Podle radnice v České Třebové se město do pěti let zařadí mezi sídla s dvaceti tisíci obyvatel ČESKÁ TŘEBOVÁ Jaká jsou tři největší města v Pardubickém kraji? Pardubice, Chrudim a Svitavy. Ale pozor, za pět let bude pořadí jiné. Vzkazuje to Česká Třebová. Zdejší radnice totiž předpokládá, že město Svitavy přeroste.

„Do pěti let se počet obyvatel Třebové zvýší na dvacet tisíc,“ říká starosta města Jaroslav Zedník. Je to smělý plán, protože Třebová k tomu dnes potřebuje téměř čtyři tisíce nově příchozích obyvatel.

Takový rozvoj má podle Zedníka zajistit příchod firmy Metrans, která na podzim začne v České Třebové stavět obří vlakové překladiště nákladních kontejnerů. Práci má dát několika stovkám lidí a zároveňmá doměsta přivést další zaměstnavatele. Společně zřejmě přitáhnou přespolní pracovníky. Budou totiž potřebovat vysokoškolské odborníky, kteří se mezi nezaměstnanými na Orlickoústecku nenajdou. Protože zástupci firmyMetrans o plánech společnosti zatím nehovoří, čísla o budoucích zaměstnancích se různí. „Město prvotně hovořilo o osmi stech a pak pěti stech pracovních míst. Výrazný dopad do úbytku zaměstnanosti to mít nebude. Ale bude to opravdu znamenat příliv pracovníků odjinud,“ říká ředitel Úřadu práce v Ústí nad Orlicí Jindřich Hruška.

Třebová je dnes čtvrtým největším městem v kraji. Větší jsou jen Svitavy, Chrudim a Pardubice. Podle loňských údajů Českého statistického úřadu má Česká Třebová 16,3 tisíce obyvatel, Svitavy 17,2. V Ústí nad Orlicí žije 14,7 tisíce lidí.

Pokud se smělé vize Třebováků naplní, město svou velikostí překoná Svitavy. A ještě více se vzdálí menšímu Ústí nad Orlicí, pod které po léta administrativně spadalo.

V Ústí to prý Třebové přejí. „Jestli má Česká Třebová ambice být dvacetitisícovým městem, tak jim k tomu držím palce. Já mám ambice jiné, aby se v našem městě všichni cítili dobře,“ říká starosta Ústí Richard Pešek.

Nákladní překladiště na železnici má do České Třebové přilákat tisíce lidí, kteří tu najdou práci.

Město má být znovu významným dopravním uzlem.

ČESKÁ TŘEBOVÁ Největší město okresu, a nikdy nebylo sídlem hlavních úřadů. Jsme větší, vzkazovali po desetiletí rozhořčení Třebováci do sousedního Ústí nad Orlicí, pod které město vždy spadalo. Budeme ještě větší, mohou říkat dnes. Třebovou totiž čeká růst počtu obyvatel. Podle odhadů radnice se prý počet Třebováků zvýší o pět tisíc. To je, jako kdyby se Třebová rozrostla o město velikosti Skutče. „Na podzim se snad zahájí výstavba kontejnerového terminálu. Vznikne tu postupně asi tisíc nových pracovních míst. Počet obyvatel se do pěti let zvýší na dvacet tisíc,“ říká starosta České Třebové Jaroslav Zedník.

Firma Metrans, která zajišťuje dopravu nákladních terminálů po celé Evropě, totiž ve Třebové koupila dvacet hektarů pozemků. Na nich bude stavět překladiště kontejnerů s technickým zázemím a velkou administrativní budovou. A chystá se nabírat zaměstnance.

Město předpokládá, že za překladištěm přijdou i další investoři, proto se ve Třebové mluví až o tisícovce nových pracovních míst. Metrans bude potřebovat hlavně specialisty s vysokoškolským vzděláním. To je sice špatná zpráva pro místní lidi, kteří hledají práci, ale dobrá pro město, které se chce rozvíjet. Do Třebové by měli přijít noví obyvatelé. „Vzhledem k tomu, že se firma zabývá logistikou, bude to znamenat nábor a příliv pracovníků s vyšší odborností. Nejsem si jist, jak velký efekt to bude mít pro uplatnění našich evidovaných uchazečů o zaměstnání,“ říká ředitel úřadu práce v Ústí nad Orlicí Jindřich Hruška. Firma zkrátka přivede kvalifikované lidi odjinud. A řada z nich si zřejmě bude muset najít v České Třebové bydlení. Třebová tak zřejmě potvrdí svou pozici největšího města v okrese Ústí nad Orlicí - sídla, které je větší než město okresní. Někteří Třebováci se už těší, jak jejich město poroste.

„Možná bychom mohli velikostí zase překonat Svitavy, které nás předběhly před lety díky tomu, že se od Třebové odtrhly některé místní části. Svitavy jsou teď větší, ale Ústí na nás stále ještě nemá,“ říká českotřebovský zastupitel Vlastimil Hruška.

Starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek říká, že rozvoj sousednímu městu přeje. „Pánbůh obdaroval kdysi Českou Třebovou velkým neštěstím, kterým bylo obří překladiště a nádraží. V civilní obraně jsme se učili, že první atomová bomba, která tu vybouchne, spadne právě proto na Českou Třebovou. Teď to pánbůh vrací Třebové v dobrém,“ říká Pešek.

Železničářské město chce získat zpět svou prestiž

I Třebováci očekávají, že vznik nákladního terminálu na železnici vrátí městu prestiž dopravního uzlu a hrdého železničářského sídla, kterou požívalo po desetiletí hlavně před rokem 1990. V devadesátých letech ale spousta lidí na železnici ztratila práci a i význam železniční křižovatky pominul.

„Když jsem chodila do školy, mluvilo se o České Třebové jako o největším nádraží ve střední Evropě, zejména pro nákladní vlaky. I když mí rodiče ani já jsme nepracovali na dráze, byla jsem na to hrdá. Mrzí mne, že význam tohoto drážního uzlu upadá. Česká Třebová bez železnice je pro starší i moji generaci zvláštní pojem,“ říká místostarostka České Třebové Jaromíra Žáčková.

***

FAKTA

Kdo je větší?  Počet obyvatel v největších městech v kraji

Pardubice 89 892

Chrudim 23 374

Svitavy 17 177

Česká Třebová 16 273

Ústí nad Orlicí 14 667

Vysoké Mýto 12 582  

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Nevraživost mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou je možná silnější než tahanice Hradce Králové a Pardubic. Začala sporem o sídlo okresu

ČESKÁ TŘEBOVÁ, ÚSTÍ NAD ORLICÍ Jen deset kilometrů od sebe. Jen deset minut cesty autem. To jsou Česká Třebová aÚstí nad Orlicí, dva sousedi a dva velcí rivalové. „S nevraživostí mezi Třebovou a Ústím to bývalo dost zlé,“ říká Marie Pechancová, bývalá kronikářka České Třebové.

„Ta hořkost začala v roce 1948, kdy už byla Česká Třebová připravena na to, že se stane okresním městem. Už byla hotová razítka. Ale na zásah tehdejšího ministra to nedopadlo,“ říká českotřebovský zastupitel Vlastimil Hruška.

Ve vyprávění toho příběhu českotřebovským pohledem zaznívají slova jako zákulisní manévry, protekce a prohra. Boj o umístění okresu proběhl nejprve v roce 1945. Soupeřila mezi sebou tři města: Ústí, Lanškroun a Třebová. Zatímco Ústí a Lanškroun získaly rovnoprávné okresní úřady, Česká Třebová prohrála. Po třech letech se ale rozhodovalo znovu. Nyní mezi Ústím a Třebovou. Vláda ji tehdy navrhla na okresní město tentokrát už i pro oblast s Lanškrounskem: Třebová byla největší, ležela ve středu okresu a byla významným železničním uzlem. „Ústecké konexe byly v té době velmi dobré, předsedou vlády byl sociální demokrat Zdeněk Fierlinger, jehož manželka pocházela z Ústí nad Orlicí,“ píše k této historii Českotřebovský internetový deník. A konexe ústeckých prý dokázaly tehdejší prohlášení Třebové okresem zvrátit. K velké nelibosti Třebováků. „Jako dvanáctiletý pamatuju, jak se pět tisíc Třebováků sešlo na náměstí a hrozilo, že zastaví dráhu, když nebudeme okresním městem. A protože tu dráhu nezastavili, okres šel do Ústí," vzpomínal před deseti lety vMF DNES Jiří Kapoun ze Třebové.

Třebováci cítili křivdu. A na úřady museli vždy do Ústí

„Díky tomu, že bylo Ústí okresem, plynulo tam víc peněz. A Třebováci museli dojíždět na úřady do Ústí. O úřady se vždycky s Ústím bojovalo, ale vždycky jsme prohráli. Něco z toho přetrvává: třeba na lékařskou službu první pomoci se musí od nás do Ústí, ve Třebové slouží už jen pár hodin v týdnu,“ říká bývalá kronikářka Třebové. Podle ní ale rivalita do značné míry pominula v devadesátých letech. Jako silnou si ji ale pamatují mnozí.

„Byl to takový kolorit, něco jako vztah mezi Hradcem Králové a Pardubicemi: spory o to, kdo je větší, kdo má větší pravomoce. Projevovalo se to hodně ve fotbale a sportovních utkáních,“ říká Vladimír Hruška. Třebovák, který ale původně stál na druhé straně. Pochází totiž z Ústí nad Orlicí a do Třebové se přestěhoval v šedesátých letech.

A jaký je vztah měst k sobě dnes? „Nemyslím, že by rivalita dodnes přetrvávala. Spíše je v pozitivním smyslu: úspěch jednoho města v nějaké oblasti podněcuje lidi z druhého města k lepšímu výkonu,“ říká Jarmila Süsserová, ředitelka muzea v Ústí nad Orlicí. „Je to folklor, který přežívá mezi jedinci, já rivalitu necítím. Okresní úřad jako správní centrum stejně zanikl, to, že geograficky zůstalo Ústí okresem, snad nikoho netíží,“ říká Třebovák Josef Kopecký.

„Jsem pro integraci. Podle mne by se Česká Třebová a Ústí měly ze všech pohledů chovat jako jeden celek. Naše města jsou téměř propojená, pokud by se neměla přímo spojit, měla by ve všech oblastech aspoň spolupracovat. Pak můžou být po Pardubicích v kraji suverénně nejlepší oblastí pro investiční záměry, zaměstnanost a tak dále,“ říká Břetislav Zeman, předseda hokejistů v České Třebové. „Ano, ve sportu to jsou derby, ale to je pozitivní,“ dodává.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Zápisník

Nežiju ani v Pardubicích či v Hradci, ani v České Třebové nebo v Ústí. Z mého pohled tak nesmyslná rivalita města ubíjí. Jedni neustále koukají po druhých a buď je chtějí předběhnout, nebo na just dělají věci naopak. Místo aby si radili, co je nejlepší, a spolupracovali spolu. V Pardubicích se radují, když se Hradci něco nepovede, naopak je to přesně to samé.

A v krajimáme ještě jeden podobný případ. Větší Česká Třebová versus menší, ale zato okresní Ústí nad Orlicí.

Jenže pro mě je třeba záhada, proč mezi Pardubicemi a Hradcem nejezdí něco jako MHD.

Už to, že se člověk musí harcovat vlakem nebo dálkovým autobusem omnohém svědčí.

Přitom je evidentní, že pokud by města spolupracovala, tak by na tom byla o mnoho lépe.

Zvlášť nyní, v době kdy je možnost získat peníze z fondů Evropské unie.

Ale pokud levá ruka neví, co dělá pravá, tak se toho moc dokázat nedá.

Ze všeho nejvíc jemi divné, že taková situace nevadí samotným obyvatelům těchto měst.

Pokud to berou jako svého druhu sport, pak fandí mrtvé disciplíně.

O autorovi| Jiří Tůma, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj