, kterých se plánované změny dotknou?
„Když jsme projednávali danou problematiku na společných poradách s řediteli uvedených škol, vyjádřili s nimi všeobecný souhlas. Ve chvíli, kdy jsme oznámili své první konkrétní kroky, ozvali se někteří z těch, jejichž škol se změny bezprostředně dotknou. To je ovšem přirozená reakce. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že i řada z těch dotčených chápe změny jako logický a nezpochybnitelný krok reagující na společenskou profesní poptávku a pokles demografické křivky, který bude v nejbližších letech i nadále pokračovat.“
3. Zdá se, že tyto změny Vám ani Vašim kolegům na popularitě nepřidají. Nebojíte se toho?
„Někteří lidé z mého okolí mě od zahájení změn už v tomto, volebním roce samozřejmě zrazovali. Ale já jsem přesvědčena o tom, že reformu krajského školství je skutečně třeba zahájit co nejdříve. A tím neříkám uspěchaně, všechny kroky, které chceme realizovat, byly naplánovány na základě pečlivých analýz. Nakonec i kolegové Karamazov a Řezníček se prostřednictvím Mladé fronty DNES nechali slyšet, že současný stav vede k zániku výběrovosti a redukce škol je nezbytným krokem. Vede mě to k přesvědčení, že k tomu tak opozice i veřejnost přistoupí. Pozitivní výsledky těchto změn se ovšem projeví až za několik let.“
4. Někteří se nechali slyšet, že tímto rozhodnutí bráníte dětem získat vzdělání, jaké chtějí. Jak byste jim odpověděla?
„To, že děti s určitými předpoklady mohou o studiu například na gymnáziu vůbec uvažovat, je způsobeno tím, že se podobné kroky nedělaly průběžně v minulých letech. Na gymnáziích a obchodních akademiích vždy studovali žáci s vyšším nadáním a toto je pouze návrat na úroveň, jakou od takovéhoto vzdělání společnost očekává. Ostatně, pokud bychom takovým hlasům naslouchali skutečně pozorně, museli bychom zrušit veškerá přijímací řízení a žádným způsobem neomezovat kapacitu škol, což je absurdní. Na řadě gymnázií a obchodních akademií již ovšem přijímací řízení zrušena byla. Kde je pak ona výběrovost?
Pokud se vrátím zpět k meritu otázky, tak naším cílem je zároveň zatraktivnit studium na technických školách a učilištích natolik, aby vzdělání na nich dosažené bylo opravdu tím, o co budou děti stát."
5. Členové školského výboru tvrdí, že jsou pro ně tyto změny novinkou. Proč s nimi nebyly konzultovány?
„Podle dlouholeté praxe je zvykem s materiály, které podléhají schválení radou, seznámit členy příslušného výboru až po projednání v krajské radě, což je případ i těchto změn. Přesto byl předseda školského výboru Petr Řezníček přizván k předjednávání návrhu a považuji za samozřejmé informovat ostatní kolegy o navrhovaných opatřeních na nejbližším zasedání výboru. Nebýt mé nemoci, seznámila bych členy výboru s plánovanými změnami už v závěru minulého roku.“
6. Proč právě gymnázia a obchodní akademie? Proč se změny nedotknou i dalších oborů?
„Znovu opakuji, že na gymnáziích a v ekonomických oborech studuje 48 % všech žáků z regionu, což vede k už také zmiňované ztrátě výběrovosti těchto škol. Navíc to je v přímém rozporu s poptávkou na trhu práce po technických profesích. Změny se navíc dotknou i dalších, tedy technických a ostatních oborů. První konkrétní z nich budou představeny po jejich projednání krajskou radou v únoru tohoto roku. V článku v MF DNES, o kterém jsem se už zmiňovala, jsou velmi správně zmíněny tři možnosti, které Pardubický kraj má, pokud chce zlepšit situaci na jím zřizovaných školách. Školy sloučit, začít je rovnou zavírat nebo zúžit počet oborů a školy specializovat. Mohu říct, že všech těchto možností hodláme v rámci našeho plánu využít.“

7. Jaké další změny tedy v rámci středního školství v Pardubickém kraji plánujete?
„Ty změny byly už také do značné míry nastíněny a dotknou se jak vzdělávání všeobecného, tak i technického. Co se gymnázií a obchodních akademií týče, čeká nás další řešení situace na Orlickoústecku a Svitavsku. V oblasti technického a učňovského školství plánujeme optimalizaci celého systému, která bude spočívat hlavně v koncentraci příbuzných oborů na jednom místě a redukci oborů jen na takové, které na takovéto školy patří. Budou zapojeny i nové motivační prvky, jako například stipendia pro žáky těchto škol, a zintenzivněna spolupráce se zaměstnavateli, hospodářskou komorou a dalšími institucemi.“