Českotřebovský deník 122

MUDr. Čeněk Šilar, primář neurologického oddělení Orlickoústecká nemocnice, a. s.

Petice, kterou prý tak nikdo nemyslel, plní stránky novin a televizní vysílání

Iniciátory petice neodsuzuji, každý má právo se vyjádřit. Jenže ve skutečnosti o žádnou petici nejde. Aby byla tato iniciativa uznána a projednána jako petice, musela by splňovat určená kritéria. Takto jde jen o vyjádření skupiny osob, které mají společný názor. Přesto je k něčemu dobrý,. Třeba k tomu, že tradiční zdejší kritici toho, že některé vlaky ve Třebové nestaví jsou konfrontováni s tím, že zajistit dopravní obslužnost v našem regionu není až tak jednoduché a že spolupráce Města, Pardubického kraje a Českých drah má nějaký smysl. Už proto se konala v prosinci 2009 ve Třebové dopravní konference, která prezentovala budovaný dopravní terminál a nyní se vše připravuje na. novou situaci po dokončení stavby. Investice, která nemá ve městě obdoby je budována pro celý region. Je také dobře, že se ozvali i občané z okolí, např. až z Jablonného nad Orlicí a vypovídají o tom, že považují za potřebné, aby se význam českotřebovské železniční stanice nesnižoval. Je to ukázka jakési soudržnosti regionu. Má to i další vazby na zřízení poštovního uzlu, tedy moderního distribučního střediska a zajistí nám a našemu okolí snazší cestu po republice a do Evropy. Může současně změnit i trasy některých autobusových spojů a na tom všem může Česká Třebová jen vydělat. (mm)

Petice odjinud jsou v módě?

Setkal jsem se i s tímto názorem, ve kterém se srovnává petice k jízdním řádům s peticí za záchranu stavby nebo nádražní budovy v Ústí n.O. jako petice zorganizovaná z dálky, ze "zeměkoule". Nejde mi přesně o tuto ústeckoorlickou nádražní budovu, ale prostě o to, že ve skutečnosti může právě jen petice odjinud podat objektivnější pohled na situaci, než jak ji vidí sami vlastní občané jednoho konkrétního města, zpracované místními lobbisty. Takový "brainwashing" se totiž např. v Ústí nad Orlicí opravdu podařil. Můžeme zde najít v jednom šiku "odesáky" s komunisty i s dalšími jak brání jako jeden muž všichni svého starostu ať se jedná o Kociánku nebo o nádraží před zlými a škodlivými občanskými iniciativami. Zbourat historický objekt můžete totiž jenom jednou, a už se s tím nic neudělá. Jistě by dnes nikdo nedokázal zbourat nádraží v Těšnově. Povídá se také, že "zachránci" a petičníci" chodí pozdě, že zdržují. Ano, opravdu se to tak může zdát lobbistům, kteří nehledí na nic než na svůj jediný zájem a všechno ostatní jim může být ukradené. Na venek se totiž často záměry lobbistů dostanou až pozdě, nebo zcela nečekaně, třeba i náhodou a potom teprve začíná reakce, a než se rozjede naplno, může uplynout nějaký čas. To vše ovšem neznamená, že by se tento hlas veřejnosti neměl vzít v úvahu a neměl by se přezkoumat. (mm)

Kdyby byly všechny záměry od začátku veřejně projednané, odpadla by potřeba vytvářet "pozdní" občanské iniciativy.

Takové byly i v našem okolí. Některé vznikly, aby reagovaly již na připravené studie, tedy poměrně včas.Vzpomeňme na činnost Zeleného Kohouta, Přátele údolí Husího krku a další. Snažili se zabránit výstavbě severní varianty R35 a snad jí i zabránily. Dnes jiní zase brání stavbě varianty jižní a také jen proto, že nebyla včas veřejně a správně projednána na veřejnosti. To stejné platí i o obyvatelích Skuhrova, kteří vytvořili svoje vlastní občanské sdružení "Náš Skuhrov" vlastně proto, že se do té doby s nimi nikdo pořádně nebavil. Je pravda, že záměr byl projednán v zastupitelstvu, vyvěšen na úřední desce MěÚ, ovšem jen tak, aby se "vlk nažral a koza zůstala celá", tedy pro veřejnost v málo srozumitelné podobě. Nelze tedy nikoho vinit za to, že mezitím TEZA jako potenciální investor pořídila nákladné posudky a hodnocení a utratila za to jistě 300 tisíc korun. Kdyby se někdo zeptal občanů ve Skuhrově včas a požádal je o předběžný souhlas, tak by nebylo třeba dělat složitou anabázi spojenou se změnou územního plánu a hodnocení EIA. Na druhou stranu bychom možná nevěděli, zda lze nebo nelze ve Skuhrově a na Kozlově větrníky stavět a jakou to má skutečnou ekonomickou návratnost. Ještě (ekonomicky) horší by bylo, kdybychom se drahé stavby pustili a teprve potom se zjistilo, že vybudovaný větrník, i tak ne příliš výnosný, bude možné provozovat jen s velkým omezením. (mm)

Budou (muset) gymnazisté chodit na obědy na internát?

Pokud se tak stane, gymnázium uspoří a pomohlo by to také zlepšit ekonomiku jídelny SOŠ a SOU TO na Skalce. Po otevření stravování v Národním domě Skalku některé firmy opustily a chodí jinam a také počet žáků na učilišti na Skalce se postupně zmenšuje. Gymnázium a VDA, tedy školy financované z krajského rozpočtu, zatím chodí na obědy do zelené jídelny ZŠ Habrmanova. Na gymnázium asi 300 žáků. Pokud by se stravovali nově právě na internátu, mělo by ti jistě pozitivní vliv na ekonomiku stravovacího provozu na Skalce, ale naopak negativní vliv pro jídelnu v Habrmanově ulici, kam žáci chodili a chodí dosud a kde jsou velmi spokojeni. Jde o ekonomický stimul, spočívající v tom, že pro stravování v jídelně ZŠ Habrmanova je nutné platit z rozpočtu školy (vlastně kraje) tomuto subjektu za stravující žáky úhradu (příspěvek). Situace se nelíbí ani učitelům a rodičům zvláště z nižšího stupně gymnázia. Cesta na Skalku není až tak dlouhá, ale vede přes skutečně rušnou hlavní komunikaci a přes vyznačený přechod u kavárny Tazzina, ale bez světelné signalizace a nějaké jiné zvýšené ochrany. Klade se ještě další otázka: proč se toto šetření týká právě jen gymnázia a už nikoliv žáků VDA, která je přece také střední škola řízená Pardubickým krajem. VDA má zřejmě svoje normativy a počty žáků nastavené tak, že se jim daří finančně náklady na stravování v Habrmanově ulici pokrýt. Pokud však Pardubický kraj gymnáziu nedal pro stravování na ZŠ Habrmanova potřebné finanční prostředky a v jídelně na Skalce budou potřeba, je rozhodnutí ředitele školy nabíledni. Těžké mu vyčítat změnu, která jinak chod školy neovlivní. Těžko ušetří tuto částku někde jinde. Rozpočty škol jsou totiž zvláště v letošním roce opravdu neúnosně nízko a platí to pro všechny střední školy bez rozdílu. Mohu to potvrdit z informací o rozpočtu školy kde učím, tedy střední zdravotnické školy v Ústí nad Orlicí. Pokud má škola topit a svítit, nezbývá něž šetřit všude, kde to jde. je jasné, že to platí pro naše gymnázium. Stojí za úvahu, jak dodatečně ochránit přechod pro chodce přes hlavní silnici na Skalce. Je frekventovaný i tak, hodí zde mnoho lidí včetně žáků střední školy na Skalce. Nějaké varovné zařízení či měřič rychlosti podobný těm, co mají v Litomyšli, by neškodil.... (mm)