Českotřebovský deník  194/2010 (7.7.)                                  
Poutní mše svatá v Kozlově                                                                                                                  
V neděli 4. července 2010 se ve 14:30 rozezněl zvon „Pavel“ ve zvoničce kozlovské kapličky Panny Marie Zbraslavské a svolával poutníky ke mši svaté sloužené jako každý rok  českotřebovským děkanem panem Milošem Kolovratníkem. Letos se ve své promluvě, pronášené tradičně pod širým nebem, zaměřil na současnou snahu katolické církve  o rehabilitaci postoje k projevům lidské přirozenosti v souladu s učením Bible. Na závěr mše ani letos nechyběly oblíbené koláčky paní Blaženy Pakostové, které také neodmyslitelně patří ke kozlovským pouťovým tradicím. Rozdávaly se poutníkům na cestu  do svátečně prosluněného letního odpoledne.                                                                                                                                                    Jaroslav Pakosta
Stopy Járy Cimrmana v Litomyšli.                                                                                                        
 Do konce prázdnin je možné v Regionálním muzeu v Litomyšli navštívit výstavu "Stopy Járy Cimrmana". Vernisáže, která se uskutečnila 15. června, se zúčastnili také neúnavní propagátoři a šiřitelé tohoto českého génia, herci z Divadla Járy Cimrmana. „Já bych chtěl říci, že české království má Járu Cimrmana, my máme Láďu Horáčka a nakladatelství Paseku. Ten mě seznámil s některými pány z Divadla  Járy Cimrmana, a tak vznikla tato výstava,“ vysvětlil emeritní starosta Miroslav Brýdl a Václav Kotek, manažer divadla přiblížil historii výstavy: „Vznikla ke 40. výročí Divadla Járy Cimrmana, což je čtyři roky zpátky. Stopy Járy Cimrmana byly tehdy realizovány v muzeu hlavního města Prahy. Byla to výstava pěkná, a stala se z ní tedy putovní.  Pozorný návštěvník však přece jenom nalezne exponát, který sahá až do současnosti. Jedná se o mapu Cimrmanofikace. Celá výstava je pak rozdělena na dvě části. „V jednom křídle budovy je historie Divadla Járy Cimrmana, všechny premiéry atd. Pak je tady krásná vzpomínka na Láďu Smoljaka. V druhé části jsou stopy Járy Cimrmana,  kde je i Dobývání Altaje,“ říká Václav Kotek. O tom, zda velikán Jára Cimrman zanechal nějaké hmatatelné stopy také v Litomyšli, zřejmě zatím nejsou důkazy. Starosta Litomyšle Michal Kortyš však doufá, že se objeví. „Věřím, že při rekonstrukci  zámeckého návrší najdeme stopu po Járovi Cimrmanovi,“ uvedl starosta Kortyš.
 
Změna objednání na aplikaci tekutého dusíku v kožní ambulanci litomyšlské nemocnice                      
Od 8. června platí změna objednávání na aplikaci tekutého dusíku v kožní ambulanci Litomyšlské nemocnice, a.s.
Objednávání na termíny 1. pátek v měsíci 8.00-12.00 a 2. čtvrtek v měsíci 13.00–15.00 bude prováděno průběžně
na 2 měsíce dopředu sestrou kožní ambulance  na tel. čísle 461 655 373. Pacienti, kteří nebyli dosud na naší ambulanci pro tuto diagnózu vyšetřeni a mají  zájem o aplikaci tekutého dusíku, se mohou objednávat i mimo uvedené termíny do kožní ambulance.
Pro zájemce o přednostní aplikaci tekutého dusíku  bude otevřena nová ambulance každý 3. čtvrtek v měsíci v době od 15.00 do 17.00 bez objednání.  Za tuto nadstandardní službu bude vybírán poplatek 100 Kč
Díla Aleše Veselého jsou z Litomyšl pryč, zůstává pouze Kadish                                                            
Ve středu 9. června odvezly kamiony z Litomyšle téměř všechny sochy profesora Aleše Veselého. Zbyl pouze Kadish v Klášterních zahradách, jako připomínka velikosti této exteriérové expozice Smetanovy výtvarné Litomyšle. Největší a nejznámější dílo Aleše Veselého ještě hranice města neopustilo. „Kadish tady zůstane až do odvolání. Může to být v řádu dnů nebo měsíců, těžko říci.
Neputuje totiž na stejné místo jako ostatní sochy, ale má jet do slévárny, kde se bude odlévat kopie pro olomoucké muzeum. Zůstane tady, aby se s ním zbytečně nemanipulovalo,“ vysvětluje Antonín Dokoupil z odboru rozvoje a investic Městského úřadu v Litomyšli.
Zbytek soch zamířil do Středokluk, kde má profesor Veselý ateliér. „Nejvíce se těším na těch deset nových soch, které v ateliéru nebyly, protože jsem je dělal v tovární hale na Kladně a hned byly transportovány do Litomyšle,“ uvedl Aleš Veselý. Již při samotné instalaci děl v minulém roce vyvolala výstava vlnu emocí. Někdo vystavené plastiky odsoudil, jiný chválil nejen samotné sochy, ale i  nápad do Litomyšle přivést něco tak mimořádného. „Líbí se mi Kadish. Ten je monumentální, nádherný a strašidelný zároveň. Je zajímavé, že sám autor té sochy si nemyslí, že umístění bylo úplně ideální. V celku jako soubor se mi to líbilo a vím, co mi bude chybět. Je to socha, která byla přímo v zámecké zahradě – Dotyky a distance. Ta byla úžasná, jak se v ní zrcadlil zámek, a byl tam moment, kdy lidé, kteří kolem procházeli, se jako by ztratili v kameni uprostřed,“ říká Petr Horák. Jako obvykle na odvoz děl dohlížel sám autor. Co se sochami nyní bude? Budu je tam mít instalované v Středoklukách, tudíž je budu mít na očích a  budu moci s nimi trošku komunikovat. Komunikace u těch mých věcí je strašně důležitá. Celý rok mi scházelo, že tam nejsou.

 

Neděle 11. 7.                                                                       
Malá scéna, začátek v 19.00 hodin
 
Divadlo Commedia Poprad uvádí:
P. Turrini  „JOZEF A MÁRIA“
Režie:  Vlado  B e n k o

 

Tato divadelní hra rakouského dramatika, scénáristy, spisovatele a básníka Petra Turriniho není biblickým příběhem, přestože se odehrává na Štědrý večer. Hlavní hrdina Jozef v podání Vlada Benka je totiž zarytý komunista, zatímco Mária, kterou si zahrála Veronika Žoldáková, v Boha věří, někdy až příliš. Na první pohled by si tento vrátný v letech a stará, ale stále svěží uklízečka, co kdysi vystupovala jako tanečnice ve vídeňských divadlech, neměli co říci. Na začátku to také tak vypadá, protože když Jozef hovoří o koze, Mária zase o voze. Ale s pokračujícím dějem oba protagonisté nacházejí ve vzájemné komunikaci čím dál víc styčných bodů a štědrovečerní příběh dvou osamělých lidí končí happyendem.

 

Inscenaci uvádíme v rámci družebních styků se slovenským městem Svit.
Předprodej vstupenek v Informačním centru MěÚ a 1 hodinu před začátkem u pokladny.

 

Zámek Litomyšl chystá otevření drsného šenku                                                                                      
Již pár týdnů si může kdokoli posedět v zámecké cukrárničce. Ta je umístěna na druhých arkádách, které skýtají nádherný výhled ze zámku. Kastelánka Jana Sehnalová si tak prý splnila sen. Zámecká cukrárna  je podle slov kastelánky v italském stylu, stejně jako zámek. „U každé arkády stojí stylový stolek a vy si tam můžete dát báječné tiramisu, palačinku nebo výborné laté,“ říká kastelánka, která prozrazuje, že v případě nepříznivého počasí rozdávají hostům deky. Druhé arkády jsou volně přístupné, aniž by si návštěvník musel zakoupit vstupenku. Ovšem na zámku plánují dál. V červenci by chtěli otevřít zámecký šenk ve stylu drsné středověké krčmy. „Na třetím nádvoří bude gril, kde se návštěvníkům bude grilovat maso a v mezipatře, kterému já říkám ratejny a je v pravé časti zámku, bude takový ten typický drsný šenk,“ popisuje kastelánka. „Pokud vím, tak něco podobného má zámek Dětenice. Teď to budeme mít i Litomyšl,“ dodává. Drsné staročeské mluvy obsluhujícího personálu se ale obávat nemusíme. „To v žádném případě. Takové věci se tam dít nebudou. Obsluha bude naprosto normální. Žádné holčičky v upnutých korzetech. Podobný bude jen interiér. Otvírací doba cukrárny i šenku má být shodná   s provozní dobou zámku.
Ve věku nedožitých 86 let zemřel 14. června titulární litomyšlský biskup Jaroslav Škarvada                  
Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada byl postupně profesorem křesťanské dogmatiky, sekretářem kardinála Berana, koordinátorem duchovní služby českých krajanů, spolupracovníkem vatikánského státního sekretariátu, titulárním biskupem litomyšlským a pomocným biskupem pražským. Na kněze byl vysvěcen 12. března 1949. Díky politické situaci v bývalém Československu byl ovšem jeho návrat do vlasti znemožněn. Místo návratu domů byl poslán jako kaplan do farnosti  San Vito al Tagliamento v Benátsku. Po čtyřech letech, která strávil ve městě, jehož obecní rada ho potom, co se později stal biskupem, jmenovala čestným občanem, působil jako profesor dogmatiky v regionálním semináři v Chieti. Tam vyučoval deset let. Od roku 1965 působil jako sekretář kardinála Berana. Po jeho příjezdu z internace v Radvanově do Říma s ním Škarvada spolu s Karlem Skalickým spolupracoval až do jeho smrti v roce 1969. Od roku 1968 působil jako koordinátor duchovní služby českých krajanů rozptýlených po celém světě a v letech 1970-1991 byl rovněž spolupracovníkem vatikánského Státního sekretariátu. Činnost koordinátorů duchovní služby pro uprchlíky z komunistických zemí byla posílena s nástupem papeže Jana Pavla II., který dal exilům komunistických zemí biskupy. Dne 18. prosince 1982 byl Škarvada jmenován titulárním biskupem litomyšlským a 6. ledna 1983 byl papežem Janem Pavlem II. v bazilice sv. Petra vysvěcen. Úkolem jeho biskupské služby bylo nadále řízení pastorace českých krajanů v zahraničí. V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky. Po pádu komunismu se biskup Škarvada snažil co nejdřív dostat do revolučním děním rozvířené Prahy. Na pozvání kardinála Tomáška se vrátil domů. Pro Svatého otce sepsal zprávu o dění v Československu a doručil mu pozvání pozdějšího prezidenta Václava Havla k návštěvě. Od listopadu 1991 do února 2001 zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze.
Olomouc poprvé vítězem Prázdninového turnaje v in-line hokeji v Ústí n.O.                                         
Ústí nad Orlicí – Na místním zimním stadionu se za velmi krásného a až nadměrně teplého počasí uskutečnil v sobotu 3. července 2010 již 6. ročník mezinárodního Prázdninového turnaje v in-line hokeji za účasti čtyř družstev. Vítězem turnaje se nakonec stalo družstvo Olomouce, když potřetí za sebou skončil bratislavský Hammers druhý. Třetí místo vybojovalo domácí družstvo HC Ústí nad Orlicí, čtvrtý skončil pražský Apex. Michael Resler