Kociánka získává novou tvář , staví se také zdi                    
Kociánka získává postupně svou budoucí podobu a s tím se vyhraňují i názory občanů  na tuto monstrózní akci.  Jde o úpravu prostoru, který to potřeboval, v tom se lze shodnout i s vedením města. Estetické hodnoty jsou u různých lidí různé, proto nelze očekávat, že vznikne jediný stoprocentně kladný nebo naopak záporný názor.  Nicméně  jde o stavbu, ze které lze cítit, že je až zbytečně předražená a takto i navrhovaná. Kruhů na  prostranství je tolik, že to dá na Giunessovu knihu,  méně by bylo více. V tom se shodnu se všemi učiteli zdravotnické školy, koukáme na to z oken každý den. na druhé straně máme nyní asi nejluxusnější adresu v Ústí nad Orlicí. Vůbec nebudeme muset vysvětlovat, kde že ta škola sídlí. "A když se dostaneme do platební neschopnosti, jistě snadno tu budovu prodáme, jistě by zde byla vynikající ústecká radnice", dodávají někteří.   Takovýto park či klidová zóna by jakoby přímo naváděla k posezení, postavení nějaké "zahrádky", o kterou se nakonec již loni pokusil nájemce  restaurace Poprad.  Nic z toho nakonec nebylo a asi nebude ani letos, protože  všude kolem kde to jen trochu jde budou jen kruhové "květináče" pro zeleň a kolem už jen prostor jen tak aby se prošlo.  A tady máme zase šanci my na zdravotnické škole.  Jedině my máme před vchodem do školy pěknou terasu, na které by se dalo pod slunečníky posedět u kávy či jiného nápoje a máme tedy příležitost si takto trošku přivydělat. Alespoň budou peníze na stále zmenšované  financování provozu školy. Nakonec bychom mohli zpoplatit i WC, v  prestižním prostoru, určeném pro pobyt občanů v zeleni se nic takového nepřipravuje, byť to bude stát tolik peněz. Z terasy  je vynikající přehled na plochu s kruhy, po několika drincích by se jich hosté ani nedopočítali. Kruhy jsou všude, také na nově postavené betonové oddělovací zdi a třeba také i na ploše u Kulturního domu, dosud určené k zásobování. To  bude problematické a některé akce, které zde dosud byly budou mít problematické technické zabezpečení. Např. tradiční jarní stavební veletrh  měl vždy i venkovní expozice, už z toho asi nic nebude. další kapitolou je parkování, ale o tom se už psalo mockrát...  To co vzniklo v prostoru Dělnické ulice  je snad možné jen po  určitou nouzovou dobu. Podle důkladného  vodorovného značení to však vypadá, že to je definitivní řešení. Nějak tomu nemohu uvěřit.                                                                                                                                                          Milan Mikolecký