Poučná cesta k Baltu                                                                                                                             V nedávných dnech jsem vedl delegaci českých a moravských krajů do Lotyšska. Cílem bylo navázat kontakty s místní státní správou a samosprávou a hledat eventuální možnosti pro vzájemnou spolupráci a uplatnění firem v této zemi. Riga je krásné město, nicméně mnohem zajímavější bylo seznámení se s místní realitou. Jestli u nás říkáme, že je krize, tak evidentně nevíme, o čem mluvíme, protože Lotyšsko je postiženo skutečným rozpadem ekonomiky. Ukazuje se, že zprávy v tisku o pobaltských ekonomických tygrech měly své limity a autoři těchto prohlášení toho evidentně moc o ekonomice nevědí. Lotyšsko, stejně jako jeho sousedé, mělo v minulých letech až dvojciferné nárůsty ekonomiky, avšak z výrazně nižších základů, než z kterých vycházela například ekonomika naše. Rozvoj byl také především zapříčiněn růstem služeb bankovnictví. Výroba, která byla zaměřena na Sovětský svaz, se prakticky zastavila. Nebudu se zabývat národnostními poměry, které jsou zajímavé samy o sobě, ale pouze ekonomikou. V roce 2008 se prakticky zhroutila ekonomika země, a protože je měna navázána napevno na euro, nemohli Lotyši devalvovat lot, ale země musela projít tzv. vnitřní devalvací.  Z měsíce na měsíc se snížily mzdy o 40 až 60 procent, značná část zaměstnanců byla propuštěna. Stejným způsobem došlo ke snížení důchodů a zároveň došlo ke zvýšení maloobchodních cen. Lidé, kteří mají štěstí, a chtějí nějak rozumně žít, musí mít více než jedno zaměstnání. Změny se dotkly celého veřejného sektoru, včetně sociální oblasti, zdravotnictví a školství.  Z důvodu nedostatku peněz byla uzavřena polovina nemocnic, vysoké školy hospodaří s polovičním rozpočtem oproti předchozímu období. Takto bychom mohli jmenovat řadu dalších opatření. Celá řada Lotyšů situaci řeší odchodem do ciziny. Po vyhlášení nezávislosti jich odešlo téměř půl milionu, což je pro zemi, která měla necelé tři miliony obyvatel, opravdu zarážející číslo. A exodus pokračuje.    Pátrali jsme po tom, jak si Lotyši představují budoucnost a řada z nich se domnívá, že se skončením hospodářské krize dojde k opětovnému oživení lotyšské ekonomiky. Nicméně příliš jiných možností než obchod se dřevem a výrobky dřevozpracujícího průmyslu země nemá. Znovu se, podle mého názoru, ukazuje, jak moc je důležité, že Česká republika má základ ekonomiky stále ještě ve skutečné průmyslové výrobě a růsty nejsou  založeny pouze na spotřebě obyvatelstva a rozvoji služeb. Myslím, že lotyšská zkušenost nás velmi varuje před tím, abychom bez rozmyslu likvidovali rozvoj ekonomiky pod vlivem nejrůznějších ideologií. Lotyšský příklad jednoznačně nabádá, že je třeba zabránit tomu, aby nesmyslně narůstaly rozpočtové výdaje. Na druhé straně by nemělo docházet k radikálním škrtům na investičních rozvojových projektech, čehož jsme v Lotyšsku bohužel svědky.  Přes všechny tyto výhrady si myslím, že je nanejvýš moudré, abychom hledali cestu jak podpořit rozvoj ekonomiky této malé pobaltské země a zároveň zde hledali uplatnění našich výrobků a výrobních zkušeností. Myslím, že právě nyní je k tomu mimořádná příležitost. Radko Martínek  hejtman Pardubického kraje