Skvělý dramatik, proslulá hra, strhující téma, silné emoce, zápas o nesmrtelnost, namísto zbraní hudba. Strhující drama o velikánech lidstva i o nás samých nabídne kromě hereckých výkonů i setkání s Mozartovou hudbou a operními áriemi. Do České Třebové přivezlo Východočeské divadlo Pardubice a vynikající režisér Michael Tarant, nyní definitivně designovaný do divadla v Olomouci, nejen vynikající soubor, vynikající výpravu a také Komorní filharmonii Pardubice, aby Třebováci mohli v rámci hudebního festivalu Antonína Bennewitze vidět a slyšet celou inscenaci  ve stejné kvalitě jako na premiéře minulý týden v Pardubicích. V dalších reprízách již bude hudební stránka díla prezentována  jako nahrávka. Bude chybět tedy autentičnost a prostorovost, jaká se dá dosáhnout jen  při orchestrální prezentaci díla.  V porovnání s premiérou v Pardubicích  měla Česká Třebová ve skutečnosti  hudební stránku ve skutečnosti ještě daleko lepší než Pardubice, protože ve Třebové hrála filharmonie v sále dole pod jevištěm a v Pardubicích za scénou, což se zvukové stránce nedá porovnávat. Režisér přitom zakomponoval i tuto variantu a tak jak Mozart, tak Salieri  hráli také dole s orchestrem a Mozart "dirigoval"....  Přesto některé efekty byly prezentovány z nahrávek a zde musím podotknout jediný nedostatek tohoto představení a to bručení (dovezené) aparatury.  Byla to aparatura divadelní, českotřebovské Kulturní centrum na tom nemá žádnou vinu.   Režisér nenechal nic náhodě, před představením se v sále konala náročná jevištní  zkouška, prakticky tedy herci i muzikanti zahráli Amadea vlastně ve Třebové dvakrát.....

K hodnocení musím naspat že to bylo představení úchvatné získalo si skutečně všechny  diváky (posluchače).  Škoda, že jich však nebylo více, protože myslím, že v letošní divadelní sezóně lepší divadlo už nebude.  Je to známé téma, popularizované Formanovým filmem, ale zde jsme mohli shlédnout, jak se toto téma dá vynikajícím způsobem  zpracovat pro divadelní prkna. Filharmonie tomuto představení dodávala lesk a považuji za velkou škodu, že mimořádnou nabídku nepřijala větší část kulturní veřejnosti. Přišli však studenti gymnázia, za to je třeba kantorům poděkovat. Zastupitelé i učitelé byli jen v slaboučké menšině, lékaře na kulturní akci málokdy uvidíš. Chybí nám ve městě jakási širší  "elita", která by měla k takovýmto akcím patřit. Na lidovou zábavu, situační komedie se známými pražskými herci je třeba v sále dávat přístavky. Myslím, že propagace byla dostatečná a titul atraktivní. Nebyl to sice zas tak zlé (jako posledně na Puccciniho opeře Tosca), sál byl zaplněn asi z poloviny, ale mohlo nás tam být mnohem víc. Zvlášť na tak krásné inscenaci. Všichni jsme herce i muzikanty odměnili (letos na Bennewitzově festivalu již podruhé) dlouhotrvajícím potleskem vstoje....                                                                                                                                                         Milan Mikolecký

Fotografie z českotřebovského představení                             Osoby a obsazení a fotografie z premiéry ZDE