-
Sedmá výstava
výtvarné skupiny Maxmilián - 17. - 30. dubna 2010
- Vystavuje celkem sedmnáct členů skupiny Maxmilián :
- Anna Broulíková
- zakládající členka skupiny
- Dana Balcarová -
zakládající členka skupiny
- Marta Demelová -
umělecká vedoucí a zakládající
členka skupiny
- Martin Dvořáček -
člen skupiny od roku 2009
- Dagmar Dvořáčková
- členka skupiny od roku 2009
- Alice Formánkova
- zakládající členka skupiny
- Eva Formánkova
- zakládající členka skupiny
- Marie Hladilová
- zakládající členka skupiny
- Karolína Kapounova
- člen skupiny od roku 2004
- Pavla Klimešová
- člen skupiny od roku 2002
- Jana Koďousková
- člen skupiny od roku 2009
- Kateřina Kovářová
- člen skupiny od roku 2004
- Ludmila Marešová Kesselgruberová
- zakládající členka
skupiny
- Jitka Poláčková
- člen skupiny od roku 2009
- Eva Řezníčková
- člen skupiny od roku 2005
- Iva
Stolínová - člen skupiny od roku 2009
- Astchik Tamazjan
- host skupiny v roce 2009
- Od roku 2001, kdy byl Maxmilián ustaven, se počet jeho členů
samozřejmě proměňoval. Od té doby tímto sdružením prošlo celkem 25 osob,
převážně členek a také tři zahraniční hosté. Dveře jsou stále otevřené i
pro další zájemce.
- Práce členů skupiny je možné vidět nejen na pravidelných
každoročních výstavách, jako je ta právě probíhající, ale i na už
tradiční přehlídce Výtvarná Svinná (letos se uskuteční v sobotu 24.
července na hřišti ve Svinné). Občas vystavujeme i jinde, například v
Roškotově divadle v Ústí nad Orlicí při příležitosti divadelní přehlídky
„Zlom vaz" (2003), v nově upraveném ateliéru naší skupiny v budově
místního gymnázia v souvislosti s oslavami 100. výročí založení tehdejší
reálky (2009), individuálně také jindy a jinde.
- Na dnešní výstavě uvidíte výsledek práce za celý uplynulý rok. S
novými členy jsme získali i milovníky nových technik. Uvidíte například
fotografie Martina Dvořáčka a Ivy Stolínové, nové uchopení známých
technik Dagmar Dvořáčkové, Jany Koďouskové a Jitky Poláčkové.
- Fotografie Martin Šebela
-
-
-
-
-
-
Maxmilián je dítě jednadvacátého století.
Přišel na svět roku 2001, kdy skupina lidí - převážně z České Třebové -
zjistila, že má společného koníčka. Když se pak našla vhodná vůdčí
osobnost - paní Mgr. Marta Demelová - a když vznikající spolek vzalo pod
svá organizační křídla českotřebovské Kulturní centrum, mohl se
Maxmilián narodit. Proč Maxmilián? Toto neobvyklé a málo praktické jméno
má do sebe noblesu, která k výtvarně umělecky zaměřenému sdružení patří,
ale to není všechno. Především je to jméno velkého umělce, které souvisí
s tradicí našeho regionu. Toto jméno se pro nás stalo ztělesněním toho
nejlepšího, co v minulosti vydal výtvarný potenciál Českotřebovská a k
čemu se i my chceme - byť v rovině amatérské - hlásit. To je také důvod,
proč se kmotřičkou našeho novorozeňátka stala paní Zuzana Švabinská,
adoptivní dcera Maxe Švabinského. Vlastní pravidelná práce členů
Maxmiliána probíhá od samého počátku v kreslíme místního gymnázia, v
roce 2009 jsme však získali vlastní prostory v suterénu gymnázia. Naše
schůzky obvykle mívají podobu pondělních podvečerů prožívaných s
barvami, kreslířským či grafickým náčiním. Někdy vycházíme malovat ven,
do plenéru. Ty práce, které se nám vydaří, nabízíme diváckému oku na
prezentacích pořádaných ve výstavních prostorách Kulturního centra v
domovské České Třebové. Takových přehlídek se dosud uskutečnilo sedm:
- listopad 2002 - březen 2004 - březen 2004 - duben 2005 - leden
2006 - duben 2007 - leden 2009 - duben 2010
- Maxmilián je životaschopné dítko. Nejenže dokázal překonat dětské
nemoci svých počátků a zkrátka vydržel, ale podařilo se mu svou
existenci ještě obohatit o nové formy. Kresby a malby členů sdružení
oživily chodby rekonstruované budovy kulturního centra a po dlouhou dobu
dvě návštěvní místnosti českotřebovského podniku Bohmplast. V
červencových a srpnových dnech od roku 2004 se někteří maxmiliánci
zúčastňují malířského plenéru a nyní vystavují i v polské Otawě. Zatím
poslední neodolatelnou výzvou byla pro nás "objednávka" obrazové části
českotřebovského kalendáře na rok 2006. Výtvarné sdružení Maxmilián žije
z chuti, ba potřeby svých členů uchopovat tento svět pomocí výtvarné
hmoty, z jejich uhranutí šťavnatou nebo naopak suchou barevnou masou,
křehkou či robustní linií, zkrátka vzrušujícím procesem přeměny
trojrozměrných představ do dvojrozměrné plochy. Snad je tato pozitivní
energie z našich prací cítit, snad i na vás, diváky, bude působit.
- Ludmila Marešová Kesselgruberová (redakčně upraveno a
aktualizováno)
-
-
-
-
-
|