Českotřebovský deník 194/2010 (7.7.)
Poutní mše svatá v Kozlově
V neděli 4. července 2010 se ve 14:30 rozezněl zvon „Pavel“ ve
zvoničce kozlovské kapličky Panny Marie Zbraslavské a svolával
poutníky ke mši svaté sloužené jako každý rok českotřebovským děkanem
panem Milošem Kolovratníkem. Letos se ve své promluvě, pronášené
tradičně pod širým nebem, zaměřil na současnou snahu katolické církve
o rehabilitaci postoje k projevům lidské přirozenosti v souladu
s učením Bible. Na závěr mše ani letos nechyběly oblíbené koláčky paní
Blaženy Pakostové, které také neodmyslitelně patří ke kozlovským
pouťovým tradicím. Rozdávaly se poutníkům na cestu do svátečně
prosluněného letního odpoledne.
Jaroslav Pakosta
Stopy Járy Cimrmana v Litomyšli.
Do konce prázdnin je možné v Regionálním muzeu v Litomyšli
navštívit výstavu "Stopy Járy Cimrmana". Vernisáže, která se uskutečnila
15. června, se zúčastnili také neúnavní propagátoři a šiřitelé tohoto
českého génia, herci z Divadla Járy Cimrmana. „Já bych chtěl říci, že
české království má Járu Cimrmana, my máme Láďu Horáčka a nakladatelství
Paseku. Ten mě seznámil s některými pány z Divadla Járy Cimrmana,
a tak vznikla tato výstava,“ vysvětlil emeritní starosta Miroslav Brýdl
a Václav Kotek, manažer divadla přiblížil historii výstavy: „Vznikla ke
40. výročí Divadla Járy Cimrmana, což je čtyři roky zpátky. Stopy Járy
Cimrmana byly tehdy realizovány v muzeu hlavního města Prahy. Byla to
výstava pěkná, a stala se z ní tedy putovní. Pozorný návštěvník
však přece jenom nalezne exponát, který sahá až do současnosti. Jedná se
o mapu Cimrmanofikace. Celá výstava je pak rozdělena na dvě části. „V
jednom křídle budovy je historie Divadla Járy Cimrmana, všechny premiéry
atd. Pak je tady krásná vzpomínka na Láďu Smoljaka. V druhé části jsou
stopy Járy Cimrmana, kde je i Dobývání Altaje,“ říká Václav Kotek.
O tom, zda velikán Jára Cimrman zanechal nějaké hmatatelné stopy také v
Litomyšli, zřejmě zatím nejsou důkazy. Starosta Litomyšle Michal Kortyš
však doufá, že se objeví. „Věřím, že při rekonstrukci zámeckého
návrší najdeme stopu po Járovi Cimrmanovi,“ uvedl starosta Kortyš.
|
Změna
objednání na aplikaci tekutého dusíku v kožní ambulanci litomyšlské
nemocnice
Od 8. června platí změna objednávání na aplikaci tekutého dusíku v
kožní ambulanci Litomyšlské nemocnice, a.s.
Objednávání na termíny 1. pátek v měsíci 8.00-12.00 a 2. čtvrtek v
měsíci 13.00–15.00 bude prováděno průběžně
na 2 měsíce dopředu sestrou kožní ambulance na tel. čísle 461
655 373. Pacienti, kteří nebyli dosud na naší ambulanci pro tuto
diagnózu vyšetřeni a mají zájem o aplikaci tekutého dusíku, se
mohou objednávat i mimo uvedené termíny do kožní ambulance.
Pro zájemce o přednostní aplikaci tekutého dusíku bude
otevřena nová ambulance každý 3. čtvrtek v měsíci v době od 15.00 do
17.00 bez objednání. Za tuto nadstandardní službu bude vybírán
poplatek 100 Kč
Díla Aleše Veselého jsou z
Litomyšl pryč, zůstává pouze Kadish
Ve středu 9. června odvezly kamiony z Litomyšle téměř všechny sochy
profesora Aleše Veselého. Zbyl pouze Kadish v Klášterních zahradách,
jako připomínka velikosti této exteriérové expozice Smetanovy výtvarné
Litomyšle. Největší a nejznámější dílo Aleše Veselého ještě hranice
města neopustilo. „Kadish tady zůstane až do odvolání. Může to být v
řádu dnů nebo měsíců, těžko říci.
Neputuje totiž na stejné místo jako ostatní sochy, ale má jet do
slévárny, kde se bude odlévat kopie pro olomoucké muzeum. Zůstane tady,
aby se s ním zbytečně nemanipulovalo,“ vysvětluje Antonín Dokoupil z
odboru rozvoje a investic Městského úřadu v Litomyšli.
Zbytek soch zamířil do Středokluk, kde má profesor Veselý ateliér.
„Nejvíce se těším na těch deset nových soch, které v ateliéru nebyly,
protože jsem je dělal v tovární hale na Kladně a hned byly
transportovány do Litomyšle,“ uvedl Aleš Veselý. Již při samotné
instalaci děl v minulém roce vyvolala výstava vlnu emocí. Někdo
vystavené plastiky odsoudil, jiný chválil nejen samotné sochy, ale i
nápad do Litomyšle přivést něco tak mimořádného. „Líbí se mi Kadish. Ten
je monumentální, nádherný a strašidelný zároveň. Je zajímavé, že sám
autor té sochy si nemyslí, že umístění bylo úplně ideální. V celku jako
soubor se mi to líbilo a vím, co mi bude chybět. Je to socha, která byla
přímo v zámecké zahradě – Dotyky a distance. Ta byla úžasná, jak se v ní
zrcadlil zámek, a byl tam moment, kdy lidé, kteří kolem procházeli, se
jako by ztratili v kameni uprostřed,“ říká Petr Horák. Jako obvykle na
odvoz děl dohlížel sám autor. Co se sochami nyní bude? Budu je
tam mít instalované v Středoklukách, tudíž je budu mít na očích a
budu moci s nimi trošku komunikovat. Komunikace u těch mých věcí je
strašně důležitá. Celý rok mi scházelo, že tam nejsou.
Neděle 11. 7.
Malá scéna, začátek v 19.00 hodin
Divadlo Commedia Poprad uvádí:
P. Turrini „JOZEF A MÁRIA“
Režie: Vlado B e n k o
Tato divadelní hra rakouského dramatika, scénáristy, spisovatele a
básníka Petra Turriniho není biblickým příběhem, přestože se odehrává na
Štědrý večer. Hlavní hrdina Jozef v podání Vlada Benka je totiž zarytý
komunista, zatímco Mária, kterou si zahrála Veronika Žoldáková, v Boha
věří, někdy až příliš. Na první pohled by si tento vrátný v letech a
stará, ale stále svěží uklízečka, co kdysi vystupovala jako tanečnice ve
vídeňských divadlech, neměli co říci. Na začátku to také tak vypadá,
protože když Jozef hovoří o koze, Mária zase o voze. Ale s pokračujícím
dějem oba protagonisté nacházejí ve vzájemné komunikaci čím dál víc
styčných bodů a štědrovečerní příběh dvou osamělých lidí končí
happyendem.
Inscenaci uvádíme v rámci družebních styků se slovenským
městem Svit.
Předprodej vstupenek v Informačním centru MěÚ a 1 hodinu před
začátkem u pokladny.
Zámek Litomyšl chystá
otevření drsného šenku
Již pár týdnů si může kdokoli
posedět v zámecké cukrárničce. Ta je umístěna na druhých arkádách, které
skýtají nádherný výhled ze zámku. Kastelánka Jana Sehnalová si tak prý
splnila sen. Zámecká cukrárna je podle slov kastelánky v italském
stylu, stejně jako zámek. „U každé arkády stojí stylový stolek a vy si
tam můžete dát báječné tiramisu, palačinku nebo výborné laté,“ říká
kastelánka, která prozrazuje, že v případě nepříznivého počasí rozdávají
hostům deky. Druhé arkády jsou volně přístupné, aniž by si návštěvník
musel zakoupit vstupenku. Ovšem na zámku plánují dál. V červenci by
chtěli otevřít zámecký šenk ve stylu drsné středověké krčmy. „Na třetím
nádvoří bude gril, kde se návštěvníkům bude grilovat maso a v mezipatře,
kterému já říkám ratejny a je v pravé časti zámku, bude takový ten
typický drsný šenk,“ popisuje kastelánka. „Pokud vím, tak něco podobného
má zámek Dětenice. Teď to budeme mít i Litomyšl,“ dodává. Drsné
staročeské mluvy obsluhujícího personálu se ale obávat nemusíme. „To v
žádném případě. Takové věci se tam dít nebudou. Obsluha bude naprosto
normální. Žádné holčičky v upnutých korzetech. Podobný bude jen
interiér. Otvírací doba cukrárny i šenku má být shodná s
provozní dobou zámku.
Ve věku nedožitých 86 let zemřel 14. června
titulární litomyšlský biskup Jaroslav Škarvada
Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada byl postupně profesorem křesťanské
dogmatiky, sekretářem kardinála Berana, koordinátorem duchovní služby
českých krajanů, spolupracovníkem vatikánského státního sekretariátu,
titulárním biskupem litomyšlským a pomocným biskupem pražským. Na kněze
byl vysvěcen 12. března 1949. Díky politické situaci v bývalém
Československu byl ovšem jeho návrat do vlasti znemožněn. Místo návratu
domů byl poslán jako kaplan do farnosti San Vito al Tagliamento v
Benátsku. Po čtyřech letech, která strávil ve městě, jehož obecní rada ho
potom, co se později stal biskupem, jmenovala čestným občanem, působil
jako profesor dogmatiky v regionálním semináři v Chieti. Tam vyučoval
deset let. Od roku 1965 působil jako sekretář kardinála Berana. Po jeho
příjezdu z internace v Radvanově do Říma s ním Škarvada spolu s Karlem
Skalickým spolupracoval až do jeho smrti v roce 1969. Od roku 1968 působil
jako koordinátor duchovní služby českých krajanů rozptýlených po celém
světě a v letech 1970-1991 byl rovněž spolupracovníkem vatikánského
Státního sekretariátu. Činnost koordinátorů duchovní služby pro uprchlíky
z komunistických zemí byla posílena s nástupem papeže Jana Pavla II.,
který dal exilům komunistických zemí biskupy. Dne 18. prosince 1982 byl
Škarvada jmenován titulárním biskupem litomyšlským a 6. ledna 1983 byl
papežem Janem Pavlem II. v bazilice sv. Petra vysvěcen. Úkolem jeho
biskupské služby bylo nadále řízení pastorace českých krajanů v zahraničí.
V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky.
Po pádu komunismu se biskup Škarvada snažil co nejdřív dostat do
revolučním děním rozvířené Prahy. Na pozvání kardinála Tomáška se vrátil
domů. Pro Svatého otce sepsal zprávu o dění v Československu a doručil mu
pozvání pozdějšího prezidenta Václava Havla k návštěvě. Od listopadu 1991
do února 2001 zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze.
-
Olomouc poprvé vítězem
Prázdninového turnaje v in-line hokeji v Ústí n.O.
- Ústí nad Orlicí – Na místním
zimním stadionu se za velmi krásného a až nadměrně teplého počasí
uskutečnil v sobotu 3. července 2010 již 6. ročník mezinárodního
Prázdninového turnaje v in-line hokeji za účasti čtyř družstev. Vítězem
turnaje se nakonec stalo družstvo Olomouce, když potřetí za sebou
skončil bratislavský Hammers druhý. Třetí místo vybojovalo domácí
družstvo HC Ústí nad Orlicí, čtvrtý skončil pražský Apex. Michael
Resler
|