O páté u Šárky aneb poslední výstava v Galerii JeštěR otevřena                         

Je to opravdu tak jak je v nadpisu. O páté u Šárky je výstava  poslední dokonce nadvakrát.  Je to poslední výstava z letošního obdivuhodného cyklu výstav Městského muzea v této  neméně obdivuhodné galerii v letošním roce (neboť došly peníze, které bylo ještě možné pro tento bohulibý účel využít) a současně to je výstava poslední v Ještěru na dlouhou dobu vůbec, neboť se od září změní výstavní prostory na poslaneckou kancelář českotřebovského poslance  Prof. Ing. Václava Cempírka. (byly zde ještě letos plánovány další dvě výstavy, ale bohužel budou jinde a jindy, někdy v náhradním  termínu a náhradních prostorách).  Galerie je obětována ve prospěch politické práce. Je to na jednu stranu škoda, ale je to pochopitelná změna,  nakonec poslanecká kancelář není úplně všude a přinese jistě pro příští léta také jisté   zvýšení prestiže města.  Nejde o nějaké tuctové prostory a tajně doufám, že se zde mimo běžnou poslaneckou práci poslanců za TOP09 Prof. Cempírka a Dr. Skalického setkáme i s dalšími vzácnými hosty. Galerie JeštěR bude pro taková setkání jistě vynikajícím prostředím. A mezitím  má městské muzeum šanci na nové výstavní prostory a trvalou expozici v Klácelově ulici, takže jde o ztrátu dočasnou..... 

K výstavě samotné:  byla opět velmi pečlivě připravena. prostory Galerie tentokrát opravdu nestačily, exponátů by mohlo být  vystaveno daleko více, ale  všechno to co zde můžeme vidět každého Třebováka potěší.  V úvodu výstavy vystoupila PhDr. Ludmila Marešová - Kesselgruberová a představil vzácného hosta, režiséra Radovana Lipuse, který si  vytvořil již před čtyřmi lety, kdy spolu s  dvojicí  Jana Voleská - Ludmila Kesselgruberová procházel  Českou Třebovou a vyhledával náměty pro svůj díl do cyklu Šumná města, na který dodnes rád vzpomíná. Ve svém krátkém vystoupení vzdal hold i  našim předkům,. kteří před 125 lety zakládali městský park, či městský sad, jak se tehdy říkalo. To nebyla zcela běžná věc, to si mohl dovolit jen velká města. Česká Třebová má díky nim svou Javorku a bez ní by bylo město o mnoho chudší. Vždyť  vybudování parku nikdy vlastně neskončilo, znamenalo nejen údržbu, ale doplňování do další architektonické stavby, pavilony  a o sochařskou výzdobu.  Radovan Lipus přijel do České Třebové s celou rodinou, (nejen jako spolužák Dr. Marešové) rád přijal pozvání z Českotřebovského muzea a opravdu velmi srdečně  hovořil s mnoha návštěvníky. Téma Javorka je téma přitažlivé, má mnoho stránek - historickou, současnou, architektonickou, dendrologickou a bylo by možné o Javorce hovořit dlouho a z více stran.  Snad i proto uspořádá městské muzeum ještě další doprovodnou akci dne 11. srpna (o páté - sraz u skutečné Kocianovy Šárky). Bude to jistě velmi zajímavé setkání přímo v Javorce -  procházka po parku s výkladem a s diskuzí, která bude zakončen hudebním vystoupením u krásného Bosenského pavilonu.

Fotografie z vernisáže:

 
 
 
 
 

K tématu Javorka a její 125. výročí se ještě vrátíme, např. po letní vycházce 11. srpna.