Letošní třetí ročník celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který pravidelně hodnotí podmínky pro podnikání v regionech České republiky, přinesl výsledky za Pardubický kraj. Nejvhodnějším místem pro podnikání v kraji se v hodnocení patnácti měst tohoto regionu stala Litomyšl. Ta přitom loni byla až na předposledním místě. O druhé a třetí místo se letos podělily Pardubice a Lanškroun.
V letošním roce město Litomyšl zabodovalo zejména v přístupu státní správy. Místní radnice má nadprůměrný podíl kapitálových investic a je třetí nejúspěšnější v získávání evropských dotací. V testu elektronické komunikace mezi úředníky a podnikateli vykázali pardubičtí pracovníci nadprůměrné výsledky. Právě s prací radnice jsou místní podnikatelé nejvíce spokojeni, stejně jako se samotným podnikatelským prostředím. Naší největší výhodou jsou místní lidé, kteří mají nápady, nebojí se a jsou patrioti. Navíc jsme krásné město, které nabízí kvalitní podmínky pro život i příležitosti pro podnikatele v turismu,“ vyjádřil se po vyhlášení starosta Litomyšle Michal Kortyš. O druhé a třetí místo se letos dělí Pardubice a Lanškroun. V Pardubicích, které v předchozím ročníku výzkumu skončily na šestém místě, je nejlépe rozvinuté podnikatelské prostředí. Vysoké hodnocení zde letos získaly podmínky pracovního trhu a přístup místní radnice. Lanškroun loni obsadil sedmé místo a letos nejvíce zabodoval v oblasti podnikatelského prostředí. V Lanškrouně a v přilehlých obcích je například v místním podnikatelském prostředí o čtvrtinu vyšší podíl velkých firem. Je zde taktéž v porovnání s krajskými hodnotami dvojnásobná bytová výstavba.
K letošním výsledkům v Pardubickém kraji i samotnému principu výzkumu se vyjádřil Miloš Huryta, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje. „Výsledek srovnávacího podnikatelského výzkumu Město pro byznys v rámci Pardubického kraje přinesl velký skok měst z nižších výsledkových míst minulých ročníků až na medailové pozice. Je tedy patrné, že takto prováděný výzkum je smysluplný, vzbudí zájem u měst i podnikatelů a v dalších ročnících mají tato města snahu stoupat vzhůru. Toto je příkladem i letošního vítěze, města s obrovskou historií, tradicí, města s mnoha projekty kulturními i sportovními – města Litomyšl, které se rozvíjí především díky svým podnikatelů. I na dalších místech v Pardubickém kraji jsou centra, kde podnikatelé vytváří skutečné hodnoty a spolu se samosprávou přispívají k rozvoji daných regionů. Na druhou stranu samospráva pozitivně přispívá k rozvoji měst. Z průzkumu je patrné, že pro rozvoj regionu je nezbytná spolupráce a vzájemná diskuse obou stran – podnikatelů a samosprávy,“ sdělil Miloš Huryta.
Regionální podnikatelská klání pečlivě sleduje i společnost Eurovia CS, která je letitým partnerem projektu Město pro byznys. „EUROVIA CS působí ve všech regionech České republiky, výjimkou není ani Pardubický kraj. Dění v krajích nás přirozeně zajímá a záleží nám na dalším rozvoji jednotlivých lokalit v podnikatelské oblasti. To je důvod, proč již třetím rokem podporujeme projekt Město pro byznys,“ sdělil Miroslav Trnka, provozně-obchodní náměstek závodu Pardubice EUROVIA CS, a.s. Cílem celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys, jehož vyhlašovatelem je týdeník Ekonom, je každoročně nalézt místo s nejlepšími podmínkami pro podnikání. Dle padesáti kritérií, která jsou rozděleny do šesti základních oblastí – podnikatelské prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, situace na pracovním trhu, cenové podmínky a telefonický průzkum mezi podnikateli – je hodnoceno 205 obcí s rozšířenou působností a 22 pražských správních obvodů.
Celorepublikové pořadí 205 českých a moravských měst bude vyhlášeno v září. V loňském roce se celkovým vítězem stalo město Klatovy.

Celkové pořadí srovnávacího výzkumu Město pro byznys Pardubického kraje 2010:                                                            
Celkové pořadí / Průměrné pořadí z 50 kritérií    
1. Litomyšl 7,10
2. – 3. Lanškroun 7,28
2. – 3. Pardubice 7,28
4. Žamberk 7,40
5. Česká Třebová 7,74
6. – 7. Moravská Třebová 8,01
6. – 7. Přelouč 8,01
8. Chrudim 8,07
9. Králíky 8,15
10. Ústí nad Orlicí 8,20
11. Svitavy 8,21
12. Hlinsko 8,31
13. Holice 8,49
14. Vysoké Mýto 8,62
15. Polička 9,09

Města a obce byla vyhodnocena na základě 50 kritérií rozdělených do 6 oblastí:                                   

---

1) PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

• podíl podnikatelů (podíl podnikajících fyzických osob v ekonomicky aktivním obyvatelstvu); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• počet firem (počet právnických osob na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• podíl malých a středních firem v místním podnikatelském prostředí (podíl firem s více než 50 zaměstnanci); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• podíl zahraničních osob (podíl zahraničních osob na počtu ekonomických subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• oborová struktura (struktura ekonomických subjektů podle převažující činnosti); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• vývoj počtu ekonomických subjektů (meziroční rozdíl počtu ekonomických subjektů); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• změna podílu středních a velkých firem (meziroční změna podílu firem s více než 50 zaměstnanci); údaj je za celé ORP; čím vyšší změna, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad

2) LOKALITA

• počet lůžek v ubytovacích zařízeních (počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší podíl, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• stabilita krajiny (poměr ekologicky pozitivně využívaných ploch k negativním; pozitivně hodnocené plochy – zahrady, travní porosty, lesy a vodní plochy; negativně hodnocené plochy - orná půda, zastavěná plocha, ostatní plocha); údaj je za celé ORP; zdrojem dat je Český statistický úřad
• bytová zástavba (počet dokončených bytů snížený o počet zrušených bytů přepočtený na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; zdrojem dat je Český statistický úřad
• znečištění ovzduší (součet měrných emisí za tuhé emise, SO2, NOx a CO v t/km2); údaj je za celý okres; zdrojem dat je Český statistický úřad
• počet lékařů (počet registrovaných pacientů na jednoho lékaře); údaj je za celé ORP; zdrojem dat je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
• vzdálenost k dálnici či k rychlostní komunikaci; údaj se vztahuje jen k hodnocenému městu; zdrojem dat je plánovač tras serveru www.skoda-auto.cz
• kriminalita (zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel); údaj je za celý okres; zdrojem dat je Český statistický úřad
• změna kriminality (meziroční rozdíl v počtu zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel); údaj je za celý okres; zdrojem dat je Český statistický úřad
• kapacita mateřských škol (podíl kapacity mateřských škol k počtu obyvatel); údaj je za celé ORP; zdrojem dat je Ústav pro informace ve vzdělávání
• počet žáků na jednoho učitele na ZŠ; údaj je za celé ORP; zdrojem dat je Ústav pro informace ve vzdělávání

3) PODMÍNKY PRACOVNÍHO TRHU

• nezaměstnanost (míra registrované nezaměstnanosti); údaj je za celé ORP; čím nižší nezaměstnanost, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• věk nezaměstnaných (podíl osob ve věku do 24 let z celkového počtu nezaměstnaných); údaj je za celé ORP; čím vyšší je zastoupení osob ve věku do 24 let, tím je město hodnoceno lépe; zdrojem dat je Český statistický úřad
• dlouhodobá nezaměstnanost (podíl osob s délkou evidence nad 1 rok z celkového počtu nezaměstnaných); údaj je za celé ORP; čím nižší je mezi nezaměstnanými podíl evidovaných déle než 1 rok na pracovním úřadě, tím je město lépe hodnoceno; zdrojem dat je Český statistický úřad
• konkurence na pracovním trhu (počet uchazečů na 1 volné místo - dosažitelných); údaj je za celé ORP; čím vyšší je počet uchazečů na jedno pracovní místo, tím lépe je město hodnoceno; zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• průměrný měsíční plat v administrativě (průměrný měsíční plat administrativního pracovníka); údaj se vztahuje k okresu; zdrojem dat je online průzkum mezd www.merces.cz
• průměrný měsíční plat; údaj se vztahuje k okresu; čím nižší jsou platy, tím lépe je město hodnoceno; zdrojem dat je online průzkum mezd www.merces.cz
• změna počtu obyvatel (celkový přírůstek obyvatel za rok vztažený na 1000 obyvatel); údaj je za celé ORP; čím vyšší je přírůstek obyvatelstva, tím lépe je město hodnoceno; zdrojem dat je Český statistický úřad
• změna konkurence na pracovním trhu (meziroční změna konkurence); údaj je za celé ORP; čím vyšší je změna v počtu uchazečů, tím lépe je město hodnoceno; zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• změna nezaměstnanosti (meziroční změna míry nezaměstnanosti); údaj je za celé ORP; čím nižší je změna nezaměstnanosti, tím je město lépe hodnoceno; zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• nemocnost (průměrné procento pracovní neschopnosti); údaj se vztahuje k okresu; zdrojem dat je Český statistický úřad

4) PŘÍSTUP VEŘEJNÉ SPRÁVY

•  hospodaření obcí; údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem je iRating CCB
• podíl kapitálových výdajů obce; údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je online registr ARIS Ministerstva financí ČR
• rozpočtový deficit obce; údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je online registr ARIS Ministerstva financí ČR
• podpora webových stránek (podpora webových stránek z pohledu podnikatelů); hodnocena je jednoduchost a přehlednost; při hodnocení se zohledňuje samostatná sekce pro podnikatele již na domovské internetové stránce obce, odkaz na formuláře z domovské stránky, počet formulářů a to, zda jsou formuláře uloženy ve formátu DOC nebo PDF; do kritéria podpory webových stránek se hodnotí i umístění a rozsah katalogu místních firem, údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem hodnocení jsou internetové stránky města
• úřední hodiny (úřední hodiny MěÚ); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; pokud je počet úředních hodin živnostenského odboru vyšší nežli počet úředních hodin pro celý úřad, započítávají se úřední hodiny živnostenského odboru; při hodnocení se zohledňuje i výzva domluvit si schůzku telefonicky mimo úřední hodiny; zdrojem hodnocení jsou internetové stránky města
• počet úředníků (počet úvazků – úředníků zajišťujících výkon přenesené působnosti); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je dotazníkové šetření obcí, propočet efektivity zajišťuje Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s.
• počet strážníků (počet úvazků strážníků zajišťujících pořádek); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je dotazníkové šetření obcí
• úspěšnost získávaní dotací (výše uznatelných nákladů dotací z EU přepočtená na počet obyvatel); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je dotazníkové šetření obcí
• objem dotací na veřejnou dopravu (roční objem výdajů ze strany obce na veřejnou dopravu - objem vlastních výdajů je v rámci pořádníku ohodnocen dvojnásobkem této sumy); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je dotazníkové šetření obcí
• test elektronické komunikace (rychlost a kvalita odpovědi); zdrojem je vyhodnocení e-mailového dotazu zaslaného obcím; údaj se vztahuje k hodnocenému městu

5) CENOVÉ PODMÍNKY

• poplatek za rekreační pobyt v penzionu (poplatek za rekreační pobyt - ubytování v penzionu na osobu a den; ubytovaná osoba + využité lůžko); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat jsou vyhlášky umístěné na internetových stránkách města, popřípadě přímý telefonický dotaz
• poplatek za stánek (poplatek za užívání veřejného prostoru - stánek k prodejním účelům, nejdražší lokalita, krátkodobé umístění); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat jsou vyhlášky umístěné na internetových stránkách města, popřípadě přímý telefonický dotaz
• poplatek ze vstupného (poplatek ze vstupného na komerční, sportovní, kulturní a jiné akce); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat jsou vyhlášky umístěné na internetových stránkách města, popřípadě přímý telefonický dotaz
• cena vodného a stočného (součet cen vodného a stočného za m3 včetně DPH); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR a následné telefonické dotazování jednotlivých vodohospodářských společností
• cena bytů (průměrné ceny bytů v Kč/m2); kritérium se vypočítává dle velikosti města v příslušném okresu; zdrojem dat je Český statistický úřad
• cena stavebních pozemků (průměrné kupní ceny stavebních pozemků v Kč/m2); kritérium se vypočítává dle velikosti města v příslušném okresu; zdrojem dat je Český statistický úřad
• cena za odvoz odpadu (výše ročního poplatku za svoz odpadu pro právnické osoby při frekvenci svozu jednou týdně); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je dotazníkové šetření obcí, popřípadě přímý telefonický dotaz u společnosti zajišťující svoz odpadů
• daň z nemovitostí pro podnikatele (místní koeficient dle novely zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí a výpočet daně z nemovitosti pro jednopodlažní prodejnu o rozloze 100 m2 umístěné v nejdražší části obce/města); údaj se vztahuje k hodnocenému městu; zdrojem dat je dotazníkové šetření obcí, popřípadě přímý telefonický dotaz na místní finanční úřad

6) VÝZKUM MEZI PODNIKATELI

Unikátností srovnávacího výzkumu Město pro byznys je největší telefonický průzkum mezi podnikateli, ve kterém oslovujeme téměř 10 500 podnikatelů. V průzkumu podnikatelé hodnotí podmínky své činnosti přímo ve městě svého podnikání. Dotazovaní podnikatelé mají sídlo v hodnocených obcích.
Na základě telefonického průzkumu jsou vyhodnocena tato kritéria:

• podnikatelské prostředí – podnikatelé hodnotí konkurenci na trhu, dostupnost nemovitostí apod.
• kvalita lokality – podnikatelé se vyjadřují k městu, ve kterém podnikají
• kvalita veřejné správy – podnikatelé hodnotí vstřícnost samosprávy k podnikatelům
• podmínky pracovního trhu – podnikatelé posuzují nabídku pracovních sil
• cenové podmínky – podnikatelé odpovídají na otázky týkající se cen, které mohou ovlivnit jejich podnikání