-
Po prvé ve Svitavách
Tak jsem opět po dlouhé době navštívil
Svitavy. Přesněji Krajskou soutěž amatérských filmařů pro Pardubický kraj.
Po unáhlené likvidaci příslušného odboru města Pardubice se ujala tohoto
úkolu paní, Dagmar Schulzová ze Svitavského kulturního domu. Kulturní dům
upravený před dvěma lety v budově opuštěného podniku je na dobré úrovni.
Velký kongresový sál, byl přímo přepychem pro necelou desítku přítomných
autorů, nepočítaje v to porotu, pořadatele a techniku. V počtech to bylo
přibližně „fifty, fifty“. Po krátkém úvodu začala projekce, která byla na
velice slušné úrovni. Kvalitní projektor zobrazoval pěkně prokreslený,
jasný a hlavně ostrý obraz. Jenom dvě malé připomínky je možné vytknout a
to místy příliš hlasitý zvuk. Na druhou stranu to bylo po prvé po dlouhé
době, kdy zvukař na přehlídce filmů neměl „vytočené“ basy na maximum a tak
se na to dalo zapomenout. Druhá připomínka se týká projekce. Promítalo se
zadní projekcí a promítací plocha byla mírně průhledná, takže byla vidět v
místě projektoru světlejší skvrna. Bylo to zajímavé, protože někdy to
vadilo a jindy, v některých záběrech, tento efekt vytvořil zajímavou
světelnou atmosféru a tak filmu to spíše pomohlo.
- A jaké byly filmy?
Něco málo podprůměrných, více průměrných a něco málo nadprůměrných, tak by
se dal charakterizovat ve zkratce celý soubor patnácti filmů. Pro mne bylo
potěšující, že osm filmů z patnácti dodali autoři z České Třebové. Jistě
potěšující je, že některé z nich určitě uvidíme v červnu na celostátní
soutěži v Ústí nad Orlicí. A tak tedy několik mých názorů na některé
oceněné filmy.
- Vybral jsem si čtyři
oceněné filmy vždy ten nejlepší, pokaždé z jiné kategorie. Začnu
videoklipy. První cenu získal Jaroslav Prossa z České Třebové za film „Street
in da City“. Videoklip není můj žánr, zvlášť když nemá žádný příběh. Já
jsem ho tam neobjevil. Přesto se o něm zmiňuji, protože jsem těm
tancujícím mladým lidem záviděl. Záviděl jsem jim lehkost s jakou
tancovali, jejich bezstarostnost a hlavně mládí. Z toho usuzuji, že film
měl emotivní náboj a první cenu si zaslouží. A těm mladým přeju, aby si
mládí co nejvíc užili a měli na co vzpomínat.
- Druhá kategorie je
hraný film. Zde byla udělena pouze třetí cena filmu Lubora Ludvíčka z
Benátek u Litomyšle za film „Jarní romance“. Film má jednoduchý příběh,
kdy tři děvčata běží jarní přírodou a sadem, pak natrhají pampelišky a
udělají věneček, který pak hodí do řeky a řeka je odplaví do neznáma. Vše
je podkresleno velmi výraznou až dramatickou hudbou. A to je to, co mě na
tomto filmu „nesedělo“. Lyrické prostředí a jednání postav, místy však
dramatická hudba k sobě „neladily“. Mohla to být pěkná báseň o jaru a
mládí.
- Kategorii reportáží
obsadil svými filmy pouze pan Rula z České Třebové. Filmu „Odpoledne s
dechovkou“ byla udělena druhá cena, jako jediná. Je to reportáž z jedné
odpolední oslavy, kterou pořádal místní hasičský sbor. Trošku „kostrbatá“
kamera zachycuje prostředí a náladu přítomných. Přitom autor s humorem
některé události komentuje. Díky kameře a komentářům autor „vtáhl“ diváky
přímo do děje tohoto odpoledne. Jediné co mě trochu vadilo, byla přemíra
trikových přechodů, hlavně v první půlce filmu.
- Kategorie dokumentů
byla obsazena nejvíce. Došlo v ní i na čestná uznání. První cenu však
získal film „Osmá barva duhy“ od Karla Kubišty z České Třebové. Na filmu
se podíleli také filmaři z Ústí nad Orlicí. Je to příběh dvou lidí, kteří
se nikdy nepoznali, které však spojuje jejich osudový příběh. Příběh z
každé strany hranice česko-polského pohraničí. Jeden jako sudetský němec
musel bojovat v řadách wermachtu proti rusům a druhý před rusy musel utéct
do Polska. Oba vyprávějí své příběhy zcela nezávisle a spontánně tak, že
ani mě nevadila délka filmu 20 minut. A to je vždy známka, že film mne
zaujal.
- Na závěr je třeba říci
trochu statistiky. Víc jak polovinu filmů dodali autoři z České Třebové.
Soutěž je však soutěží celého Pardubického kraje. Ani Pardubice se moc
nevyznamenali, když z tohoto ne malého města soutěžil pouze jeden autor.
Všichni co vlastní kameru a počítač určitě už nějaký svůj film vytvořili.
Proč jej neposlat na soutěž příští rok.
Adolf Macek
-
-
|