Zajímavý přírůstek do sbírek městského muzea                  
V říjnu loňského roku byly sbírky městského muzea obohaceny o zajímavý předmět. Je jím stroj sloužící ke krouhání zelí. Jeho konstruktérem a také autorem je místní zelinář a obchodník Jan Matoušek ml. (* 10. 4. 1897, †29. 5. 1974), vyučený zámečník v dílně  Františka Truhličky v chalupě čp. 192 Na Splavě. Jan Matoušek pocházel ze staré zelinářské rodiny, která obchod ovocem a zeleninou provozovala od roku 1883. Jeho hlavní sídlo bývalo v Matouškově chalupě čp.10 v Klácelově ulici, místo prodeje zboží pod prvním obloukem podloubí dnes již neexistujícího domu čp. 42 na Starém náměstí. Jan Matoušek ml. v sobě nezapřel technický talent. Neustále kreslil nějaké nákresy, něco kutil a několik svých vynálezů měl také v roce 1931 úředně patentováno. Z nich můžeme, dle dochované korespondence s  „Patentním úřadem československé republiky v Praze“, uvést: „zámek pro zabezpečovací účele“, „zařízení pro otvírání a zavírání zámku ze vnitř dveří“, „zámek k zajištění výplní dveří“ a  „zámek s poplašným příp. ochranným zařízením s elektrickým proudem“.  Stal se také jedním z členů  „Svazu vynálezců v Praze“. Proto sestrojit železnou krouhačku na zelí s dvěma ozubenými koly, na ruční pohon točením  klikou, bylo pro něho zcela určitě hračkou.  
Krouhačka  na zelí stávala od dob svého vzniku před druhou světovou válkou ve zmíněné chalupě čp. 10, kde byla ve značné permanenci. Krouhalo se na ní totiž zelí pro potřeby tří obchodů. Kromě obchodu Jana Matouška, konstruktéra stroje, který si v roce 1938  pronajal krám v Grünwaldově domě čp. 45 na Starém náměstí, kde  prodával  spolu s manželkou Hermínou i dlouho po likvidaci soukromé firmy, stroj produkoval zelí do obchodů jeho sester, obchodnice Anny Matouškové, prodávající právě pod podloubím čp. 42 a Aloisie Šillerové, majitelky obchodu potravinami, zeleninou a drůbeží v domě čp. 52 v Hýblově ulici (později U Kobliců), následně pak také v domě čp. 42 na Starém náměstí. Během krouhání byla v pohotovosti celá početná Matouškova rodina. Včetně dětí. Kdo nekrouhal či netočil kolem, byl ponořen do obrovitých sudů a musel potivě šlapat, aby zelí pustilo vodu a dostalo tu správnou chuť.
Po zboření chalupy čp. 10 v roce 1962 a přestěhování Matouškových do Sadové ulice již stroj sloužil pouze potřebám rodiny. Dnes bude, zásluhou potomků svého konstruktéra,  trvale připomínat historii prodeje ovoce a zeleniny ve Třebové ve sbírkovém fondu místního muzea.                                                                                                                                                   Martin Šebela
 
Popis fotografií: 1. Jan Matoušek  2. Jan Matoušek (5. zleva) jako učeň u zámečníka Truhličky.  3 - 5. Pohledy na stroj.