Hostinský a nájemce hotelu František Lukáš - 90 let od narození                       
Řada příslušníků  starší a střední generace obyvatel  našeho města  má dosud v živé paměti   populárního a mezi hosty oblíbeného hostinského pana Františka Lukáše. Jeho jméno bylo po řadu let spojeno s hotelem Padevět. Ale František Lukáš, od jehož narození letos v  březnu uplynulo rovných devadesát let, prošel i celou řadou jiných  podniků. Připomeňme si v krátkosti jeho života běh.
František Lukáš se narodil dne 27. března 1920 v Rohozné, v rodině pekaře Františka  Lukáše st. a jeho manželky  Marie, rozené Švábové. Byl nejmladším z  šesti dětí. V roce 1923 rodina Lukášova přesídlila do České Třebové, kde v domku čp. 1132 v Moravské ulici  František Lukáš st. opět provozoval pekařskou živnost (později zde sídlil pekař Augustin Simon).
Dne  1. září 1934 František Lukáš ml. vstoupil do učení do hotelu Padevět.  Současně také navštěvoval v letech  1934 – 1936 místní Všeobecnou živnostenskou školu pokračovací. Výuční list, podepsaný starostou Společenstva hostinských a výčepníků, hostinským Stanislavem Habrmanem, obdržel dne 1. září 1937. Po vyučení zůstal v Padevětu zaměstnán do 15. července 1938. Působil zde střídavě v kavárně i restauraci jako jídlonoš, kávonoš a účtující číšník. S rodinou svých zaměstnavatelů Padevětových a jejich zetě, pana Františka Krejčího, který se na chodu hotelu podílel, udržoval velmi přátelské vztahy. O tom svědčí  skutečnost, že vždy, když  z Padevětu několikrát  odcházel na tzv. „ sezónní místa“, bylo mu řečeno: „Až budeš chtít, kdykoliv se můžeš vrátit zpět“. A jak Padevětovi řekli, tak se také stalo. Mladý František se do hotelu ještě  několikrát  navrátil.
Po prvé ze svého „výučního“ místa odešel  15. července 1938. Jeho novým působištěm se stala Nádražní restaurace  Josefa Kubce v Brně. Odtud  v srpnu  t. r. odchází, aby  dne 7. září nastoupil do hostince „U  Modré hvězdy“ Antonína Kelnera v Lipníku nad Bečvou. A po krátké době, dne 5. června 1939, následoval první návrat do Třebové, do hotelu Padevět. Po měsíci služby se na dobu od 5. července do 1. září 1939 František Lukáš odebral do restaurace „Na koupališti“ v Písku, jejímž provozovatelem byl Ferdinand Vaněk. Zde mladý František působil  jako jídlonoš. Po krátkém odpočinku, dne 21. února 1940, následuje druhý návrat do Padevětu. Odtud odchází  15. srpna 1941 do Rakouska a Německa. Zde v Alpách , v Mnichově a  v  Hamburgu pracuje ve své profesi. Současně  zde v době od 5. května  do 30. října 1943 absolvoval „ Hotelfach – und Handelsschule Willy Kermeß, München – Pasing“.  Od 1. září 1945 se opět navrátil do Padevětu. Zde, s malou přestávkou, jako zaměstnanec setrval do 31. března 1949. Dne 1. dubna 1949 se na krátký čas, do 15. října t. r., když si  od rodin  Padětovy a Krejčích hotel pronajal, stal jeho nájemcem. Dne 15. října 1949 se jako nový nájemce hotelu objevila firma  Služba veřejnosti, komunální podnik města Česká Třebová. I pod touto hlavičkou zde František Lukáš působil. Vedoucím komunálu byl tehdy, dle vzpomínek pamětníků holič  František Hampl, který Františku Lukášovi naznačil, aby z hotelu odešel. Ten tak okamžitě učinil, ovšem poté, co panu Hamplovi sdělil, „že je rád, že prvním člověkem v jeho životě, který jej propouští z práce, je opravdový odborník“.
V této době poprvé  František Lukáš poznal jinou profesi než hostinskou. V letech 1949 až 1950 působil v českotřebovské Perle jako mazač stavů v tkalcovně. Odtud opět následovalo dvouleté navrácení do Padevětu, které v letech 1950 až 1954 vystřídalo zaměstnání u firmy PREFA n. p., kde působil na stavbě mostu ve Stříbře. V dalších letech 1954 až 1959 se stal pan Lukáš zaměstnancem SUDOPu.  Odtud se na dobu asi šesti měsíců stal vedoucím dnes již neexistujícího Sontagova hostince v ulici Dr. E. Beneše. Zde se tehdy nacházelo útočiště chlapců z českotřebovského internátu, kteří to sem neměli daleko.  Po „nekonečném“ vyučování se zde pravidelně zastavili na jedno až dvě piva. Více jim pan Lukáš neprodal, neboť po celý život neměl rád v restauraci podnapilé hosty. Ke studentům se choval,  stejně jako k ostatním hostům, velice přátelsky. Klukům se zde  velmi líbilo, neboť např.   poté, co požádali od stolu o cigarety, byly jim panem Lukášem hozeny od výčepu až přímo na jejich místo za stolem. A takových žertovných kousků bývalo více. A tak se chlapci  s hostinským  spřátelili do té míry,  že u pana Lukáše pravidelně pořádali své školní  srazy. A to i v dobách pozdějších.  Pokud se někdy stalo, že chlapci u Sontagů začali hlučet, nebo se mezi sebou pošťuchovat, vyvedl je pan Lukáš na dvůr k nedaleké kolně, kde je nechal štípat dříví tak dlouho, než je  nával hněvu přešel a mohli se vrátit zpět do lokálu.
Od Sontagů se František Lukáš posledně jako vedoucí vrátil na několik let do Padevětu. Odtud přešel  do funkce  vedoucího Závodní kuchyně n. p. PERLA, odkud  nastoupil na zasloužený odpočinek.  František Lukáš zemřel dne 2. dubna 1989.
                                                                                                                                                                    Martin Šebela
 

 

Popis fotografií:
      1 - František Lukáš. Foto Karel Aliger.
      2 - František Lukáš (vpravo) za výčepem Sontagova hostince.
      3 - František Lukáš jako číšnický učeň. Na snímku v horní řadě třetí zleva. Foto Jan Tomek.
      4 - František Lukáš během svého působení v Rakousku. Foto Schmidt.