-
Výkopy
odkryly pozůstatky starých domů
- V místech, kde nyní v souvislosti se stavbou dopravního terminálu na
Bezručově náměstí vzniká nový, kruhový objezd a úprava křižovatky, došlo
počátkem roku 2009, při výkopových pracích, jejichž cílem byly přeložky
veškerých kabelů, potrubí a dalších inženýrských sítí, které ležely ukryty
lidským zrakům hluboko pod zemí a nacházely se v místě budoucí stavby,
k objevení pozůstatků tří starých domů, které v těchto místech
v minulosti stávaly a počátkem šedesátých let 20. století ustoupily úpravě
Bezručova náměstí, Nádražní ulice a výstavbě budovy tehdejšího Provozního
oddílu ČSD.
-
-
Stiborův dům čp. 568
- Dům čp. 568, který stával na místě dnešní
bytovky čp. 1707 a 1708, na rohu ulic Sadové a Nádražní, byl jednou
z nejstarších staveb v této lokalitě. Postaven byl roku 1853 a jeho prvním
majitelem se stal František Antl. V roce 1894 náležel strojvedoucímu
Josefu Neugebauerovi. Roku 1933 je jako jeho majitelka uváděna vdova po
Františku Neugebauerovi, Helena. Následně dům převzala jejich dcera Marie,
provd. Stiborová.
- V přízemí domu čp. 568 byl v roce 1901
zřízen uzenářský krám. Během let zde vznikly krámy dva. V levém z nich se
nacházela trafika Marie Marklové, vdovy po knihkupci H.V. Markovi, který
zemřel jako voják v roce 1917. Vpravo býval obchod potravinami Anny
Truchové, kterou vystřídal obuvník Josef Pajer.
- V domě čp. 568 bývalo také první sídlo
obchodu prádlem a galanterním zbožím Josefíny Wildové, která po čase
přesídlila do druhého, sousedního Neugebauerova domu čp. 982. Dům
ustoupil nové výstavbě v roce 1955.
- Ve výkopu vyhloubeném v měsíci březnu 2009
před domem čp. 1708 se objevily vrstvy starých cihel, jejich úlomků a
opracovaného lomového kamene, pozůstatků někdejšího zdiva.
-
-
-
-
Bidlův dům čp. 586 v Nádražní ulici
- V místech budovy Provozního oddílu
stával od roku 1866 jednopatrový dům čp. 586. I zde se v průběhu let
vystřídalo několik živností. Tou první známou byla od roku 1881 továrna
likérů a výčep lihovin Viléma Bidly. Roku 1903 si v domě otevřel
holičství Jan Pětník a o tři roky později zase Jan Obalil řeznictví a
vývoz masa. V letech první světové války se v domě nacházel prodej tabáku.
Přestavbou prošlo v roce 1935, již za majitele stavitele Františka
Plašila, přízemí domu. Tehdy zde bylo otevřeno řeznictví Františka
Habrmana. To zde zůstalo v provozu až do doby demolice stavení v červnu
1960, provozované pod hlavičkou podniku Pramen.
- Při výkopových pracích v sousedství sběrny
Sazka byly objeveny kamenné základy domu, včetně hlavní domovní zdi,
části cihelného zdiva a množství úlomků cihel. Základy byly z větší části
odstraněny stavební technikou ve dnech 19. a 20. března 2009. Na povrch se
dostal také značný kus původního olověného vodovodního potrubí.
-
-
-
-
Popperův dům čp. 772 na rohu Nádražní ul. a Bezručova nám.
- Hned vedle Bidlova domu, oddělená úzkou
uličkou, vedoucí k Loudově domku čp. 891 v Komenského ulici, dnes již
rovněž neexistujícímu, častým místem sáňkování dětí z okolí, stávala od
roku 1903 secesní vilka čp. 772. Postavena byla pro obchodníka dřívím a
prodejce karbidu, Ludvíka Reitera. Od něho se vilka dostala do vlastnictví
židovského obchodníka starým železem a textilními zbytky Alfréda Poppera.
V roce 1937 si vilku od Popperových synů pronajala firma Bratří Hofmanové,
velkoobchod dřívím, která zde zřídila vlastní kanceláře. V letech druhé
světové války, kdy byla nemovitost čp. 772 jako neárijský majetek
německými úřady zabavena, byla zde zřízena úřadovna NSDAP. V poválečném
období, kdy dům náležel městu, zde postupně sídlilo komando sovětské NKVD,
lesní správa a konečně policejní stanice, roku 1950 vystřídaná Městským
oddělením VB.
- Demolice čp. 772 proběhla také v roce
1960. Při nyní prováděných výkopech byl objeven dobový litinový kanálový
vstup s ozdobnou mříží, pocházející z původního stavení, a opět řada
úlomků cihel a část cihelného i kamenného zdiva základových zdí. V
červnu 2009 byla při bagrování okolního terénu objevena část dlouhé zdi,
vystavěné z opracovaných žulových kamenů. Jednalo se o část oplocení
někdejší Popperovy zahrady.
Martin Šebela
-
-
|