- Vykloubená záhada
- Zvolit vhodný nadpis je velmi důležité, protože už špatně zvolený nadpis potenciálního čtenáře nejenže nenavnadí, ale ani nezaujme, ba od četby přímo odradí. Abych tedy nerozhodným napověděl, řeč bude o místu přepadu našich ubohých poddaných, jak se dochovalo v jakémsi kancelářském taháku snad z let 1278 až 1281 a jak jsem tomu přišel na kloub.
- Jeho pohnutý osud ukončil vídeňský profesor Oswald Redlich přetištěním v edici Eine Wiener Briefsammlung zur Geschichte des Deutschen Reiches und der österreischischen Länder in der zweiten Hälfte des Xlll. Jahrhunderts. Nach den Abschriften von Albert Starzer herausgegeben von Oswald Redlich. Mitteilungen aus dem Vaticanischen Archive, herausgegeben von der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, II. Band (Wien 1894), pod nadpisem „Abbas episcopo“. Doposud sporné místo zní: „…nostros pauperes in cribonia…“, které sám editor opravil na „Tribovia“, prý proto, že tehdejší písaři „c“ a „t“ a také „n“ a „v“ psali podobně (o tom např. A. Profous, Místní jména III, M-Ř, str. 3). Ona „cribonia“ opravdu vypadá jako zkomolenina nějakého místního jména, ale jeho interpretace jako Třebová je sporná a pohříchu velmi subjektivní, navíc kromě České by vcelku logicky mohlo jít i o Třebovu Moravskou.
- Na polovičaté řešení už před časem upozornil David Smyčka. „Česko-moravské“ pomezí na výřezu z Fabriciovy mapy znázorňuje jak Českou (Behemisch Trieba), tak i Moravskou Třebovu (Merisch Triba) pod hradem Cimburk u /Městečka/ Trnávka (Tyrnow), přičemž „Tribonia“ u Moravské Třebové má být hledaná Tribovia - cribonia.
-
- Fabriciova mapa Moravy z roku 1569 (vydání 1625, výřez; ex: Česká Třebová - historie, osobnosti 2, str. 99)
Jenže i s trochou fantazie chápaná mapa jako „dobová ilustrace“ je povýtce zavádějící, protože opat malým začátečním písmenem dává zřetelně najevo, že se nejedná o vžité místní, ale o dosud neustálené pomístní jméno, vlastní jméno neživého přírodního objektu a jevu na Zemi a toho člověkem vytvořeného objektu na Zemi, který není určen k obývání a je v krajině pevně fixován. To jméno zní „chřib“ ve významu pahorek, kopec, vrch, nářečně „skřib, (východočesky) křib, kříba, kříp, skříp“. A protože latinské „in“ je předložka „na“, je tím i dáno, co je psáno: in cribonia znamená na kříbě, dodnes Křib, místní část České Třebové (a jako z udělání s ulicí Na Křibě).
Někde odtud hnali tehdy za sebou nezvaní hosté Třebováky až ke hradu svého pána Ctibora, možná na vrchu Mirand nad Mladějovem, možná v bažinách Krotenfulu na jižním konci Žichlínku. Asi z (pochopitelných) důvodů utajení jsme ponecháni dohadům.
Miloslav Renčín, 30. apríla 2010
