-
7 otázek pro radní Janu
Pernicovou o změnách ve středním školství Pardubického kraje
1.
Proč se má snižovat počet tříd na gymnáziích a obchodních akademiích a
ne na těch, které mají dětí nedostatek?
"K tomu máme dva hlavní důvody. Tím, prvním je to, že tyto školy
měly být vždy školami výběrovými a elitními, což ve chvíli, kdy na nich
studuje téměř polovina všech žáků v kraji, rozhodně neplatí. To je
způsobeno přijímáním stále stejného počtu žáků při neustálém snižování
celkového počtu dětí. Na gymnázia a obchodní akademie v našem kraji bylo
přijato 1121 žáků, přičemž se o studium na těchto školách ucházelo 1397
dětí. Z toho vyplývá, že studium bylo umožněno téměř každému. Lze
takovou školu považovat za výběrovou? Považujeme to za dlouho neřešený
problém, kdy kapacita těchto škol odpovídá silným ročníkům ze
sedmdesátých let.
Díky menšímu počtu tříd budou na těchto školách opět studovat jen ti
skutečně nejlepší. A za druhé, vzdělávací systém musí co nejlépe
vyhovovat požadavkům trhu práce. My jsme v situaci, kdy naše školy chrlí
spoustu maturantů a poté i vysokoškoláků se všeobecným, ekonomickým nebo
humanitním vzděláním, kteří pak nemusejí najít odpovídající uplatnění. A
to vše v době, kdy společnost trpí stále větším nedostatkem technických
a řemeslných profesí. To nevyřešíme zavřením škol, které takové vzdělání
poskytují, ale naopak motivováním dětí, aby si vybraly právě je. Navíc
není pravda, že se těchto škol změny nedotknou. I jejich síť budeme
optimalizovat, aby co nejlépe naplňovala už zmiňované cíle. Těmito kroky
v uskutečňování změn ve středním školství našeho kraje naplňujeme obsah
koncepce schválené našimi předchůdci v letech 2005 a 2008, k jejíž
realizaci však nenašli dostatek odvahy."
2.
Máte už nějaké reakce ze škol, kterých se plánované změny dotknou?
„Když jsme projednávali danou problematiku na společných poradách
s řediteli uvedených škol, vyjádřili s nimi všeobecný souhlas. Ve
chvíli, kdy jsme oznámili své první konkrétní kroky, ozvali se někteří
z těch, jejichž škol se změny bezprostředně dotknou. To je ovšem
přirozená reakce. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že i řada z těch
dotčených chápe změny jako logický a nezpochybnitelný krok reagující na
společenskou profesní poptávku a pokles demografické křivky, který bude
v nejbližších letech i nadále pokračovat.“
3.
Zdá se, že tyto změny Vám ani Vašim kolegům na popularitě nepřidají.
Nebojíte se toho?
„Někteří lidé z mého okolí mě od zahájení změn už v tomto, volebním
roce samozřejmě zrazovali. Ale já jsem přesvědčena o tom, že reformu
krajského školství je skutečně třeba zahájit co nejdříve. A tím neříkám
uspěchaně, všechny kroky, které chceme realizovat, byly naplánovány na
základě pečlivých analýz. Nakonec i kolegové Karamazov a Řezníček se
prostřednictvím Mladé fronty DNES nechali slyšet, že současný stav vede
k zániku výběrovosti a redukce škol je nezbytným krokem. Vede mě to
k přesvědčení, že k tomu tak opozice i veřejnost přistoupí. Pozitivní
výsledky těchto změn se ovšem projeví až za několik let.“
4.
Někteří se nechali slyšet, že tímto rozhodnutí bráníte dětem získat
vzdělání, jaké chtějí. Jak byste jim odpověděla?
„To, že děti s určitými předpoklady mohou o studiu například na
gymnáziu vůbec uvažovat, je způsobeno tím, že se podobné kroky nedělaly
průběžně v minulých letech. Na gymnáziích a obchodních akademiích vždy
studovali žáci s vyšším nadáním a toto je pouze návrat na úroveň, jakou
od takovéhoto vzdělání společnost očekává. Ostatně, pokud bychom takovým
hlasům naslouchali skutečně pozorně, museli bychom zrušit veškerá
přijímací řízení a žádným způsobem neomezovat kapacitu škol, což je
absurdní. Na řadě gymnázií a obchodních akademií již ovšem přijímací
řízení zrušena byla. Kde je pak ona výběrovost?
Pokud se vrátím zpět k meritu otázky, tak naším cílem je zároveň
zatraktivnit studium na technických školách a učilištích natolik, aby
vzdělání na nich dosažené bylo opravdu tím, o co budou děti stát."
5.
Členové školského výboru tvrdí, že jsou pro ně tyto změny novinkou. Proč
s nimi nebyly konzultovány?
„Podle dlouholeté praxe je zvykem s materiály, které podléhají
schválení radou, seznámit členy příslušného výboru až po projednání
v krajské radě, což je případ i těchto změn. Přesto byl předseda
školského výboru Petr Řezníček přizván k předjednávání návrhu a považuji
za samozřejmé informovat ostatní kolegy o navrhovaných opatřeních na
nejbližším zasedání výboru. Nebýt mé nemoci, seznámila bych členy výboru
s plánovanými změnami už v závěru minulého roku.“
6.
Proč právě gymnázia a obchodní akademie? Proč se změny nedotknou i
dalších oborů?
„Znovu opakuji, že na gymnáziích a v ekonomických oborech studuje 48
% všech žáků z regionu, což vede k už také zmiňované ztrátě výběrovosti
těchto škol. Navíc to je v přímém rozporu s poptávkou na trhu práce po
technických profesích. Změny se navíc dotknou i dalších, tedy
technických a ostatních oborů. První konkrétní z nich budou představeny
po jejich projednání krajskou radou v únoru tohoto roku. V článku v MF
DNES, o kterém jsem se už zmiňovala, jsou velmi správně zmíněny tři
možnosti, které Pardubický kraj má, pokud chce zlepšit situaci na jím
zřizovaných školách. Školy sloučit, začít je rovnou zavírat nebo zúžit
počet oborů a školy specializovat. Mohu říct, že všech těchto možností
hodláme v rámci našeho plánu využít.“
7.
Jaké další změny tedy v rámci středního školství v Pardubickém kraji
plánujete?
„Ty změny byly už také do značné míry nastíněny a dotknou se jak
vzdělávání všeobecného, tak i technického. Co se gymnázií a obchodních
akademií týče, čeká nás další řešení situace na Orlickoústecku a
Svitavsku. V oblasti technického a učňovského školství plánujeme
optimalizaci celého systému, která bude spočívat hlavně v koncentraci
příbuzných oborů na jednom místě a redukci oborů jen na takové, které na
takovéto školy patří. Budou zapojeny i nové motivační prvky, jako
například stipendia pro žáky těchto škol, a zintenzivněna spolupráce se
zaměstnavateli, hospodářskou komorou a dalšími institucemi.“
- Podle webu Pardubického kraje
|