Sokol v České Třebové letos slaví dvojité výročí 140 a 125 let

Sokol v České Třebové letos slaví dvojité výročí 140 a 125 let

K založení sokola v České Třebové se uvádí dva letopočty, oba končí nulou a pětkou a lze je letos podle zvyklostí považovat za "kulatá" a za výročí mimořádné důležitosti: První založení Tělocviční jednoty Sokol Česká Třebová je uváděno na jaře roku 1870, když k tehdejší pěvecké jednotě a čtenářskému spolku byl jako třetí připojen odbor sokolský. prvním stánkem tělocvičné jednoty byla "Skála", která tak s osudy českotřebovského Sokola "srostla" až do současnosti. Prvním starostou tělocvičné jednoty byl Alexandr Vrba. připomeňme ještě doku, kdy se tak stalo: Roku 1870 se v srpnu konal na horách památný tábor lidu, na kterém se sešlo občanstvo z celých východních Čech a kde řečníci vznášeli smělé požadavky. byla to doba mnoha změn. Sokolský odbor po založení čítal asi 80 členů, běžně se cvičilo na sportovním nářadí, sokol měl již tehdy k dispozici koně, bradla, hrazdu, kruhy, žebříky, šplhací tyče, lano "nářadí ku skoku", kolovadlo, náčiní k šermu a spolkový prapor. jednota mimo veřejná cvičení podnikala i výlety... Brzo však nastala "změna priorit". V roce 1872 se skládá sbor dobrovolných hasičů a zdál se tehdy proti sokolu o hodně užitečnější, byla to taková celá vlna zakládání hasičských sborů v Čechách. Sokol tehdy zastavil svou činnost a bývalí členové se stali jádrem nového tehdy "čilého" sboru hasičského. Sokolské nářadí zatím "odpočívalo" ve školní budově.... Celých dvanáct let.
Impulzem ke znovuzaložení tělocvičné jednoty Sokol v České Třebové se stal výlet sokolské župy východních Čech do České Třebové dne 29. června 1885, tedy téměř na den před 125 lety. Dlouho se prý vzpomínalo na upřímné nadšení a všeobecnou účast občanstva a okázalé uvítání sokolstva, jehož nepřehledné proudy městem pochodovaly." Tak píše dobový tisk. Účinek sokolského sletu ve Třebové byl téměř okamžitý: Již 4. července 1885 se na Skále konala ustavující schůze, kterou zahájil náměstek starostův bratr Antonín Felcman a byl zvolen zatímní výbor, byly připraveny stanovy a předloženy příslušnému úřadu a ještě během léta se započalo se cvičením v bývalých místnostech sokolských na Skále.. Starostou Sokola byl zvolen Jan Rybička, náčelníkem K. Dostál a cvičitelem A. Dařílek.... Českotřebovská jednota opak koncem roku vstoupila do svazu sokolské župy východních Čech. Sokolský prapor zhotovily dámy ze spolku Libuše. Činnost Sokola se postupně rozšiřovala, byl založen hudební odbor, pěvecký svor, také vzdělávací odbor, který realizoval hlavně přes zimu řadu poučných a vlasteneckých přednášek. Daleko nejslavnější byl však potom v době I. republiky dramatický odbor Sokola a odbor filmový. V sokolovně se také hrálo kino. Tato doba se ovšem již nikdy nevrátí, dávno tomu, když bylo zbouráno jeviště a přestavěno na nová sportoviště. Sokolové si začátkem 90 let zakoupili (za 6000 K) hostinec "Skála" a byl pak postupně upraven a vyzdoben na Sokolskou tělocvičnu. Vlastní tělocvična na Skále byla otevřena 16. října 1892. O rok později Sokol přikoupil i sousední pozemky a zřídil přímou příjezdovou, prostranství před sokolovnou bylo osázeno stromy, některé zde rostou dodnes, tedy více než 115 let.

Sokol během 125 resp. 140 let od prvního založení prošel dobou slávy (především v době I. republiky) i dobou úpadku. Na Skále vzniklo vlastně první vedení města po I. světové válce, na Skále se nejen cvičilo, hrálo kino i divadlo, konal se zde velký župní slet (v roce 1935). Sokol pak prošel však i léty zmaru. Po okupaci to byli právě sokolové, kteří byli jako první zatčení a deportováni a Sokol musel násilně svou činnost přerušit. Oběti v sokolských řadách připomíná památník před vchodem do sokolovny, odhalený v roce 1947 bohužel loni vandalsky zničený. Pamětní deska je zatím schovaná v depozitáři, čeká na dobu, kdy nebudou vandalové a bude možné pomník znovu upravit a uvést do původní podoby (nebo na pořízení plastové kopie). Do té doby bude třeba také ovšem znovu upravit a opravit vlastní sokolovnu, kterou poznamenala čtyřicetiletá "péče" předchozího režimu po sjednocení tělovýchovy. Nijak zvlášť se ovšem nevyznamenala ani další sokolská generace, která na základě restituce získala sokolovnu zpět do svého majetku, poškozenou a devastovanou. Nejrůznější přestavby a dostavby podle možností pokračovaly, ale dodnes nebyla žádná vlastně zcela dokončena, kolaudační závady nebyly odstraněny. Snaha na rekonstrukci byla, ale síly se tříštily, sportovci v oddílech netáhli za jeden provaz. Podařilo se získat některé dotace, ale finančně podhodnocené stavby se nepodařilo dovést do konce, střídali se starostové, hlavní výbor jednoty neměl potřebnou autoritu. Některé oddíly z tělocvičné jednoty odešly, osamostatnily se. V těch nejhorších chvílích muselo pomoci město a v poslední době také Pardubický kraj. T.J. Sokol v posledních letech vstala z popele, znovu zrekonstruovala objekty tak, že jsou použitelné a také využívané, včetně nových šaten, vznikl zde také využívaný bufet, opět se pořádají v sokolovně také společenské akce a karnevaly pro děti. Po odchodu basketbalistů, volejbalu chlapců a nepochopitelně i sportovních gymnastek se stabilizoval počet oddílů i sportovců, vznikl nový oddíl ledního hokeje a nově se jedná o vzniku nového oddílu volejbalu zaměřeného na práci s mládeží

Valná hromada Sokola dne 7.2. 2008 v Národním domě, starostkou byla zvolena Růžena Dobroucká

Velkou ranou pro výbor Sokola a současnou starostku Růženu Dobrouckou (ve funkci od 7.2. 2008) byl v I. kole prohraný soudní spor s firmou Cervin, dodavatelem rekonstrukce v roce 2004 - 5. Podle nepravomocného rozsudku má Sokol (nevýdělečná organizace odkázaná na dotace) uhradit firmě Cervin něco přes 1 milion korun za neuhrazení nějaké faktury za práce, které jsou výborem Sokola i zastupujícím advokátem označeny jako sporné a problematické. Sokol se proti rozsudku Tamary Škorpilové odvolal, ale na druhé straně se snažil zajistit, aby v případě prohry u soudu krajského měl z čeho zaplatit. O problému jedná Sokol s radou města a výbor jednoty odsouhlasil i další variantu, podle které by mohl výbor Sokola nabídnout k prodeji přední část budovy - bývalou restauraci jako nepotřebnou pro vlastní sokolskou činnost a tak sehnat peníze na plnění soudního rozhodnutí, pokud odvolací soud bude stejného názoru jako soud okresní. Nelze se proto divit, že za takovéto situace se Sokol nehrne do velkých oslav dvojitého sokolského výročí, jak by se slušelo a patřilo. O to větší oslava bude jistě v případě, pokud se podaří prosadit argumenty, na kterých stojí odvolání podané u odvolacího krajského soudu v Hradci Králové.
Ještě komentář k současné situaci: Situace dnes je ovšem zcela jiná něž bývala před desetiletími, kdy panoval v sokolském hnutí duch spolupráce. Mezi sportovními oddíly je velká snaha prosadit se samostatně a je to dáno především "bojem o sponzory", bez kterých se ve sportu a zvláště špičkovém, mnoho dělat nedá. Za takové situace je pak pro některé "dravější" oddíly spolupráce s hlavním výborem jednoty přítěží a komplikací. Právě to vedlo k odchodu oddílu chlapeckého volejbalu, který následně založil Sokol Česká Třebová II, neboť o zázemí, dotace a kontakty vybudované na České obci sokolské nechtěl přijít. Valná hromada však jednotu nerozdělila, ale došlo k oddělení, volejbalisté proto odešli bez majetku. To bylo v době, kdy měl Sokol největší starosti - střídali se starostové, bylo faktické bezvládí, areál na Skále měl nedokončenou rekonstrukci, do budov zatékalo, chyběly revize apod. Situace se však příchodem Růženy Dobroucké do funkce starostky stabilizovala a tak nyní Sokol II využívá kurty, šatny a sociální zařízení na Skále podle výhodně uzavřené dlouhodobé smlouvy. Lepší by však bylo mít všechno ve svém vlastním majetku, tak jak to bylo před odchodem z původní jednoty. Dravost ale zvítězila nad soudržností a to má svoje důsledky. Přesto se právě díky volejbalistům podařilo uvést venkovní areál do pořádku. Byla odstraněna náletová zeleň a areál nad skálou nově oplocen. Sportování na Skále znovu dostalo svůj řád a pravidla.
Dravost a konkurenční boj mezi třebovskými sokoly však podle posledního vývoje (za využití kontaktů na ústředí ČOS) pokračuje. Jen tak lze vysvětlit televizní reportáž na TV NOVA (aktuálně zařazenou v době lázeňského pobytu starostky) o tom, že Sokol dle usnesení své valné hromady nabízí část svého areálu k prodeji, ale bez potřebného souhlasu ústředí ČOS. Nabídku prodeje proto starostka jednoty rychle stáhla, žádost o souhlas s prodejem řádně zaslala do Prahy. Následný návrh, který přišel z ústředí ČOSu však opět překvapil. Na jednání, které se konalo v Praze, dostala starostka českotřebovské jednoty nabídku, že potřebný souhlas s prodejem nepotřebné přední části sokolovny dostane, ovšem za podmínky, že současně převede (bezplatně) venkovní volejbalové kurty na ústředí ČOS. Kdo asi může mít v ústředí ČOS v Praze zájem na tom, aby třebovská tělocvičná jednota, o kterou má ČOS pečovat a podporovat ji, se zbavila dobrovolně svého majetku bez jakékoliv náhrady? Co by s majetkem, využívaným pro zdejší oddíly volejbalu (chlapci, dívky) pražské ústředí dělalo? Kdo ČOS na tuto myšlenku navedl a komu měla být prospěšná? K čemu takové čachry s majetkem třebovského Sokola? Mnoho napovídá to, že se jednání na ČOS konalo za účasti starosty nového Sokola Č. Třebová II. Mohl to být tedy jen způsob, jak využít současnou tíseň Sokola a obejít nebo "napravit" usnesení "oddělovací" valné hromady o tom, že po odchodu volejbalistů všechen majetek zůstane původní jednotě. Navržený převod majetku může schválit jen valná hromada. Měla se konat jako mimořádná v průběhu měsíce června. Výbor jednoty však rozhodl, že návrh z ČOSu je v podstatě vydírání - nová valná hromada se proto nekonala, platí rozhodnutí té řádné. Problém jak případně uhradit plnění dle soudního rozsudku s firmou Cervin, zůstane-li tak negativní jako u soudu I. instance, byl řešen a dosud žádná změna situace nenastala. A pokud ano, tak jen v tom smyslu, že existuje nepokrytě snaha tuto situaci využit ve svůj vlastní prospěch za cenu dalšího ožebračení zdejší sokolské jednoty. Té, která si letos připomíná 140 let od svého vzniku v roce 1870. Jako by platilo heslo sokol sokolu nikoliv bratrem, ale vlkem....A také: když je někomu nejhůř, tak pomocnou ruku od bratra nečekej. (mm)

Fotografie k historii Sokola a sokolovny na Skále

Další fotodokumentace z činnosti Sokola z let 2004 - 2010 ZDE







Sokolovna dnes
: 10. září 2007 - návštěva poslance Radko Martínka. Seznamuje se s havarijním stavem Sokolovny