Vážený pane Gregare!

 

S velkou pozorností jsem si přečetl ve Zpravodaji Váš článek o výstavbě dřevěných zátarasů ve městě,jako ostatně vše,co se této tématiky týká,Musím Vám však sdělit, že se mýlíte, když říkáte, že směr na Litomyšl byl zcela volný. Těsně před železničním podjezdem, kousek od Stolínova řeznictví stál taky. Taky bych se divil, že by tak strategické místo přehlédli. Pak už zbýval jen ten druhý podjezd na serpentinu, ale ten směr jim nemohl vyhovovat pro rychlost ústupu. Bydlel jsem v blízké Tkalcovské ulici a měl jsem ho na očích téměř denně a taky jsem ho několikrát prolézal. Možná nebyl dokončen, ale ty mohutné dlouhé klády vidím jako dnes. Možná byly srovnány podle plotu, to už si přesně nedokážu vybavit, bylo mi 10 let. Ale když to všechno skončilo, tak jsem odtud osobně odvalil domů dva špalky v délce něco přes metr o průměru 30-40 cm. Měl jsem to do Tkalcovské ulice kousek. Dnes tam stojí BILLA a ze všech původních staveb jen ta naše chalupa.

V některém starším čísle Zpravodaje je článek zabývající se rovněž touto tématikou a je u něj fotka, která mě nadzvedla. Ukazuje situaci, kterou důvěrně znám. Když se Schernerova vojska valila městem, zanechávala za sebou dost vojenského materiálu a to bylo něco pro nás kluky. V pivovarském rybníku, který byl v té době bez vody, stála pásová motorka BMV, polopásové bojové vozidlo s protiletadlovým čtyřčetem a dál ke stavidlu dělo asi — ráže  80 mm s hlavní natočenou na město. Všechno s municí a kolem plno dalšího vojenského materiálu. Zásobníky u čtyřčete byly plné. Zřejmě bylo vše odborně znehodnoceno, protože pokusy starších kluků vystřelit si byly marné. Viděl jsem kluka jak mlátí o patník patonou o průměru asi 20mm za účelem vyviklat střelu a získat tak střelný prach, který byl hlavním artiklem. Ta kule měla hliníkovou špičku a to už jsem tenkrát věděl, že to bude něco tříštivotrhavého a tak jsem se klidil. Z bezpečné vzdálenosti na něj řval nějaký dospělák, ať toho okamžitě nechá. Marně. Ale povedlo se mu to a nic se nestalo. Stejným způsobem se podařilo starším klukům dostat náboj z nábojnice od toho děla.Tam byl střelný prach v podobě trubiček dlouhých asi 80cm a stěmi byla teprve legrace.V příkopě u silnice ležela hromádka vajíčkových granátů,ale těch si nikdo nevšímal. Asi budily příliš velký respekt. Dodnes nechápu,že se tenkrát nikomu nic nestalo.

Zpravodaje si schovávám, ale ten ve kterém je článek s tou fotkou zrovna nemohu najít, takže ani nevím, kdo to psal a hlavně kdo má tu fotku, kterou bych moc rád vlastnil. V jednom květnovém čísle je článek ve kterém píši jak jsem byl přítomen situací kdy vojáci, nebo spíš Volksturm vedou dvě skupiny ruských zajatců právě místy,o kterých zde píši....

Karel Morkes, Okna 8, Litoměřice.

Poznámka: Snímky fotografoval můj otec Emil Mikolecký, jsou ve velkém počtu ve sbírkách Městského muzea a samozřejmě v kopii také v archivu redakce. Do Litoměřic fotografii pošlu. (MM)

Uvádím fotografie zátarasů v ČT, které se podařilo shromáždit: (uvedený zataras, o kterém píše Karel Morkes však mezi nimi není, všechny ostatní, o kterých píše Oldřich Gregar se podařilo zdokumentovat.

Palisády -protitankové zábrany v České Třebové v roce 1945  - přehled fotografií - archiv M. Šebely    

Ještě fotky z pivovarského rybníčka z roku 1945               

---