Stopy Třebováků opět mezi horskými velikány Nepálu        

V závěru loňského roku se vrátila z Himálaje miniexpedice složená ze dvou cestovatelských osobností,  Aleny Pirklové a Honzy Betlacha. Dvojice zkušených cestovatelů prožila sedm týdnů v oblasti, která stále přitahuje a bude přitahovat horolezce i turisty z celého světa. Zatím, co Alena se vrátila do Himálaje po dvou letech, pro Honzu to byla zkušenost zcela nová. Protože každý z  cestovatelů přinesl do expedice svoje letité cestovatelské zkušenosti, vznikl pár, který se vhodně doplňoval  a jak se ukázalo,byl schopen řešit i krizové situace.
Trasy expedice byly již doma dobře promyšleny a pečlivě připraveny. Všechny horské etapy přesunů  a výstupů byly od příletu do Lukly až po odlet z JIri ryze pěší a převážně bez nosičů. Tři sta kilometrů , většinou s plnou cestovatelskou výbavou na zádech a s převýšením 1,5 km, už vyžaduje  dobrou  fyzičku. První etapa začala 1.října v Lukle a pokračovala údolím Dudh Koshi River k ledovci Ngozumpa. Po týdnu, kdy  dorazili k ledovcovému jezeru Dudh Pokari , uskutečnili výstup na první pětitisícovku Gokyo-Ri (5360m.n.m). Během této cesty využívali k přespání většinou lodge, což nebylo jen z důvodu udržení alespoň základní hygieny, ale i možností seznámit se se zajímavými lidmi a s místními zvyklostmi. Při této příležitosti si Alena vzpomněla na malého chlapce, který ji před dvěma lety v Namche Bazaru na ubytovně obsluhoval. Po dvou letech to bylo opětovné a radostné setkání, ale o to víc bolestné loučení.
V druhé etapě se expedice soustředila na oblast  Národního parku Sagarmatha. Po devíti dnech vystoupala podél ledovce Khumbu do Base Campu pod Everestem, který se nachází ve výšce 5364 m. Nádherné počasí umožnilo nezapomenutelný výhled na horský masív nejvyšší hory světa a také plánovaný výstup na vrchol Kala Patthar (5550m). V této i následující etapě se bivakovalo a došlo tak i na vysokohorské vybavení nesené na zádech. Další týdenní trek vedl přes Tengboche, kde se minivýprava  zúčastnila v klášteře bohoslužby pro „návštěvníky hor“ a dále pokračovala do Namche Bazaru. Zde si konečně Alena s Honzou dva dny  odpočinuli a načerpali  potřebnou energii pro závěrečnou cestu.
Poslední, téměř čtrnáctidenní putování pod horskými velikány kopírovalo  klasickou trasu přes horské sedlo Lamjura La do Jiri Bazar, kam expedice dorazila 2.listopadu. Odtud se přesunula autobusem do Káthmandu a pak do Chitwanu, do  nejstaršího  národního parku v Nepálu. Sloní safari v džungli se spoustou exotických zvířat a  rafting na Thrishuli River, byly spestřením jinak ryze vysokohorské expedice.Závěrečnou třešničkou na pomyslném cestovatelském dortu byla návštěva Pokhary, druhého největšího města v Nepálu, které sice nevyniká památkami, ale je zasazeno do nádherné jezerní krajiny s nezapomenutelnými západy slunce a s pohledy na masív Anapurny. A co říci závěrem. Třebováci nezanechali v Nepálu jen otisky  svých bot, ale i otisky hmatatelné. Až se do této odlehlé části světa vypravíte, možná, že narazíte na stěnách lodge, nebo v pamětních knihách na nálepku se znakem českořebovského kohouta. Pokud se chcete s Alenou Pirklovou a Honzou Betlechem setkat a dozvědět se o expedici do Himálají více, máte k tomu jedinečnou příležitost. Osmého února v 18 hodin pořádá ZO ČSOP Zlatá studánka na ZŠ Habrmanova besedu s oběma cestovateli.
                                                                                                         Podle vyprávění členů expedice zaznamenal M.Michalski
 

Přiložené snímky jsou z archívu expedice: