Boj o záchranu historické budovy ústeckého nádraží z roku 1874 a možná i úporná obrana vedoucí k jeho zbourání, kterou vedl majitel budovy (ČD) společně s Městem Ústí nad Orlicí, jsou ve skutečnosti velkou propagací zmíněné budovy. Stav věcí je takový, že budova bude zachráněna a s největší pravděpodobností (již potřetí a definitivně) prohlášena za kulturní památku. Ústecké nádraží se tím stalo jedním z nejznámějších v celé ČR. Svědčí o tom i velikonoční tematický večer "Naše nádraží" na ČT 2. Nedávno se v Senátu ČR konalo veřejné slyšení, jehož výstupem je nutnost připravit pro historickou budovu budoucí využití. V Ústí nad Orlicí a jeho sdělovacích prostředcích jako by to nevnímali, pokračuje zde negativní kampaň, na kterou již nebudeme odpovídat. Město svolalo na 14. dubna jednání o budoucím využití nádraží, ale současně nebylo předem schopno zajistit jakékoliv podklady (plánky, řezy, výměry, situaci), aby se bylo možné na jednání odpovědně připravit. Oprava budovy a její nové využití je naším hlavním cílem. Chceme, aby v historické železniční budově známé v celé ČR, byl připraven přitažlivý program a to nejen regionálního, ale celostátního významu. K tomuto cíli směřujeme a chceme nyní tyto možnosti předložit náš pozitivní program. Dokumenty o budoucích možnostech využití již připravoval expertní tým od ustavení našeho občanského sdružení. Naše náměty bude možné upřesnit podle znalosti stavebního řešení budovy a povědomí o ploše, která bude potřeba pro zajištění provozu. Máme vlastní expertní tým, který pak následně dokáže rychle a zdarma připravit návrhy řešení ve formě studie. Rekonstrukce budovy si vyžádá změnu vnitřní dispozice budovy, vznikne solidní zázemí pro cestující v létě i v zimě, odpovídající modernímu provozu třetího tisíciletí, po stránce péče o cestující veřejnost i další návštěvníky, které opravená budova přitáhne. Nádraží bude mít dostatečné zázemí pro parkování a autobusové připojení městskou i příměstskou dopravou, od autobusů bude možné přejít "suchou nohou" až do historické budovy kde budou i další aktivity. Z připravených možností uvádím: 1) Historickou železniční expozici o celé Ferdinandově severní dráze + další samostatná místnost pro krátkodobé expozice. Shromažďujeme informace o exponátech v soukromém držení, které zatím není kde vystavit. Zde budou vystaveny přímo ve velmi známé historické železniční budově na hlavní trati, navíc prohlášené za památku. Lepší místo nenajdeme. 2) Expozice bude mít navíc i svůj badatelský cíl, zachycovat a sledovat zachovávání průmyslového dědictví v ČR. To umožní působení odborně zaměřeného pracovníka nebo týmu. Bude také shromažďovat digitální dokumentární železniční archiv (fotografie, filmy,....), který bude brzo vyhledáván a dobře využit. 3) Prezentace regionu je samozřejmostí, a to nejen blízkého, ale i širšího, právě odtud je nástup nejen na "cyklo & in-line království (nádraží je přesně v centru 40km cyklostezek, které vedou třemi směry na Choceň - Letohrad a Č. Třebová), ale i např. do kralické pevnostní oblasti, do Orlických hor, na Pastvinskou přehradu, na vodácké akce na Tiché Orlici... Pro město i region by sloužilo infocentrum a třeba i půjčovna kol a lodí, kde bude možné zaměstnat i osobu ZTP, což zlepší možnosti financování. Podle potřeby lze uvažovat i o dalším rozšíření (ubytovna). 4) Modelová železnice v těsné návaznosti na restauraci, modelové kolejiště by mohlo znázorňovat třeba i železniční tratě v regionu s jejich zastávkami, podobně jako v jiné restauraci v Brně jezdily vláčky i v rámci sousední restaurace ( třeba i až k některým stolům). 5) Venku bude v sousedství budovy letní parková železnice pro děti v pravidelném provozu o sobotách a nedělích případně i jiných dnech, k tomu zahradní posezení. Námětů na využití je samozřejmě více. Budova nádraží je sice od centra města vzdálena, ale na tom by se postavením nové budovy nic nezměnilo. Oušťáci to chápou především z tohoto hlediska. Budova ale bude dobře dostupná, městskou dopravou, autem, na kole, na bruslích i pěšky, samozřejmě vlakem. Takto využitá budova by se jistě stala brzo i cílem Oušťáků. Pokud jim není daleko zajet na oběd či večeři na Andrlův chlum nebo na Hrádek, přijeli by i sem, důvodů proto bude více... Je třeba uvažovat i o finanční stránce projektů. Budou zde komerční prostory (restaurace) a další, které lze spolufinancovat z grantů na cestovní ruch, třeba od Pardubického kraje, ale jistě i dalších zdrojů. Předpokladem je také nadšenectví a podnikavost a spolupráci se soukromým sektorem. Jako příklad uvádím "Muzeum řemesel Letohrad", které je také takovým zázrakem - jde to soukromé muzeum mimořádně vydařené. nevzniklo však bez pomoci města V Ústí nad Orlicí to zatím vypadá, že od města se zatím moc s podporou počítat nedá. V ohlasech na nedávný televizní pořad na ČT2 bylo našemu občanskému sdružení televizním divákem připomenuto, že bude-li v Ústí osvícený starosta, jistě nenechá nádraží padnout. Budeme tomu věřit do poslední chvíle a snažit se, aby se naše plány podařilo vyplnit co nejlépe. Za občanské sdružení Nádraží nedáme! Mgr. Milan Mikolecký
|