|
Skvělý dramatik, proslulá hra, strhující téma, silné emoce,
zápas o nesmrtelnost, namísto zbraní hudba. Strhující drama o velikánech
lidstva i o nás samých nabídne kromě hereckých výkonů i setkání s Mozartovou
hudbou a operními áriemi. Do České Třebové přivezlo Východočeské divadlo
Pardubice a vynikající režisér Michael Tarant, nyní definitivně designovaný
do divadla v Olomouci, nejen vynikající soubor, vynikající výpravu a také
Komorní filharmonii Pardubice, aby Třebováci mohli v rámci hudebního
festivalu Antonína Bennewitze vidět a slyšet celou inscenaci ve stejné
kvalitě jako na premiéře minulý týden v Pardubicích. V dalších reprízách již
bude hudební stránka díla prezentována jako nahrávka. Bude chybět tedy
autentičnost a prostorovost, jaká se dá dosáhnout jen při orchestrální
prezentaci díla. V porovnání s premiérou v Pardubicích měla
Česká Třebová ve skutečnosti hudební stránku ve skutečnosti ještě
daleko lepší než Pardubice, protože ve Třebové hrála filharmonie v sále dole
pod jevištěm a v Pardubicích za scénou, což se zvukové stránce nedá
porovnávat. Režisér přitom zakomponoval i tuto variantu a tak jak Mozart,
tak Salieri hráli také dole s orchestrem a Mozart "dirigoval"....
Přesto některé efekty byly prezentovány z nahrávek a zde musím podotknout
jediný nedostatek tohoto představení a to bručení (dovezené) aparatury.
Byla to aparatura divadelní, českotřebovské Kulturní centrum na tom nemá
žádnou vinu. Režisér nenechal nic náhodě, před představením se v
sále konala náročná jevištní zkouška, prakticky tedy herci i muzikanti
zahráli Amadea vlastně ve Třebové dvakrát..... K hodnocení musím naspat že to bylo představení úchvatné získalo si skutečně všechny diváky (posluchače). Škoda, že jich však nebylo více, protože myslím, že v letošní divadelní sezóně lepší divadlo už nebude. Je to známé téma, popularizované Formanovým filmem, ale zde jsme mohli shlédnout, jak se toto téma dá vynikajícím způsobem zpracovat pro divadelní prkna. Filharmonie tomuto představení dodávala lesk a považuji za velkou škodu, že mimořádnou nabídku nepřijala větší část kulturní veřejnosti. Přišli však studenti gymnázia, za to je třeba kantorům poděkovat. Zastupitelé i učitelé byli jen v slaboučké menšině, lékaře na kulturní akci málokdy uvidíš. Chybí nám ve městě jakási širší "elita", která by měla k takovýmto akcím patřit. Na lidovou zábavu, situační komedie se známými pražskými herci je třeba v sále dávat přístavky. Myslím, že propagace byla dostatečná a titul atraktivní. Nebyl to sice zas tak zlé (jako posledně na Puccciniho opeře Tosca), sál byl zaplněn asi z poloviny, ale mohlo nás tam být mnohem víc. Zvlášť na tak krásné inscenaci. Všichni jsme herce i muzikanty odměnili (letos na Bennewitzově festivalu již podruhé) dlouhotrvajícím potleskem vstoje.... Milan Mikolecký Fotografie z českotřebovského představení Osoby a obsazení a fotografie z premiéry ZDE |