Českotřebovský deník 235

Českotřebovský deník 235/2010 (14.8.)
Boxerský ring na zimním stadionu

Je to určitě zajímavost, ktrá se neopakuje každý den. Třebovický DSC Gym zorganizoval na nedělní večer 15. srpna show - galavečer, který v našem regionu zatím ještě nebyl zorganizován. Ultimativní zápasy, box a to na nejvyšší úrovni. plakáty, rozeseté podél silnic jsou spíše drobné a neúměrné této události. Představí se Roman Vanický, legenda českých ultimátních zápasů, Josef Krula z pořádajícího týmu, který je vicemistr Valetuda z roku 2009. V dalším zápase super fight proti sobě nastoupí Šilar a Šťastný, kde dají odvetu za nedávné střetnutí , které se konalo v Českých Budějovicích. Diváci uvidí také zápasy žen ve stylu "drappling", kde je dovoleno téměř vše, např. páky na ruce, na nohy, škrcení Nejde o exhibici, ale o skutečné kontaktní zápasy jejichž výsledky se počítají Pro zápas je připravena i zdravotnická služba se specialistou na bojové sporty. Akce má celostátní rozměr, nejde jen o nějaký regionální exhibiční zápas. Českotřebovský zimní stadion má dostatečnou kapacitu až 1200 diváků, takže je dobře připraven i na taková utkání. Hned boxovém večeru se vše uklidí a již od pondělí 16. srpna začínají s přípravou ledu a další víkend pak bude první letní bruslení pro veřejnost, nová ledová sezóna bude následovat.

Náměstek ministra dopravy Ivo Toman nestačil zasáhnout - ministr mu pokračování R35 vyškrtl z realizace
Spousty papíru jsme věnovali tomu, kudy má vést dálková rychlostní silnice R35 a zdá se zbytečně, zatím skončí u Opatovic nad Labem a zřejmě na dlouhou dobu. Pamatuji se jak se tvrdilo že v roce 2005 už po ní budeme jezdit od Zámrsku. Betonová lobby se zatím musí uskrovnit, nejsou peníze. jenže jízda po silnicích bez obchvatů, vedoucích středem obcí není to, co by mělo dlouho přetrvávat. Zvlášť, když všechno co jde se vozí v podstatě po silnici. Nechť ministr Bárta se stejnou vehemencí donutí dopravce k využívání železnice, neboť na současných silnicích pro ně už není dost místa!

Lze postavit průjezd uzlem Ústí nad Orlicí z méně peněz? Lze na stávajícím projektu podstatně ušetřit?

Takovou otázku je správné položit právě nyní, kdy se všechny projekty tak říkajíc "přepočítávají" a finančně ušetřit nepůjde jen díky kouzelné hůlce Harryho Pottera, ale jen díky změnám v projektu. V diskuzi, vedené kolem "kauzy ústeckoorlické nádraží a jeho historická budova je nyní naprosto jasné jak se zoufale snaží starosta Ústí n. O: ve spojení s betonovou lobby obhájit co nejdražší řešení. V souvislosti se současným děním v rezortu dopravy se mu to nemůže podařit, musí dojít k nějakému šetření a úpravám. Už nejen já, ale i další architekti z Ústí nad Orlicí si nyní dokážu představit, že nebude potřeba vybudovat stomilionovou silniční estakádu přes koryto Tiché orlice a zátopovou oblast jen proto, aby se zde na jižní straně postavilo za další miliony nadbytečné nové nádraží a za drahé státní peníze se vybudovala podstatná součást územního plánu pro silniční připojení bývalé obce Kerhartice. Tamní osadní výbor to samozřejmě silně podporuje. Ale stačí málo, zrušit šikmou kolej před ústeckým nádraží,m, vybudovat ji až za budovou a prodloužit kolejiště o 200 metrů. Dosud neslýchaná věc. Přinesla by však naprosté zjednodušení a zlevnění projektu, logické využití historické budovy, která bude mít přímé a ničím nerušené napojení s městem. Do Kerhartic se projde (a projedou i cyklisté) pod kolejemi podchodem, závory budou zrušeny. Do historické budovy se bez problémů vejde všechno, co mělo být nově postaveno na jižní straně kolejiště, a před budovou je dostatek místa i na parkoviště s dostatečnou kapacitou. Kratší spojení nádraží s městem již není možné, není problém s hladinou spodní vody, bude to daleko lacinější. O využití takto zachráněné historické budovy netřeba mít obavy. Nakonec už dnes se začíná jednání se společností Regio Jet.

Podobně je zvažován vliv dlouhých tunelů, navržených na úseku koridoru do Chocně. Zkrátí jízdní dobu o 3 minuty, bude to stát mnoho miliard a navíc mohou obce nad tunely přijít o pitnou vodu (viz dále i ve vyjádření Pavla Kováře, který se vyslovil i k aktuální problematice povodní, které se týkají také našeho regionu, tedy koryta Orlice a nakonec i Třebovky)..

Může plánovaný hluboký tunel (tunely) pro železniční koridor v trase Ústí n.O. - Choceň ovlivnit zásoby pitné vody?

Pan architekt Blank v diskuzi k problematice ústeckoorlického nádraží lapidárně a velice trefně vyjádřil několik podstatných "mantinelů" v kauze úprav koridoru, který vytváří "Průjezd uzlem Ústí n.O". a také napřímení navazující trati do Chocně s využitím dlouhých tunelů. Co se týče možného narušení režimu (zvláště podzemních) vod, je to šířeji vzato v oblasti, kudy probíhá linie evropského rozvodí (hydrologická "střecha Evropy") - tedy věc na pováženou. Před časem jsem k území přilehlému k ÚO nádraží prostřednictvím známých z Hydrometeorologického ústavu a Povodí Labe dodával podklady s izoliniemi různě mocných povodňových stavů - hlavně s ohledem na plánovanou estakádu přes Královku v Ústí a k alternativě případného podjezdu k nádraží. Ukázalo se, že SUDOP samozřejmě s těmito podklady pracoval také, jen je otázka, nakolik jsou interpretace propočtů rizik účelově posunuté, aby se "kšeft" nezhatil. Může z toho plynout i finanční předimenzování ve jménu zamezení povodňových rizik a podmáčení pylonů - tím se protočí co nejvíce peněz v zakázkách.

Když už jsme u odbočky k výkyvům v hydrometerologii, tak i na současných severočeských (na jaře zase moravských) záplavách se dá demonstrovat dlouhodobý nezájem státu o racionalitu v celkové péči o krajinu, potažmo o lidi v ní. Nepoučili jsme se z povodňových epizod v r. 1997, 2002 a dalších lokálních, ale masívních, stejně tak jako z extrémně suchých období, která je střídají. Krajina je neorganizované skladiště fragmentované množstvím liniových i jiných produktů "betonářů", takže flexibilita v "ústupové" strategii všeho živého včetně lidí je minimalizována. A to nás stojí čím dál víc peněz.

Nejnověji budeme všichni platit "daň solidarity" kvůli povodním. Lze na to přistoupit pouze podmínečně - pokud tedy stát začne systémově napravovat to, co zanedbal (symptomem je nenáhrada někdejšího Terplánu jako aplikované instituce kompetentní k územnímu rozvoji, v akademické sféře zrušení Ústavu ekologie krajiny - resp. dosazení tam nynějšího ředitele, který ústav tzv. transformoval, přejmenoval a vytuneloval personálně i jinak). Celkový posun ke kontinentalizaci evropského klimatu je faktem bez ohledu na ideologizující boj (např. prezidenta Klause) proti faktům. Zatímco všude kolem v Evropě dělají týmy lidí v různých institucích na adaptivních opatřeních promítnutých do praxe a na výzkum daných souvislostí se také dává dost peněz, u nás navzdory implementaci Evropské úmluvy o krajině (patrně cár papíru) děláme spíš vše proti ní. Začínám přemýšlet o dokumentu, který by podepsaly špičky v oboru z Evropy, které se v září sjedou do Brna sjedou (bude zde bývalý ministr ŽP Miko, který se nyní vrátil se na evropskou úroveň do své předchozí funkce ředitele v Bruselu. Na zářijovém sympóziu v Brně má zájem přednést jednu z keynote speech, k čemuž je kvalifikován, je mj. docentem na Přírodovědecké fakultě UK, takže odbornost by mohla jeho funkci přidat na váze. Shrnuto: lidi mají pomocí "daně solidarity" začít doplácet na ignorantství politiků (proč ne bohaté firmy typu ČEZ?)...

Prof. RNDr. Pavel Kovář (výňatek z diskuze)

Citát z diskuze, který mne zaujal: Posledními událostmi kolem ústeckoorlického nádraží jsem si ověřil poznání, že nejspolehlivějším pomocníkem v momentě, kdy se blbost příliš rozkošatí, jsou prachy. Jen se nějak nemůžu smířit s tím, že lidé, kteří megaprojekty ze zcela čitelných důvodů plánovali, najednou prozřeli a budou nám ukazovat, jací jsou kabrňáci a hospodáři. (Ing. arch. Karel Blank)